Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pátek 13.12.2019, svátek má Lucie 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 506
Publikovaných článků: 12783
Komentářů: 11044


Měření



Svět germánských mýtů: Desítky bohů i konec světa

31.12.2010   Lena Sawyer   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Nahlédněte s námi do tajů severského, většinu času zamrzlého mytologického světa...

Severská mytologie pochází od germánských kmenů obývající skandinávský poloostrov. Jejich potomky jsou například dnešní Dáni, Švédi a Norové, které spojuje stejná vikinská minulost. Podobné náboženství měli i anglosasové, kteří ale přijali křesťanství mnohem dříve.

Severské světy
Severská mytologie rozeznává devět světů, které společně spojuje Yggdrasil, strom světa. Nad zemí podle Germánů najdeme Álfheim (Ljósálfheim), zemi světlých álfů, ale i slavný Ásgard, kterému se přezdívá severský ráj. Právě on je sídlem bohů. V samém středu sídlíme my, lidé. Tato oblast se jmenuje Midgard. S Ásgardem jí spojuje most Bifröstem. Krom Midgardu hostí střední "zemská krajina" též Vanaheim (země Vánů), Jötunheim (země obrů) a ještě zapeklitější Múspellheim, zemi ohnivých obrů. Zapomínat nesmíme ani na Niflheim, krajinu běloskvoucího ledu. Pod zemí, stejně, jak to známe z Pána prstenů a posléze i dalších děl inspirovaných právě germánskou mytologií, leží Svartálfheim (Nidavellir), sídlo trpaslíků, černých álfů. A samozřejmě Helheim, říše mrtvých, svíraná pevnýma rukama bájné bohyně Hel. 

Severští bohové
Severských bohů se těžko dopočítáte. Podobně jako v antickém světě, i zde panuje široký pantheon. Vybíráme proto ty nejzajímavější, které vám podrobně představíme:

Ásové
Baldr je druhorozeným synem Odina a Frigg. Uctívaný byl jako bůh dobra a míru. Vynikal svou dobrotou a nadpřirozenou krásou. Když se narodil, všechny stvořené věci slíbily Frigg, že nikdy jejímu synovi neublíží. Častou zábavou bohů proto bylo házení různých věcí na Baldra, kterému však nikdy neublížili. Baldr, pro svou dobrotu a nevšední krásu u ostatních bohů tolik oblíbený měl ale i nepřítele – Lokiho, který ho nenáviděl. Proto jednou v převleku za ženu pronikl až k jeho matce Frigg, která mu prozradila, že sice všechny věci přísahaly, že Baldrovi nikdy neublíží, ale větvička jmelí nepřísahala. Proto jednou přesvědčil Baldrova slepého bratra Höda, aby na něj vystřelil šíp ze jmelí, pod záminkou oblíbené hry házení různých předmětů na Baldra. Když to Höd udělal, Loki vedl jeho ruku, Baldra zabil a ten pak i se svou ženou sestoupil do Helheimu. Bozi prosili Hel, aby Baldra vrátila a ona nakonec svolila, ale pod podmínkou, ,že ho budou všichni oplakávat. Oplakávali ho všichni, až na Lokiho, který se proradně přeměnil na jiného boha a Baldra neoplakával. A tak zůstává Baldr v Helheimu, z kterého se po Ragnaröku i s Hödem vrací zpět na zemi.

Slavná Hel je bohyní podsvětí, vládkyní všech mrtvých, kteří nezahynou v boji nebo se neutopí. Černobílá dáma, která stále hledí k zemi, z poloviny obličeje překrásná žena, z druhé poloviny jen kostra vydávající mrtvolný zápach. Je dcerou proradného Lokiho a obryně Angrbody.

