Romantický film s  dramatickými akčními scénami je určitě oblíbenou podívanou řady diváků. Když k tomu přidáte historickou dobu americké občanské války, mimořádnou předlohu – román Charlese Fraziera (česky jako Chladná hora, Knižní klub 2000), vyznamenaný mj. americkou Národní knižní cenou a hvězdné obsazení s Nicole Kidmanovou, Jude Lawem, Renée Zelwegerovou a dalšími známými jmény plus zručnou režii Anthonyho Minghelly (tvůrce Anglického pacienta) pak jde na první pohled o film mimořádný.
 

Připravte se před tímto filmem tak trochu na cestu do neznáma. Proniknout do hlubin ženské duše je i pro psychology těžký oříšek, což potom pro filmaře.
 

Zase jednou sáhneme do české klasiky šedesátých let. Proto, že jde o vynikající film a také proto, že je to první, mimořádně úspěšný film Juraje Hertze (1934-2018), který odstartoval jeho dlouhou a mimořádnou kariéru. 

Politický psychothriller slavného oscarového režiséra Romana Polanského, který za tento snímek získal Stříbrného medvěda na MFF v Berlíně. Pohled do světa mocných, kteří podle médií ovládají tento svět, ale – jak se ukáže – oni sami jsou řízeni…

Když si režisér Jonathan Demme vydobyl nehynoucí diváckou slávu postavou zrůdného sériového vraha, kanibala doktora Hannibala Lectera ve filmu MLČENÍ JEHŇÁTEK, čekalo se s jakou senzací přijde ve svém dalším filmu. V roce 1993 opět zaútočil na myšlení Američanů, ale tentokrát s mnohem vážnějším tématem a také naprostou změnou žánru. 

Velkofilm založený na skutečné události z dob druhé světové války. Vyprávění plné pyrotechnických efektů paralelně sleduje jak postup americké tak německé armády a libuje si v atraktivních soubojových výjevech. Navíc jeho natáčení málem vyvolalo další válečný střet...

Když se sejdou dvě umění – filmové a kulinářské a když jsou u toho taková jména jako Meryl Streepová, Amy Adamsová  a režisérka Nora Ephronová, pak je jasné, že výsledek musí potěšit emoce i polaskat chuťové buňky. Tím spíše, že jde životopisné, lehce romantické drama o dvou Juliích, které skutečně žily a zcela propadly kouzlu vaření.

Během jedné vyučovací hodiny v americké škole, kde se probíralo téma nacionálního socialismu položil jeden z jeho studentů otázku, kterou nebyl učitel schopen zodpovědět. „Jak mohli Němci tvrdit, že nic nevěděli o zkáze Židů, ani o koncentračních táborech? A jak to, že tak slepě podporovali Hitlera?" Učitel se rozhodl učinit pokus a jeho výsledek šokoval...

Jeden z nejúspěšnějších filmů posledních let. Hlavním hrdinou je pes Gump, po němž byl snímek pojmenován. A jako správná hvězda má i Gump svůj kalendář, který pokřtila například Marta Kubišová. Nejen ona pózovala F.A. Brabcovi, který charitativní kousek nafotil. 

Když měli v jednom průzkumu studenti jmenovat deset nejvýznamnějších světových spisovatelů nebyl to pro ně problém. Trochu horší to bylo u světových malířů a velmi špatné u světových filmařů. Literatura i výtvarné umění se ve školách učí a v knihovnách je možno najít vše potřebné. K filmovým dílům, hlavně z historie, je mnohdy nemožné se dostat, protože kina hrají jen novinky a na DVD není zdaleka vše. Jedno je pozoruhodné – téměř ve všech odpovědích mezi nejlepšími režiséry se objevovalo jméno Ingmara Bergmana.

Film podle skutečných událostí z konce třicátých a začátku čtyřicátých let minulého století. Cesta rakouského horolezce přes zajatecký tábor až do Lhasy a hlavně k vlastnímu poznání a probuzení.

Vládne-li špatná doba, neznamená to ještě, že se dějí špatné věci na všech frontách. Či se na věc musíme dívat minimálně tak, že mezi tím vším brakem lze nalézti i opravdové skvosty. Přesně tak to platí i v branži filmové…

Komu z mladých dnes něco řekne jméno slovenského režiséra Štefana Uhra (1930-1993)? I ti starší často zapomínají. Horem dolem skloňujeme „česká nová vlna“, ale jaksi jsme už zapomněli, že filmům Chytilové, Formana, Jireše a dalších cosi v československé kinematografii předcházelo. Odborníci mluví hlavně o dvou filmech, jejichž poetika a nový způsob vyjadřování ukázaly filmu novou cestu – Vláčilově HOLUBICI  a Uhrově SLNKU V SIETI.