Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 10.12.2019, svátek má Julie 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 505
Publikovaných článků: 12780
Komentářů: 11044


Měření



Odhalená tajemství Dürerovy Růžencové slavnosti

08.09.2010   Julie Kolocová   Výtvarné umění   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Národní galerie v Praze vlastní jako jediná z českých galerií dílo, po kterém by s radostí sáhl celý svět. Růžencová slavnost Albrechta Dürera je právem považována za vrcholnou malbu nejen tohoto malíře, ale i renesančního mariánského umění vůbec. Jako taková je pod drobnohledem umělců, odborníků i veřejnosti. A v souvislosti s tímto dílem se Národní galerii povedl vskutku husarský kousek.

Podařilo se jí totiž získat grant Evropské unie určený k technologickému prozkoumávání této malby. Náramné, ale to ještě není všechno. Namísto toho, aby byl Dürer převezen do míst určených k jeho prozkoumání, přijelo veškeré náročné vybavení včetně světoznámých odborníků za ním přímo do galerie. Pojízdná laboratoř!

Místo průzkumu? Šternberský palác. Kdy? Červenec 2010. A tam přímo v prostorách rotundy před očima návštěvníků přístroje. Unikum pro Čechy nevídané. Cílem mezinárodního týmu, jehož základ tvořili Italové, (vzhledem k místu vzniku Růžencové slavnosti), bylo objasnění důvodu poničení malby a následně zvolení nejvhodnějšího způsobu jejího restaurování. To vše naprosto neinvazivními metodami, což jednoduše znamená bez jakéhokoli dotyku, včetně neodebrání vzorků. Tímto způsobem bylo doposud prozkoumáváno jenom málo děl, např. Madona ve skalách Leonarda da Vinciho, či některé Munchovy obrazy. Na Růžencové slavnosti byly použity analytické metody (rentgenová, spektometrie, fluorescence a digitální mikroskopie). Výsledkem bádání jsou informace o podkresbě, podmalbách, autorských změnách a pigmentech.

A co jsme doposud o malbě věděli? Dürer ji namaloval během svého pobytu v Benátkách pro komunitu kolem farního kostela sv.Bartoloměje. Jsme v roce 1506. Již před započetím práce prohlašoval, že vytvoří nejlepší světovou mariánskou malbu. Sebevědomý muž měl svá slova podložená nesmírným talentem i pílí, a tak se jeho slova naplnila. Bohužel ale maloval na topolové dřevo, a experimentoval, s pro něj doposud ne příliš známými italskými technikami (topolové dřevo-13 desek spojených vertikálně, tehdy oblíbený materiál i postup tmelení v Itálii, zatímco v Německu a západní Evropě se používala především lípa a spojovalo se horizontálně). Už samotný materiál a vertikální tmelení odsoudily toto dílo k rychlejšímu chátrání, plus navíc práce s novými pigmenty. V Benátkách zůstala Růžencová slavnost do roku 1606, kdy ji získal do svých sbírek císař Rudolf II.. A tak přichází Dürerovo dílo do Čech. Už tehdy ovšem ve velice poškozeném stavu. V jednom písemném pramenu se o něm dokonce píše jako o starém oprýskaném prknu. Není tedy divu, že po náročném transportu přes Alpy (na ramenou je nesli silní muži až z Benátek pěšky), a po následné nevhodné péči o něj, byl obraz silně poškozen. A na řadu přicházejí kontroverzní zásahy jiných malířů. Dodnes se v této souvislosti spekuluje o tom, jaký podíl měl na těchto pracích Škréta, který si za ně honoroval na tehdejší dobu vysoký obnos 25 tolarů. Ovšem největší zákrok provedl dosti nešetrným způsobem, s ohledem na Dürerův malířský styl, Johann Grusse v letech 1839-1841. Ústřední motiv Madony a Ježíška tak téměř postrádá malířův rukopis, byly přemalovány i některé detaily, např. moucha sedící Marii na koleni, včetně celého pozadí, oblohy. I k tomuto zjištění přispěl současný průzkum. A tak má Národní galerie, a nejen ona, před sebou náročný úkol do budoucna. Jak provést nutné restaurátorské zákroky, které by, mimo jiné, pomohly potlačit zmíněné nevhodné zásahy z 19. století?


 
Nezbývá než se shodnout na tom, že zhlédnout tak významné dílo ještě před jeho dalšími úpravami je jistě lákavá nabídka pro každého milovníka umění. A pokud byste chtěli na vlastní oči spatřit autoportrét samotného Dürera, není nic snadnějšího. Sám sebe totiž zakomponoval do Růžencové slavnosti. Snadno jej rozpoznáte. Postava sebevědomého muže s vyzývavým pohledem upřeným na diváka stojí v pravé horní části oděná do posledního výstřelku benátské módy, červeno-žlutě pruhovaného pláště. A až stanete očima před tímto monumentálním dílem, můžete si třeba s Dürerem povídat.


Albrech Dürer 
1471 Norimberk-1528 tamtéž
Malíř, grafik, zanechal po sobě rozsáhlé výtvarné dílo (kresby, akvarely, mědirytiny, dřevořezby, malby). Byl to vzdělaný a sebevědomý muž obdařený nejen malířským nadáním, ale i schopností manažera. Růžencová slavnost mu zajistila doživotní slávu v celé Evropě, stal se nejuznávanějším německým malířem. Jeho tvorbu však ukončila předčasná smrt, kterou zavinila malárie. Dařilo se mu s úspěchem unikat před morovými nákazami, a paradoxně ho zasáhla nemoc pro naši oblast naprosto netypická. Snad se nakazil při svém pobytu v Holandsku, kde chtěl prozkoumat vnitřnosti uhynulé velryby. V tamních bažinách si ho smrt našla. Po pohřbu jej exhumovali jeho příznivci a ustřihli mu pramen vlasů. Ten od té doby pro vlastníka symbolizoval, že jeho majitel je Dürerovým nástupcem, vedoucí postavou, v malířských kruzích nejen Německa.
V současné době můžete tento pramen obdivovat jako zajímavou relikvii ve vídeňské galerii. Ve které? Hledejte!

Národní galerie v Praze-Šternberský palác
Praha 1, Hradčanské náměstí 15


Foto: autorka článku


 



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Věra Říhová - 8.1.2016 - 20:45

postava Durera
V textu je uvedeno, že Durer je v levé části obrazu ? Snad v pravé části obrazu - strom s jeho postavou je vpravo?

Od: Julie Kolocová - 10.1.2016 - 20:54

Máte pravdu, děkuji za upozornění.

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2821 s