Parodie na špionážní filmy, kterou většina starších diváků kin a televize určitě viděla. Natolik skvělá parodie, že si zážitek z ní nenechá nikdo znovu ujít a těm dříve narozeným ji můžeme jen a jen doporučit.
 

Ani si před projekcí tohoto filmu nemusíte aplikovat žádnou drogu – všechny zážitky, které by ve vás opojná látka vyvolala, vám bezprostředně zprostředkuje sám film. Jde o šílenou jízdu na pomezí reality a surrealistického snu s psychedelickou drogovou nirvánou. &Sílená podívanou jen pro otrlé  zprostředkovaná stejně šílenou ruční kamerou, prudkými střihy a odpovídající dobovou hudbou.
 

Od tohoto filmu mladé scénáristky a režisérky Ivety Gröfové (*1980) se hodně očekávalo. Původně to měl být dokument o tom, jak se vede mladým dívkám ze Slovenska, vytrženým z domácího prostředí, které odejdou za lepším životním údělem do ciziny. Posléze se autorka rozhodla pro hraný (či polohraný) snímek a zvolila pro svůj debut osud jedné z nich – romské dívky Dorotky (Dorota Billá). Dorota odjede z východního Slovenska daleko na západ až do Aše, města na pomezí Česka a Německa. Přes drobné kritické výtky se toto dílo nakonec stalo nejlepším slovenským filmem roku 2012 a získalo i Zlatého anděla na Tofifestu v polské Toruni.
 

Dávno před tím, než německý herec, producent a scénárista Til Schweiger podpořil přijímání migrantů do Německa, následkem čehož pocítil strmý pád z vrcholu popularity až na její nepěkné osamělé dno, natočil několik velkých kinohitů. Největší z nich, skvělou komedii Keinohrhasen, máme možnost vidět v nadcházejícím týdnu v češtině na Prima Max. Pojďme si společně připomenout, o čem že tahle filmová lahůdka vlastně je.

Z malých příčin mohou vzniknout velké následky. Začíná to klukovskou rvačkou v brooklynském parku s následkem pohmožděnin a několika vyraženými zuby a končí drtivým masakrem charakterů rodičů. Nejen rodičů útočníka, ale i oběti. 

Není snad nikdo, kdo by neznal tragický příběh melancholického prince, jenž mstí vraždu otce a sám se žene do záhuby. Stále noví a noví interpreti se na divadlech předhánějí v jeho ztvárnění a noví režiséři se snaží ozvláštnit klasické téma a dát mu novou tvář. Filmový divák nedá dopustit na dva neslavnější (a určitě nejlepší) filmové Hamlety – Grigorije Kozinceva s nervně intelektuálním Innokentijem Smoktunovským (1964) a především na „klasiku“ – přesvědčivě patetického Hamleta Laurence Oliviera, který kromě režie ztvárnil i titulní  roli.

Jmenovat se Lebowski se stalo stárnoucímu hippieovi Dudemu (Frajerovi) osudným.  Nikdy nebyl žádný hrdina, v devadesátých létech, kdy se děj odehrává, je nezaměstnaný, narostlo mu bříško a má nejradši kuželky a klábosení s kamarády - veteránem z Vietnamu Walterem a pomalu chápajícím Donnym (Steve Buscemi). Až jednou...
 

Pod názvem DVA DNY V PAŘÍŽI si můžete v televizi vychutnat vtipnou, jemnou, místy hořkou komedii o manželském páru z New Yorku, který si vyjede do Evropy.
 

Už začátkem listopadu jsme zde psali o politických filmech, který vznikali v západním Německu v sedmdesátých a začátkem osmdesátých let. Psali jsme o filmu ZTRACENÁ ČEST KATEŘINY BLUMOVÉ, kde hlavní hrdinka hájí svou čest proti policejní a mediální zvůli. Na režii toho snímku byli podepsáni Volkera Schlöndorffa a jeho manželka a spolupracovnice Margarethe von Trotta. Také se zde objevil motiv terorizmu, který se stane ústředním i v dnes doporučovaném filmu.

Dramatický příběh z prostředí automobilových závodů probíhající na nejslavnějších evropských závodních drahách a životní osudy čtyř závodníků bojujících o titul mistra světa. Přestože od natočení filmu uběhlo přes padesát let a dráhy a hlavně auta se od té doby značně změnily, vlastní drama závodů a bojů mezi světovými esy stále fascinuje příznivce motorizmu.
 

Jak vzniká násilí a do jakých konců může dospět? Téma, často se v kinematografii objevující, lze příznačně nalézt i ve filmu západoněmeckých tvůrců Volkera Schlöndorffa a jeho manželky a spolupracovnice Margarethe von Trotta. Posuneme se sice až do poloviny sedmdesátých let minulého století, ale o to čistější, jasnější a účinnější bude jeho výpověď, která dokáže promluvit i k dnešku.