Hledání lásky a štěstí pro ni není snadné, přesto se nevzdává a osud je k ní milosrdný.

Historička a genealožka Štěpánka Michorowská se dostává ke starým dopisům a deníkům, které působivě vykreslují osudy hned několika členů jedné rodiny. Z těchto písemností sestaví příběh, mapující druhou polovinu dvacátého století, viděný převážně očima Karly Bukůvkové. Tato pozoruhodná žena se narodila v roce 1936 do továrnické rodiny a velkou část svého života byla nucena prožít ve společenské atmosféře, která jí pohrdala. Přesto neztratila svůj optimistický pohled na svět a našla způsob, jak svůj život nepromarnit a prožít jej naplno.
 

Alena Petříčková není jen akademická malířka a předsedkyně Nového sdružení pražských umělců, ale především všestranná umělkyně, která do svých barev na plátně dokáže přenést hudební prvky a jejich obecné zákonitosti, nejabstraktnější duchovní projev člověka. Tentokrát se inspirovala dojmy ze své cesty po Japonsku.

 

Nový román Renaty Šindelářové s mystickými prvky o tom, že i když se někdy zdá, že vše už je ztraceno, pořád nám zbývá naděje.

Hlavními hrdiny jsou rodiče ztracené Sofinky, její kamarád Leo se svou matkou Biankou a psycholog Robert. Malý Leo má buď obrovskou fantazii, nebo skutečně ovládá telepatii a komunikuje s bytostmi, jimž říká andělé. Leo je vychováván matkou, která o sobě prohlašuje, že hovoří s mrtvými. Naštěstí mají ti dva rodinného přítele Roberta - psychologa, který nikoho nesoudí, jen pozoruje.

Podaří se ale zachránit Sofinku? Leo do vyšetřování přispívá zajímavými typy. Zdá se, že opravdu vidí své kamarádce do hlavy. Ne všechny jeho vize se ovšem dají vysvětlit jednoznačně, a tak to je pořád hledání a domýšlení, které rodiče snad kousek po kousku posunuje blíž k Sofinčině nalezení.

Kniha, která české děti kdysi minula...

Noční můry z temnot (česky 2019) je krátká kniha komentářů a 25 často jednostránkových příběhů plus čtyř říkadel. Autor Alvin Schwartz (1927-1992) zaznamenal hlavně anglosaský folklór (říkadla, slovní hříčky, hrůzyplná vyprávění, legendy) a připojil i dvě pokračování. Tvrdí, že děcka jeho časů chroupala praženou kukuřici a scházela se vždy u někoho doma, kde se překonávala v tom, kdo koho víc vyleká. Ony horory však jsou objektem zájmu etnologů a i Schwartzovi „bodly“ postřehy Kennetha Goldsteina z Pensylvánské univerzity či Edwarda Ivese z University of Maine. Čerpal i ze sbírek a článků knihovníků těch institucí.

Hektický život plný stresu se stal v posledních několika desetiletích normou, a tak není divu, že také knih - rádců, zabývajících se právě touto problematikou přibývá na pultech knihkupectví jako hub po dešti. V čem je tedy novinka brněnské Joty oproti konkurenci jiná?

Hodíte kostkou, sledujete, jak padá, a uvědomujete si, že tohle není normální kostka. Svádíte to na smůlu, ale přitom jste celou dobu věděli, že se to musí stát. Přinesli jste si to s sebou do herny. Celý stůl to cítil z vašeho dechu. Od začátku vám z kapsy čouhá Žid. Přilepil se vám ke klopě; a už když házíte, víte, že padne sedmička – jediná věc, která najde způsob, jak vám ublížit. Padne na stůl. Zírá vám do očí, zázračná a ohavná, a vy se odvrátíte se sedmičkou zahryzlou do prsou.
Markus Zusak, Zlodějka knih

Kdo tuhle knihu nečetl, okradl především sám sebe.

Dramatický příběh z prostředí automobilových závodů probíhající na nejslavnějších evropských závodních drahách a životní osudy čtyř závodníků bojujících o titul mistra světa. Přestože od natočení filmu uběhlo přes padesát let a dráhy a hlavně auta se od té doby značně změnily, vlastní drama závodů a bojů mezi světovými esy stále fascinuje příznivce motorizmu.
 

Nakladatelství Mystery Press s.r.o. v Praze uvedlo v nedávných dnech na knižní trh hned čtyři zajímavé romány, které zcela jistě uspokojí zájemce o detektivní a kriminální tématiku s prvky záhady a tajemna.
 

Fascinující kronika případu nejznámější americké sériové vražedkyně Belle Gunnessové.

Martin Hofmann – nezdolný boxer Rocky, Hana Vagnerová s Vladimírem Polívkou jako Trinity a Neo z Matrixu, Šárka Vaculíková coby něžná  Amelie z Montmartru… Tak tohle obsazení hvězdných filmových rolí nevyčtete ze závěrečných titulků, ale uvidíte na stránkách nového charitativního kalendáře Proměny. Výše jmenovaní jsou další z osobností, které se pro dobrou věc – na podporu projektů Nadace Archa Chantal – proměnily k nepoznání. Před nimi tak již učinili Anna Fialová, Marie Doležalová, Marek Zelinka či Igor Orozovič.

Morris Gleitzman: Kdysi, Potom, Když  

Kniha první: Kdysi

Nádherná obálka, ze které mě mrazí... Útlý příběh, který vydá za tisíc slov...

"Znáte to, jak vyskočíte z jedoucího vlaku a nacisté po vás střílejí z kulometů..."

Ne, my to neznáme. My ani netušíme, jaké máme štěstí, že to neznáme.

Jak vzniká násilí a do jakých konců může dospět? Téma, často se v kinematografii objevující, lze příznačně nalézt i ve filmu západoněmeckých tvůrců Volkera Schlöndorffa a jeho manželky a spolupracovnice Margarethe von Trotta. Posuneme se sice až do poloviny sedmdesátých let minulého století, ale o to čistější, jasnější a účinnější bude jeho výpověď, která dokáže promluvit i k dnešku.