Již zmíněný Loki je bohem s tou nejhorší pověstí. Pokud se mezi severskými bohy něco semele, můžete si být jistí, že za to může Loki. Zlomyslný bůh pocházející z obrů, v každé chvíli je připraven něco pokazit, či někomu ublížit. Při shromáždění bohů každému vyčítá každému jeho neřesti, nebo alespoň někoho pomluví. Ostatními bohy byl tolerován jen do té doby, než proradně zavraždil tolik oblíbeného Baldra. Jejich pohár trpělivosti přetekl a rozhodli se ho uvěznit. Když to Loki zjistil, utekl  se schovat do hor, kde den trávil ve vodopádu v podobě lososa a v noci, nudíc se, splétal vlněnou přízi, čímž se mu podařilo mimoděk vynalézt rybářskou síť. Když bozi dorazili do hor, podle otisku ve sněhu vyrobili síť novou a Lokiho chytili, připoutali ke třem kamenům a nad hlavu mu dali misku s hadím jedem, která mu skapává na tvář. Naštěstí u něj sedí věrná manželka Sygin, která drží u jeho tváře misku a hadí jed zachytává. Ale když je potřeba miska vylít, ukápne Lokimu na tvář, hadí jed ho popálí, a když se Loki třese v bolestech, je na zemi zemětřesení. Loki se osvobodí teprve až nastane Ragnarök.

Mají-li severští bozi někomu říkat hlavní "kápo", je to zaručeně Odin, jeden z nejvyšších bohů. Patron bojovníků, básníků a státníků je bohem války i magie, bohem inspirace, bohem toho, co se děje na nebi, je mágem. Neváhá obětovat svoje tělesné části, aby se stal moudřejším (své oko nechal Mimimu, jako zástávu za moudrost a mohl se tak napít z jeho pramenů), devět dnů visel na stromě oběšen a proboden kopím, aby získal runy. Mimochodem, podobnost s Ježíšem na kříži zřejmě náhodná také nebude... Vlastní spoustu magických artefaktů, mimo jiné i posvátné kopí Gungnir, kterým nikdy nemine, a které můžeme vidět na kresbách, kde je Odin vyobrazen. Jeho dnem je středa – ve staré angličtině Wódnesd (Ódinův den) – původce dnešního Wednesday. Shromažďuje bojovníky pro Ragnarök. Krom toho s oblibou špásuje. Však má také spoustu dětí se spoustou žen.

Thor je silný bojovník s rudými vousy spletenými do copánků, v ruce třímá obrovské kladivo. Jeden z mnoha Odinových synů, ale zároveň taky po něm druhý nejmocnější bůh na severském nebi. Je velice prchlivý, takže ho není radno rozhněvat, ale zároveň i spravedlivý. Jakožto představitel selského rozumu byl u obyčejných lidí oblíbenější, než samotný Odin. Byl razitel myšlenky "co nejde silou, jde ještě větší silou" a jeho osobním heslem v ohrožení prý bylo "co se hýbe, zabij". Ale vzhledem ke své přímočarosti nikdy nevyužíval lsti, aby vyhrál boj. Jeho děsivé kladivo Mjölrinem mu vykovali skřítci, ale Thor ho nepoužíval jen ke své oblíbené kratochvíli – zabíjení obrů, ale oral s ním i půdu a tím ji činil plodnější.

Vanové
Freya, překrásná sestra a milenka boha Freye, nejspanilejší ze všech bohyní, patronka lásky, erotiky války i čarodějnicví měla vždy slabost pro krásné šperky. Prábě takový  - nádherný náhrdelník - vykovají čtyři skřítci – Alfové. Freya, neskutečně toužíc po náhrdelníku, strávila s každým z Álfů noc. Náhrdelník sice získala, ale Odina svým činem tak rozhněvala, že poslal lstivého Lokiho, aby jí náhrdelník vzal. Loki v podobě blechy dostal se přes kouzelné dveře do Freyina domu a náhrdelník ukradl. Freya žádala Odina o navrácení šperku a ten nakonec souhlasil pod podmínkou, že se bude starat o část padlých válečníků. A tak se Freya stala bohyní ženské smrti a patří jí také polovina všech padlých válečníků. 

Dísy (severské ochranné bohyně)
Norny známe především díky třem sudičkám: Urd (osud - to, co je položeno a dáno - minulost), Verdandi (to, co se stává - přítomnost) a Skuld (to, co se stane - budoucnost). Sedávají u Yggdrasilu a spřádají pavučinu osudu. Jejich úkol mohou převzít valkýry. Předurčují osud lidem, ale někdy i bohům.

