Málokdy v poslední době jsem šel z kina tak příjemně naladěn a s pocitem hezkého zážitku. Proto film ABSURDISTÁN jednoznačně patří mezi doporučené snímky uváděné tento týden v televizi. Podnětem pro tento film byla novinová zpráva o turecké vsi, kde se ženy vzbouřily proti mužům, kteří nebyli schopni opravit místní vodovod. Německého režiséra Veita Helmera napadlo do takové stávky zasadit milostný příběh.

Všem, kdož sledují současný cyklus filmů velikána světového filmu Ingmara Bergmana v České televizi, by neměl uniknout snímek HADÍ VEJCE  z roku 1977. Už proto, že je v Bergmanově díle zcela netypický a také proto, že se nikdy nedostal na plátna českých kin. 

Nenajde se snad čtenář či filmový divák, který by se nesetkal se jménem vědce Victora Frankensteina. Od prvotního počinu spisovatelky Mary Shelleyové, jejíž kniha v roce 1818 celou sérii „Frankensteinů“ zahájila, by šlo jmenovat desítky filmových titulů, které se (někdy dosti volně) nechávají inspirovat příběhem vědce, jenž stvoří umělou bytost, která zatouží stát se plnohodnotným člověkem, ale je odsouzena k věčné samotě a poté i k pomstě na svém stvořiteli i lidech všeobecně.

Nevím jak dnešní škola seznamuje žáky s řeckou mytologii, ale jména nevyzpytatelných a mocných bohů jsou i pro dnešní filmové diváky lákavá. Vrtošiví, někdy krutí, jindy žárliví, mstiví, malicherní a chtiví bohové z Olympu mají všechny možné lidské vlastnosti a slabosti, které my obyčejní smrtelníci dobře známe a proto jsou nám tak blízcí. 

Nová animovaná pohádka pro děti odstartovala minulý čtvrtek svojí premiérou v českých kinech. Je z německé produkce a čítá příjemných 90 minut.

Odjakživa přitahují diváky slavná jména jak z politického tak kulturního prostředí a jejich životy. Této zálibě se podřizují jak spisovatelé tak filmaři a shánějí informace nejen o jejich práci, ale také o jejich zálibách, zvyklostech, láskách a podivnostech, nevyjímaje ani klepy z jejich intimního soukromí. Snaha předhodit veřejnosti velkého člověka zajímavým a přijatelným způsobem však často končí buď v kýčovitě sentimentálním pojetí nebo v divácky těžce dešifrovatelné extravaganci. 

Zážitky,
neskutečná dobrodružství,
nezapomenutelné chvíle,
které ani foťák nezachytí….

To vše na
Mezinárodním filmovém festivalu road movies 2018
již v červnu v Plzeňském DEPO2015.

Italský film podle povídek Luigiho Pirandella uvedl někdejší distributor sloganem „O lásce a naději, o touze a životních omylech.“ Žádný slogan však nemůže plně vystihnout umělecké dílo – ani ten uvedený v titulku toho článku. Měl by jen navést diváka k tomu, aby se začetl do následujících řádek a hlavně, aby se na film posléze podíval. Zde jen podotkněme, že sledování tohoto díla může citlivému a vnímavému divákovi přinést mimořádný smyslový zážitek.

OKAMŽIK VZKŘÍ&SENÍ je strhující drama vycházející z jedné z nejuznávanějších knih v dějinách Izraele - kontroverzního románu Yorama Kaniuka. Natočil je proslulý scenárista a režisér Paul Schrader. Popisuje dojemný příběh znovuobjevení života po traumatických událostech druhé světové války. Do osudu Adama Steina (Jeff Goldblum) v plné síle zasáhne nacistická zvrhlost. Sice přežil holocaust, ale skvrna na duši je mimořádně silná. Dokáže ji zahojit?

Už svým názvem – DVOJROLE – prozrazuje televizní film z brněnského studia dualitu: jak tu faustovskou mezi tělem a duší, ale i mezi mládím a tělesnou uvadlostí či mezi inteligentním jednáním a zločineckými zvyklostmi. Příběh z pera lékařky, překladatelky a senátorky Jaroslavy Moserové začíná v žánru sci-fi, aby posléze přešel do psychologické detektivky. Dokáže udržet diváka v napětí, pokud ovšem přistoupí na nadsázku o takové pokročilosti lékařské vědy, že dokáže transplantovat mozek a přenést jej do jiného těla. 

Již dnes večer se české publikum dočká premiéry filmu Dvě nevěsty a jedna svatba.

Klasika může být podnětná, ale také nudná a ubíjející. U westernu je tomu trochu jinak – ty nejlepší filmy časem zrají a v konkurenci dnešní malosti získávají na poutavosti. Platí to však jen pro několik málo titulů – i tady platí, že kvantita neznamená kvalitu a ty stovky titulů z divokého Západu, které chrlí Hollywood každoročně, snesou přísnější měřítko je opravdu zřídka. Zeptejte se běžného diváka, kolik zná a pamatuje si westernů. Odpovědí budou zcela jistě filmy &SEST STATEČNÝCH a V PRAVÉ POLEDNE. Pokud někdo přidá i titul RIO BRAVO, může si ho nyní v televizi zopakovat. A ten, kdo film nezná, by si ho rozhodně neměl nechat ujít – svými kvalitami ho jistě přesvědčí.

Jméno ilustrátora Bohumila Konečného bylo dlouhou dobu u nás neznámé. Ne tak jeho ilustrace z knih Jaroslava Foglara, které vycházejí i dnes pro ty mladší v reedicích. Starší generace, naše dědečky a rodiče, oslovily kresby Bohumila Konečného, zvaného Bimba, už před válkou a hned po ní, než komunisté knihy i časopisy jako Mladý hlasatel či Vpřed zakázali. Tajně se však četly pořád a jejich vlastnictví zehdy nešlo penězi zaplatit.