Bretaň, podobně jako celá Francie, oplývá řadou specialit, jejichž konzumaci si nejlépe vychutnáte v pulsující taverně jednoho ze středověkých městeček, blíže specifikovaných v minulých dílech našich Toulek. Doporučuji využít menu v různých cenových relacích; zpravidla vyjde levněji a okusíte tak tři chody –
„entrée“ či
„hors-d´oeuvre“ (předkrm),
„plat principal“ (hlavní chod) a
„dessert“ (moučník, závěrečný chod).
Charakter kuchyně z velké části ovlivňuje samotná poloha Bretaňského poloostrova, semknutého divokými vodami Atlantického oceánu. Na jídelním lístku udávají tón
mořské ryby a
korýši, chutnou přísadou se stávají také
chaluhy. Mezi vybranými lahůdkami zaujímá výsadní post především
zapečená hřebenatka „coquille Saint-Jacques“ nebo rybí polévka „soupe de poissons“, často prezentované jako předkrm. Populární klasiku představují
černé slávky „moules marini?res“
vařené v bílém víně se šalotkami a máslem. Vysoce se cení ústřice „huîtres“ z Cancale, bez nichž se ve Francii neobejde &Stědrovečerní večeře. Pozornosti neujdou ani pokrmy z
vepřového masa, především ostrý uzený
salám z drštěk „andouille“ či
jelito „boudin noir“ servírované s jablky.
Mořské plody Moules marinieresV Bretani natrefíte na řadu útulných restaurací zvaných „cr?perie“, kde základní komponentu tvoří pro tento kraj typické „cr?pes“ nebo „galettes“.
„Cr?pe“ se podobá naší sladké palačince a jídelní lístek nabízí mnoho druhů náplní. Oproti tomu
„galette“ je placka z pohankové mouky se slaným vnitřkem, přičemž na klasický způsob se plní šunkou a vejcem. Tyto hospůdky se rozšířily po celé Francii a dokonce i do dalších zemí. Koneckonců, i v České republice lze najít „cr?perie“ s proslulou bretaňskou pochoutkou.
Coquille GalletesMístní „cr?pes“ a „galettes“ doprovází „cidre“, perlivý
jablečný mošt s malým procentem alkoholu. Původně pochází ze sousední Normandie, ale v Bretani se rychle zabydlel. Vyrábí se tu stejným způsobem již několik století a proces výroby můžete shlédnout v jednom z muzeí věnovaných tomuto moku.
Klasickými bretaňskými nápoji bývalo i pivo
„cervoise“ a medovina, jenž nese hned několik názvů, například „hydromel“, „dourvel“ nebo nejčastěji „chouchenn“. Tento nápoj bývá
zrádný, s jeho konzumací to tudíž nepřehánějte. Jako aperitiv se nejčastěji popíjí „pastis“, silný alkoholický nápoj s vůní lékořice, který se ředí studenou vodou či kostkami ledu. Odrůda vína „muscadet“ byla do Bretaně převezena z Burgundska. Žulové podloží země a mořské klima jí dodávají zvláštní buket, jenž se obzvláště hodí k rybím pokrmům.
K vyhledávaným pamlskům patří tradiční dezerty „Kouign amann“, sytý
máslový koláč s těstem v několika vrstvách, či „Far Breton“, připravovaný z velkého množství mléka, vajec, másla a sušených švestek.
Far breton CrepesSoučástí každého menu jsou
sýry a zelenina ve všech úpravách. Ve Francii se vyprodukuje na
čtyři sta druhů sýra – z kravského, ovčího a kozího mléka. Francouzi považují sýry za nejvhodnější zakončení oběda i večeře. Podle gastronomických pravidel se na závěr servírují čtyři druhy sýrů – tvrdý, čerstvý, plísňový a dobře uleželý. Ze zeleniny bezkonkurenčně dominuje artyčok, jenž se pokládá za symbol Bretaně. Je vyhledáván nejen pro jemnou chuť, ale složením minerálních látek reguluje hladinu cholesterolu a
chrání játra před různými jedy, počítaje v to i alkohol. Dalšími neméně významnými artikly jsou chřest, šalotka, květák a brokolice.
SýryBon appétit! Příště: Bretaňské tradice a veselice
Foto:autorka; www.odelices.com
Četli jste minulé díly? Můžete zde: (klikni)