Valkýry jsou krásné bojovnice jezdící na okřídlených koních, štítonošky Odina, jeho nevlastní dcery. Divoké panny válečnice, zlatovlasé a nádherné, vjíždějí na bojiště a společně se Skuld sbírají duše válečníků, jež si zaslouží dojít Valhaly. Společně rovněž rozhodují o tom, kdo dosáhne vítězství, střeží boj válečníků, nebo je nechávají padnout. I když ženy Vikingů bývaly statečné a odvážné, po zbraních sahaly jen v nejvyšší nouzi (zabíjely spíše lstí) a proto jediné bojovnice, které mohl Viking na bojišti spatřit byly právě nádherné valkýry. Znamenalo to pro ně však, že už nejsou na živu. Perličkou však zůstává, že v těch nejstarších z germánských bájí mají valkýry do své krásy skutečně daleko. Ale komu by se chtělo umírat s vidinou života po boku kreatur? 

Co je Ragnarök?
Osud bohů a konec světa. Oznámen bude katastrofami, zimou obrů, v železném lese se objeví vlk, který spolkne slunce, jinému vlku se podaří dostat se z pout. Dojde k morálnímu chaosu, Frey padne v souboji, Odina přemůže vlk, Thor a midgardský had se zabijí navzájem. Jeden svět zanikne a vznikne nový a s ním i nový Ragnarök. Severský konec světa je v abstraktu synonem Apokalypsy. 

Že jsme spoustu bohů vynechali? Jejich stručný seznam si můžete prolistovat níže:
 
Ásové
Aegir – bůh moře, jeho manželkou byla bohyně Rán, se kterou měl devět dcer.
Heimdall – nejzáhadnější mytologická postava. Je synem Odina a pravděpodobně všech devíti dcer boha moře Aegira. Vlastní kouzelný roh, kterým svolává k poslední bitvě – Ragnaröku. Když jedenkrát vyrazil Heimdall ze své pevnosti do Midgardu, strávil postupně tři noci u tří párů, kterým se po devíti měsících narodili děti – založil tak lidské pokolení. Je předobrazem křesťanského archanděla Michaela.
Bragi – bůh básníků. Podle pověstí má runy vytesané do jazyka.
Dagr – bůh denního světla. Jezdí na voze, který táhne kůň Skinfaxi (dar od odyna), jehož hříva a ocas září tak, že ozařuje celou oblohu.
Fjörgyn - bohyně ztělesňující Zemi
Forseti – bůh míru, je patronem všech diplomatů
Frigg - bohyně lásky a plodnosti
Gefjun – bohyně panen a zemědělství
Hermód – posel bohů, syn Odina, někdy uváděn jako polobůh
Idunn – ochránkyně zdraví a síly bohů. Vlastnila truhlu, v které uchovávala kouzelná jablka, která uchovávala věčné mládí a sílu bohů (zřejmě inspirace pro křesťanskou Evu?)
Kvasi – nižší bůh moudrosti. Byl zavražděn skřítky, kteří z jeho krve a medu vyrobili Ódraeri – medovinu
Lofn – bohyně nešťastně zamilovaných lidí
Mani – bůh měsíce
Mími – vodní bůh střežící pramen moudrosti u kořenů Yggdrasilu
Nanna – bohyně květů
Nótt – bohyně noci
Rán – bohyně bouří. Patří jí všichni utonulí.
Sága – bohyně historie
Sif – bohyně plodnosti a úrody, manželka boha Thora
Sigyn – Lokiho věrná manželka, která i po jeho zajetí drží v rukách misku s hadím jedem, odkapávající mu na tváře.
Sol – bohyně slunce, sestra Maniho
Syn – bohyně bdělosti a pravdy
Tyr – bůh války, nejspíš jeden z nejstarších germánských bohů, prvotně uctíván jako nejvyšší bůh. Pak jeho místo nahradil Odin a Tyr začal být vydán za jednoho z Odinových synů. Dal jméno runovému znaku ¬ - ti = teiwas (bůh jako takový).
Vili – syn Bestly a Bora, vrah obra Ymiho a jeden z tří tvůrců světa a lidí.
Vé – syn Bestly a Bora, vrah obra Ymiho a jeden ze tří tvůrců světa a lidí

Vanové
Frey – bůh plodnosti střežící letní slunce. Jezdí na praseti (paralela u Slovanů – prasinec - prosinec - zlatá prasátka)
Njörd – bůh moře a větru, patron rybářů, otec Freye a Freyi. Manžel Skadi.

ikona: rosten.org


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.3409 s