Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 14.12.2017, svátek má Lýdie 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 499
Registrovaní čtenáři: 1760
Publikovaných článků: 12329
Komentářů: 10743


Měření



Ta Jana, půlhodiny poté

20.02.2008   Jaromír Komorous   Hudba   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Zpěvačka a autorka se představuje Ta Jana. Respektuji. Slyšel jsem ji vysmátou i smutnou, jemnou i nabroušenou, plnou pocitů, reflektujících sebe i okolí. Povídat jsme si mohli s povedenou, ještě nevstřebanou „štací“ v sobě. Je 8. 2., Bluessklep přetřásá její večer. Přijely i dámy, broukající v rodné řeči šansonu. Francouzsky.

Jaká je Jana doopravdy, ptám se, když jí noty dnešního koncertu ještě padají z kapes? Apropos, jak dlouho po štaci zůstáváte v roli autorky, zpěvačky?

Záleží, jak se podaří koncert. Nebudu vám namlouvat, že vždycky je to stejné, že se vždycky sejde dostatečný počet lidí (aby kolektivní náladu nekazil pořadatel), dychtivých tak, jako dneska. Dnes bylo krásně a moc jsem to potřebovala. Dlouhá šedivá městská zima už mi působí duševní únavu a dneska večer načerpanou energii budu opatrovat, jak jen to půjde.

Vaše texty, i ty dnešní, nepatří k stadiónovým davovým „halekačkám“. Jejich motiv zaujme, upoutáte pozornost posluchače, ale jen o tom píseň většinou není. Máte nějaký stěžejní zájem, co všechno chcete říct?

Kdysi si z nás dělali legraci, že jsme pojízdná psychologická poradna. Toužím být užitečná, dávat písničkami víc než jen krátkodobé povrchní potěšení. Žiju v největším českém městě a vnímám kolem sebe spoustu citlivých, nespokojených lidí. Vycházíme spolu občas jen s velkou tolerancí, jenže v tom fofru nám nedochází, že nestíháme čistit to negativní pod ní. Protože mi mé písničky pomáhají urovnávat si věci v hlavě, nabízím totéž i publiku. Jdu s kůží na trh - a ani to vlastně jinak neumím.

Zmiňujete fofr. Do jaké míry jej vnímáte jako valící se zdroj nervozity lidstva a do jaké se jedná o generační záležitost? Pokusme se to přetáhnout i na políčko muziky. Vaše písničky umí zalézt hodně do člověka. Vidíte na posluchačích, že si na tohle čas udělají?

Přišla jsem do Prahy před dvaceti lety z venkova, kde všichni měli čas na všechno. Dnes, když se tam na skok vracím, už se bez přísné organizace nejde ani sejít. Ale nestěžuju si. Potřebuju kolem sebe cítit život a raději se složitě dohaduju o volných termínech, než dlouze vysedávat u pekáče buchet. A posluchači, kteří nás naživo potřebují, si čas udělají. Ale, těch, co se neustále omlouvají z nedostatku volného času, je nezanedbatelně.

Vy nepečete? Je to možné, toto? Pardon. Do toho mi nic není. Shodneme se asi na tom, že muzika umí zastat medicínu. Mám to tak, že nestavím bariéry mezi aktivní šíření a pasivní příjem toho medikamentu. Rovněž prostředí nehraje dominantní roli. Dostane mě to v hluboké klubovce, dejme tomu v "Pakulu", na tvrdé židli v rozvařené špelunce někde na břehu řeky, či ve sklepě uprostřed města, jako dnes. Jak to máte vy? Jsme na začátku a cituji: "…dneska večer načerpanou energii budu opatrovat…. Máte v sobě akumulátor?

Bariéry taktéž předem nenastavuju, přesto mě nesebere všechno a leckdy to vím už dopředu – nedovedu se lehce ponořit do hudby např. tam, kde mi mrznou nohy nebo kde mi písnička nezaměstná hlavu. Občas se i nudím. Ale znám ten pocit, kdy je muzika parádní – pak člověk zapomene na svět. To se občas děje i při vlastních koncertech, potom energii z něj ukládám do dobré nálady a optimistického vnímání světa.

Ještě k fofru. K potenciálnímu hnízdu všech možných lidských problémů. Dochází k tomu, že den bez něj stavíme mezi neplodné a tváříme se, že nebyl. Cítíte se vinna, když odpočíváte?

Kdysi jsem trpívala pocity viny. Pak jsem si uvědomila, že volné chvíle často trávím v posteli s knihou, to není žádné plané polehávání! Občas si i dovolím se ohlédnout a říct si: Včera jsi byla pracovitá, máš právo dneska odpočívat! Naučila jsem se situace dožívat – pokud to nestihnu za pochodu, vracím se k nim doma vleže. Domýšlím – a občas napravuji. A nestydím se – líbí se mi výraz „duševní hygiena“ - a používám jej.
Nezpívá povrchní texty. Ale dokáže jimi připravit takovou „atmošku“, že ji poslouchají i posluchači, sedící za sloupy. Ti, zbavení výhledu. Výhledu na forbínu, gesta zpěvačky. Představte si, ono to jde.

Jano, děkuji za rozhovor. A zdravím s úctou muzikanty vaší sestavy. A tfuj, tfuj.

Rozpravou prošla protagonistka hudební formace Ta Jana z Velké ohrady.
Zdroj fotografie www.tajana.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0603 s