Tradice nongak prý pochází ze 3. století. Původně se jednalo bubenicko-divadelní představení, které mělo zpříjemnit farmářům práci na poli?
Vlastně není moc známé, kdy tradice nongak vznikla, psané dokumenty chybějí, ale určitě je daleko starší než se běžně uvádí. Hudba v Koreji existovala už před naším letopočtem. Korejci provozovali nebeské ceremoniály před zasetím úrody a po její sklizni. Tu každý hudbou, ale i tancem, pitím a jídlem oslavoval. Nongak je pracovní hudba, protože starověká Korea byla převážně zemědělským státem a většina z ní byla určená farmářům k zefektivnění pracovního úsilí a vesnicím měla přinést štěstí a úrodu, na níž budou závislí.

Jak souvisí tradice nongak s šamanskými obřady gut? A provozují se tyto ještě  dnes?
Ano, ještě dnes má tato tradice v Koreji platnost. Každý, kdo se chce vyhnout všemu zlému, projde tímto obřadem. A přímá souvislost neexistuje, ale nongak samozřejmě ze šamanismu čerpal.

Jak nongak ovlivnilo rozdělení Koreje na dva státy?
Myslíme si, že moc ne, ale nikdo nemá pořádné informace co se dnes děje v Severní Koreji.

Je pravda, že hudba samul nori, kterou také hrajete, byla v 70. letech zakázána provozovat na veřejnosti a kdo neposlechl, byl uvězněn?
Protože spojovala nejen lidi, ale také jejich myšlení, představovalo pro vojenskou vládu velké nebezpečí. Skupiny, které samul nori provozovaly, se nechávaly ovlivňovat názory publika, což vedlo k veřejným protivládním deklaracím. A za to se tehdy opravdu trestalo vězením.

Jak a proč se vlastně zakládající členové Dulsori ocitli v Anglii?
Má to jednoduché vysvětlení. Bylo pro nás velmi obtížné vyjíždět na koncerty a turné z Koreje, takže jsme si zvolili život v Londýně, světovém hudebním centru.

Jak hodně se Dulsori dnes vrací k původní verzi nongak? A nevyčítají vám, že do svého představení zahrnujete také moderní nástroje?
Používáme původní vesnické pojetí jako základ, jako ukázku síly korejské tradiční hudby. Považujeme se ale zároveň za tvůrčí uměleckou skupinu, což nás zbavuje obav k využití moderních nebo cizích vlivů. Dokážeme hrát korejské rytmy a melodie třeba i v rockovém podání a s negativními reakcemi jsme se dosud nesetkali.

Na jakém nejvýznamnějším místě Dulsori kdy vystoupili?
Určitě v Singapuru v roce 2005 na festivale Arts Mart a pochopitelně vloni na veletrhu WOMEX v Kodani, kde nás kontaktovala Zlata Holušová z Colours of Ostrava.

Co byste vzkázali návštěvníkům Colours of Ostrava?
Naše hudba vyjadřuje štěstí a klid. Může zasáhnout jednoho jediného člověka i celou společnost a zachytit nálady doby, v níž žijeme. Doufáme, že svou hudbou všechny potěšíme a dáme jim šanci dopřávat si klidný život. Každému to přejeme z celého srdce.

Děkujeme za rozhovor.