Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pátek 14.8.2020, svátek má Alan 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 502
Registrovaní čtenáři: 509
Publikovaných článků: 12927
Komentářů: 11145


Měření



TV tip - VÁŠEŇ A CIT aneb Trocha romantiky neuškodí

02.04.2010   Stanislav Polauf   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Romantika stále vládne jak u čtenářů knih, tak u diváků kin. Třeba literatura 19. století by se povrchnímu pozorovateli mohla zdát mrtvá, ale výpůjčky knihoven a stále nová vydání některých autorů to vyvracejí. Zmíním třeba jenom romány sester Brontëových nebo prózy Jane Austenové.

A právě díla druhé zmíněné autorky Jane Austenové (1775-1817) se stávají v posledních letech náměty pro filmové adaptace. Začal to přepis románu ROZUM A CIT s Emmou Thompsonovou a Hughem Grantem, který v roce 1996 režíroval Ang Lee. Pak přišel na řadu román PÝCHA A PŘEDSUDEK. Nejprve v modernějším balení Sharon Maguireové - jako inspirace k DENÍKU BRIDGET JONESOVÉ a pak k muzikálu MOJE VELKÁ INDICKÁ SVATBA režisérky Gurinder Chadhaové. V roce 2005 se pak diváci dočkali i přímého přepisu tohoto románu v režii Joe Wrighta s nezapomenutelnou Keirou Knightleyovou v roli jedné z pěti dcer matky Bennetové, Lízy. Dcer, které chce matka za každou cenu dobře vdát.

Tento film a jeho velký divácký úspěch přesvědčil producenty o tom, že literární klasika – nejen ta austenovská - není mrtvá a dokáže zaujmout i dnešní publikum. A protože i knihovny hlásily zvýšený zájem čtenářů o dílo Jane Austenové, dalo se čekat, že se k tomuto jménu některý filmař vrátí. Stalo se tak již v následujícím roce 2006, kdy úspěšný televizní režisér Julian Jarrold, který měl dosud na kontě jen dva filmy - podprůměrné SEXY BOTKY a nadprůměrné CANTERBURSKÉ POVÍDKY, natočil v koprodukci Velké Británie, Irska a USA film VÁŠEŇ A CIT.

Nejde však o přepis stejnojmenného románu. Tvůrci těží přímo ze života slavné spisovatelky – konkrétně z jejího milostného vzplanutí k jistému šarmantnímu Irovi Tomu Lefroyovi. Mladá dáma, která stojí na prahu své literární kariéry, se s ním setkala ve svých dvaceti letech a tvůrci se nás snaží přesvědčit, že tato budoucí silná intelektuálka, upjatá a strojená stará panna se dovedla v mládí vášnivě zamilovat a z této lásky čerpat inspiraci po celý svůj další 41 let trvající život.

Reklama na film hovoří o skutečném příběhu spisovatelky, o němž se v jejích biografiích dosud nikdo nezmiňoval. Románek Austenové poprvé odhalil spisovatel Jon Spence v r. 2003, ovšem zda šlo jen o letmé setkání či o velkou opětovanou lásku už nelze prokázat.

Důležitější než pravda je v tomto filmu zobrazení dobové společnosti přelomu 18. a 19. století, doby, kdy sňatek z lásky byl čirým bláznovstvím a vše bylo podřízeno penězům a majetku. Zvláště méně majetné rodiny, jako byla rodina reverenda Austena, si to nemohly dovolit. I sama Jane si uvědomí, co by riskovala vztahem s chudým advokátním asistentem… Je ale pravda, že si bohatého nabízeného souseda nakonec také nevzala.

Teď dovolte malou odbočku. Kdo vlastně byla skutečná Jane Austenová?

