Cítím k tomuhle období obrovskou pokoru. Směs hrůzy lidského utrpení proti skvostům vytvořeným týmiž rukami. A je mi jedno, že leckdo na něj nahlíží s hanlivým přídechem parukový, kroucený, copánkový. Stačí postavit se před sv. Mikuláše v Praze, aby každý pochopil, za co vše těmhle „copánkům“ děkujeme. Moc jim totiž rozumím, už jako malá, když jsem se cítila bídně, jsem si je zaplétala. Proč? Připadala jsem si v nich nejhezčí. Nejhezčí jako baroko. Jako poslední umělecký sloh také dokázalo důsledně nemožné. Totiž nacpat svoje copánky všude. Malířství, architektura, literatura, hudba, prostě universálnost. Krásná, jistě.
Ale vládne církev, lidé se ve jménu víry choulí strachem a přesto, možná právě proto, se tomu někdo otevřeně postavil. Křídla už jsou nachystaná. Svědčí o tom i šibalské ohýnky v těch očích spolu se vzdorovitým výrazem.

Třeba Michelangelo Merisi da Caravaggio. Horkokrevný Ital, u kterého se střídalo ostří dýky se štětcem a paletou snad stejně rychle jako blesky za letní bouře. Nebýt bohatých a vlivných mecenášů neznáme Falešné hráče, Povolání apoštola Matouše, Stětí svatého Jana Křtitele a spoustu dalších. Využití šerosvitu, častý námět useknutých hlav, situování výjevů s Ježíšem do prosté hospody a vůbec násilí je odrazem jeho způsobu života. Vášeň a hněv, rvačky, dokonce smrtelné oběti. S přízní jednoho z kardinálů přišly úspěchy, stoupající sláva, a nakonec bolestivý pád. Náruč slávy není laskavá. Skončil dokonce ve vězení v „ptačí kleci“, odkud se mu s dopomocí podařilo uniknout. Ne nadlouho. Po čase skrývání je při návštěvě jedné z neapolských putik pobodán a zohaven v obličeji. Msta? A namaluje Davida s hlavou Goliáše. Davidův obličej je obličejem mladého Caravaggia, nevinný, dychtivě hledící do budoucnosti. V ruce drží Goliášovu hlavu, zestárlého Caravaggia, prýští z ní krev, uniká životní síla, tvář plná jizev a čerstvých ran. Přichází odpuštění z Říma a on se ihned vydává na cestu. Cíl už mu osud nedopřeje.

Michelangelo Merisi da Caravaggio
1571-1610

^{Foto: titulka - Portrét Caravaggia od Ottavia Leoniho (cs.wikipedia.org)
        Stětí svatého Jana Křtitele (cs.wikipedia.org)
       David s hlavou Goliáše (artmuseum.cz)}