Základem temného příběhu filmu DEVÁTÁ BRÁNA je hledání dvou výtisků vzácné knihy ze 17. století, z jejichž ilustrací, údajně vytvořených samotným Luciferem, je možno sestavit iniciační formuli, přivolávající vládce pekelné říše do služeb toho, kdo ji vysloví. Hledačem vzácných tisků je skromný „lovec knih“ Dean Corso v podání proslulého Johnny Deppa. O knihu usiluje bohatý sběratel Balkan v podání Franka Langelly, dále atraktivní vdova ztělesněná Lenou Olinovou a zřejmě i další zájemci, z nichž každý je choten pro jejich získání dát nejen dost peněz či své tělo, ale je schopen i nelítostné vraždy.

V podstatě při hledání knihy nejde o mnoho víc než nabízí běžný akční film. Jen jakoby postupně poznáte malý rozdíl. Zaujme vás výtvarná stylizace prostředí, v nichž se Johnny Depp při hledání pohybuje, ať už jsou to města (New York, Toledo, Paříž či portugalská Sintra), francouzské zámky či bizarní prostředí obchodníků se starými knihami. Prvek tajemna vnáší do filmu režisérova manželka Emmanuelle Seignerová, jejíž role jakéhosi anděla strážce (či spíše pekelného svůdce) zůstane pro diváka až do konce trochu záhadou. Je to právě ona, kdo pomáhá hlavnímu hrdinovi v každé pekelné šlamastice a že jich je během dvou hodin projekce nepočítaně. Tady vás třeba napadne, že celé drama Deppova hledání s množstvím vražd a přepadení může být jen inscenace jakési vyšší moci a celé to pachtění za tajemnem v knihách jen člověčí snahou získat něco, k čemu ještě nedorostl. Prostě k Deváté bráně zatím není klíč, alespoň ne pro ty, kdož se jako Balkan nedokáží zbavit světské touhy po slávě a moci... Ale to už je úvaha "nad rámec" běžné recenze a je na divácích jak si záměr filmu i jeho dramatický závěr vyloží. Polanski režíroval svůj film zkušenou rukou, i když některé scény mohou působit trochu chtěně a uměle. Závěrečná pyrotechnická pyrománie je trochu příliš kašírovaná a vůbec celý příběh je poněkud moc vážný. I když tuším, že ta vážnost je jen pro diváky. Sám Polanski jakoby jemně ironizoval sám sebe i tématiku, která ho proslavila a které podle vlastních slov nikdy nepropadl. Jakoby sám za sebou a částí svého díla pálil mosty, podobně jako se na svoji proslavenou erotickou minulost manžela a milence řady hollywoodských hvězd podíval v HOŘKÉM MĚSÍCI. DEVÁTÁ BRÁNA uspokojí diváka hledajícího akční příběh s trochou tajemna. Obsahuje však i několik skrytých významů, které při troše snahy můžete labužnicky vychutnat - byť ne na velkém filmovém plátně, ale alespoň na televizní obrazovce.

*****************
Umělecké i lidské osudy režiséra, scénáristy, producenta a herce Romana Polanského jsou plny zákrut. Narozen v Paříži (1933), vyrůstal v Polsku. Tam také debutoval vynikajícím NOŽEM VE VODĚ (1962). Ten ho rázem proslavil a otevřel mu cestu do světa. Joreho pohrávání s temnými stránkami lidské existence (HNUS, SLEPÁ ULIČKA) vrcholí parodií na horory PLES UPÍRŮ (1967) a koketérií se satanskou tématikou ROSEMARY MÁ DĚŤÁTKO (1968). Tragická smrt jeho manželky Sharon Tate ho přiměje opustit Hollywood a odskočit si natočit několik filmů v Evropě (především MACBETH v Anglii). Do USA se pak vrací k natočení vynijící kriminálky ČÍNSKÁ ČTVRŤ (1974), ale po skandálu s nezletilou dívkou prchá před odsouzením. Z jeho dalších filmů si určitě vzpomenete na HORKÝ MĚSÍC, erotické drama dvou manželskh párů, odehrávají na při plavbě na luxusní lodi. Z mysterióních dramat poslední doby je třeba jm,ernoavt filmy MUŽ VE STÍNU a PODLE SKUTEČNÉ UDÍLOSTI, iAž na dva přepisy klasických románů - Thomase Hardyho TESS a Dickensova OLIVERA TWISTA  a přepis divadelní hry VENUŠE V KOŽICHU měly všechny jeho filmy příchuť senzace a těšily se mimořádnému diváckému zájmu. Jenže Polanski není jen obratný rutinér hororů a thrillerů s psychologicko-erotickým podtextem. Už jeho film SMRT A DÍVKA (1994) se odvážně a nemilosrdně dotkl tématiky věznění a mučení. Odehrává se v nejmenované jihoamerické zemi, kde žena, která přežila kruté vězeňské týrání poznává ve svém novém sousedovi svého věznitele. Tahle komorní studie viny a odplaty předznamenala vynikající a nejvíce osobní film Polanského PIANISTA (2002), kde vylíčil až neuvěřitelné osudy židovského klavíristy, jenž navzdory všemu přežil hrůzy varšavského ghetta. Jeho dokončení (střih a postsynchrony) už tvůrce sledoval jen prostřednictvím webkamer a mobilů ze svého domácí vězení ve švýcarsku, kam jej dovedl v USA stále nedořešený a neodpuštěný sex s 14letou Lolitkou. Zatím posledním Polanského dílem je svérázný pohled na Dreyfusovu aféru ŽALUJi!
Foto: easybuy.cz a blacknighttandme.blog.cz