Vyjděme z jejího životopisu, který napsal Jon Spence. Byla sedmé z osmi dětí reverenda George Austena a jeho manželky. Narodila se 16. prosince 1775 a vystudovala na dívčí internátní škole. S Tomem Lefroyem se seznámila v rodném Hampshiru o vánočních prázdninách v roce 1795, ale on již v lednu odjíždí do Londýna studovat práva. Sice se ještě v Londýně setkají, ale o jejich vztahu není nic známo a dopisy ze dvou let, kdy si spolu psali, její setra důsledně spálila. Právě v těchto dvou letech napsala Austenová svá nejslavnější díla PÝCHA A PŘEDSUDEK, ROZUM A CIT a nakonec NORTHANGERSKÉ OPATSTVÍ. Další román pak nenapsala celých deset let.

Zda důvodem odmlčení bylo její zklamání z neúspěšného vztahu nebo přestěhování její rodiny do Bathu, který Jane nenáviděla – to se můžeme jen dohadovat. V roce 1802 jí jeden bohatý mladý muž nabídl sňatek a ona nabídku přijala. Druhý den ale svá slova vzala zpět. O několik měsíců později prodala román NORTHANGERSKÉ OPATSTVÍ vydavateli za pouhých 10 liber, ale vydání knihy se nikdy nedočkala.

Její otec zemřel v roce 1805 a rodina se několikrát stěhovala, aby zakotvila v Chawtonu, kde Austenová napsala zbytek svého díla - především MANSFIELDSKÝ PARK a EMMU. Svůj poslední román, ANNU ELLIOTOVOU, dokončila rok předtím, než 18. července 1817 podlehla Addisonově chorobě. Anna Eliottová a Northangenské opatství byly vydány posmrtně.

Vraťme se však k filmu, který se nyní zaskví na televizní obrazovce. Roli Jane Austenové hraje Anne Hathawayová, dnes 28letá Američanka z Brooklynu, v době natáčení již známá ze dvou dílů DENÍKU PRINCEZNY (romantické pohádky o obyčejné dívce, která se „proti své vůli" stane princeznou) a z rolí sekretářky Meryl Streepové ve filmu ĎÁBEL NOSÍ PRADU a jezdkyně v oskarovém homowesternu ZKROCENÁ HORA. (Od té doby jste ji mohli zahlédnout v dalších filmech jako např. RACHEL SE VDÁVÁ, VÁLKA NEVĚST či NA SV. VALENTÝNA.)

Podle kritiky je však Anne Hathawayová na celé čáře přehrána skotským 32letým bouřlivákem Jamesem McAvoyem. Toho jste mohli předtím vidět jako bratra slavného tenisty v komedii WIMBLEDON, jako mladého doktora v POSLEDNÍM SKOTSKÉM KRÁLI či v roli hazardního hráče v pohádce PENELOPE, později v POKÁNÍ v roli syna zahradníka těžce zkoušeného rozmary mladé dámy.

Film, v době premiéry naší kritikou vzatý na lehkou váhu, možná obsahuje „příliš citu a málo vášně“ a ve srovnání s předcházející PÝCHOU A PŘEDSUDKEM zůstává v jejím stínu. Může vás však okouzlit třeba svojí bohatou výpravou a kostýmy, krásou anglického venkova v různých ročních obdobích, mírnou ironií v líčení dobových strnulých společenských konvencí a sociálních rozdílů a v neposlední řadě i scénami, které vyznívají na svoji dobu až provokativně – viz třeba boxerské zápasy či pikantní manželské intimnosti Janeiných rodičů.

Nečekejte velké umění. Jak napsala Dita Křivská: „Vášeň a cit je jen a pouze dobrý odpočinkový film. Méně otrlí u něj zaslzí a ti cyničtější se aspoň pokochají krásnými kostýmy a záběry anglického venkova.“ A já dodávám – na Anne Hathawayovou se dobře dívá a dámy určitě okouzlí charismatický James McAvoy. Příjemnou zábavu.

****************************************
VÁŠEŇ A CIT
(Becoming Jane)
Velká Británie, Irsko, USA 2006, režie Julian Jarrold.
V české televizi na programu ČT1 v pondělí od 21,40 hodin.




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2526 s