Humorná pohádka pro dospělé od pohádkové babičky Jiřiny Rothmeierové z Chomutova.

Ty nejhorší pasti si na sebe stražíme sami. Někdy s pomocí našich blízkých. A těm zase pomáháme my. Soukromé věci jsou složité a nikde se o nich neučí. Navíc býváme zmatení. Nemluvě o tom, že doba je rychlejší než my a všechno se mění — než si s něčím poradíme, je to jinak. Ze Soukromých pastí vám přinášíme ukázku.

Eiger. Jméno této hory vyvolává u zasvěcených představu zrádných ledových polí, heroických lidských výkonů i tragédií. Ze všech evropských vrcholů je to ten nejobávanější a zdolání Eigerwandu, jeho severní stěny, patří mezi nejobdivovanější horolezecké výkony! Autor vyzbrojený důvěrnou znalostí Eigeru, jakou může horolezec získat jen vlastní, nezprostředkovanou zkušeností, vypráví strhujícím způsobem o fyzické smělosti a psychické odolnosti člověka. Jeho slova jsou citlivou a dojemnou sondou do mysli horolezce i do duše hory. Z knihy vám přinášíme ochutnávku.

Přinášíme vám ukázku z právě vycházející publikace Vábivé ticho. Po heroickém zápase o přežití v Andách, o němž podal svědectví ve svém bestselleru Setkání se smrtí, žil Joe Simpson život plný dobrodružství, ale zároveň poznamenaný smrtí. S bolestí v srdci musel přihlížet, jak jeho kamarádi horolezci umírali při nehodách zpochybňujících činnost, jíž zasvětil celý svůj život. Obrátí se k horám zády?

Nelehké styky s mladými agentkami nejsou jen doménou zahraničních špionážních románů.

Ze sbírky chlapi mého života

Jeden večer jsem měla zjistit, jak moc zašlapalo manželství moje sebevědomí a udělalo ze mne trosku, co si myslela, že život skončil a že se nemohu líbit.
Jeden den večer takové mlácení do dveří a v nich rozdováděná Věrka.

Životní příběh Petra Muka, zpěváka s nenapodobitelným hlasem a projevem, se uzavřel 24. května 2010. Je to příběh někdy temný, jindy idylický. Nechybí v něm nečekané zvraty a málem neuvěřitelné epizody. Přinášíme vám ukázku z právě vycházející biografie.

Šedesátiletý Janík Samohýl za baráčkem, z výšky, protože nepružně, dosedl na svou zahradní sesli. Zavřel oči a oběma palci si začal mačkat spánky. Pomalu těmi prsty po nich kroužil. Maloučko, jen jak mu dovolila jeho vlastní kůže. Někde už mu začala být velká. Scvrkával se. Pomyslel na kamarády, co se nemohli vejít do kalhot. Babo, raď! Co je lepší? Když si spolu dali pivo, na něm to vidět nebylo.

Ačkoliv jsem o tom nikdy nepřemýšlela, z nějakého tajemného důvodu (možná lidská zvědavost) jsem zveřejnila svoji povídku. Budu ráda za jakékoli připomínky a komentáře.

Napadlo vás někdy obrátit zvyklost naruby a místo dialogů číst z divadelní hry jenom scénické poznámky???

Další den jel Alfons na Babettě do města. Poprvé, od chvíle Tlampačova nastěhování se do sousedního obydlí. Alfons si jako obvykle nakoupil nějaké zboží v konzumu.