Některé vraždy zdánlivě postrádají přesvědčivý motiv. Detektiv Murdoch právě vyšetřuje zabití Howarda Rookwooda, známého torontského průmyslníka a filantropa, jenž aktivně podporoval Bakerův ústav. Tato charitativní společnost pomáhala chudým a opuštěným anglickým dětem nalézt domov v Kanadě. Kdo však mohl mít zájem na smrti tak váženého a šlechetného muže, jakým byl Rookwood? Navíc je zřejmé, že někdo chtěl, aby to vypadalo, že Rookwooda ušlapali koně. Ten někdo měl pro svůj čin zajisté velmi pádný důvod. Detektiv Murdoch se snaží prohlédnout skrze vnější slupku věcí a prověřuje všechny okolnosti. Jak se ukáže, skutečný motiv zločinu byl mnohem temnější, než by čekal.



Vcelku nevinně pojmenovaná epizoda Případů, Dětská hra, ve skutečnosti oživuje dodnes spornou a především nezapomenutou historii. O pravdivosti těchto řádků svědčí necelé dva měsíce stará zpráva, uveřejněná v kanadských novinách Ottawa Citizen, podle níž britský premiér nabízí svou omluvu 150 000 britských dětí, deportovaných do Kanady v letech 1869-1939. Je však vůbec za co se omlouvat?

Názory se různí. Nápad s přesunem osiřelých dětí nebo těch ze sociálně slabých rodin přišel překvapivě od ženy, evangelické reformátorky, Annie Macphersonové. Hrůzy viděné během dobrovolného vypomáhání v chudinských čtvrtích Londýna 19. století Macphersonovou přesvědčilo, že kanadský dětský domov hřeje víc než matčina náruč. O devět let později dostal její nápad reálnou podobu.

Přestože přestěhování často znamenalo zpřetrhání veškerých příbuzenských svazků, mnozí z doposud žijících deportovaných Britů omluvu nejenže nevyžadují, ale dokonce Británii děkují, že se jich dobrovolně vzdala. „Zlatý most do Kanady“ ovšem nezajistil šťastný život všem, a tak osud případné omluvy zůstává stále nedořešen. Mnohé děti totiž končily jako levná pomocná síla, přestože královna Viktorie zakázala dětskou robotu už v roce 1833. Také sexuální obtěžování, především mladých dívek, jež se do Kanady dostávaly zpravidla mezi 13. a 17. rokem života, soudě dle výpovědí takto postižených, nebylo žádnou výjimkou.

Scénáristé Případů detektiva Murdocha tak opět oživují další z tváří viktoriánské Kanady, byť té, na kterou tak úplně hrdí být zjevně nemohou. K vyřešení vraždy tentokrát vkládají do Williamových rukou pomůcku v pravdě převratnou, předchůdce periskopu známou pod označením omniskop. Zajímá vás, kam až sahají kořeny populárního vynálezu?

Vynález periskopu směřoval již od svého počátku výhradně k námořnictvu. Výhled z ponorky představoval závažný problém a cesta k jeho vyřešení nebyla vůbec snadná.

První konstrukci podobnou dnešnímu periskopu sestrojil Francouz Marié-Davy sice už v roce 1854, nicméně dutý tubus s množstvím čoček, poskytující periferii pouhých deseti stupňů, rozhodně nestačil. Zdokonalit se jej podařilo v roce 1902 Američanovi Simonu Lakeovi. Jeho „omniskop“ opravdu poskytoval lepší výhled, nicméně opět skýtal řadu nedorazů. Jedním z největších problémů bylo především otáčení celého zařízení, s nímž se otáčel také obraz. Pohledem na záď pak pozorovatel získal převrácený obraz. Moderní periskop, jaký známe dnes, posléze vymyslel Sir Howard Grubb na začátku dvacátého století. Jeho zařízení posloužilo britskému námořnictvu a významně ovlivnilo bojeschopnost ponorek během první světové války. Jeho periskop vydržel celých následujících padesát let, dokud jej nevystřídala podmořská televize.
 
foto: Grenada media