Můžeme si dovolit ten luxus a rozdělit množinu nesporně úspěšných na dvě základní části. Ta první se rekrutuje z výjimečných jedinců, dosahujících svého vysokého kreditu a světem uznávaného profilu z nitra této země, jež je v této době registrovaná jako Česká republika, chcete-li mezinárodní termín, tak nejspíš Czech republic. Pro zjednodušení pohledu se pojďme pro tuto chvíli držet té protivné politiky. Pak asi neopomineme jméno Václav Havel. Druhá část se logicky bude týkat těch, jež svého zenitu dosáhli až venku, po emigraci z toho našeho státu, z kterého utekli z donucení, či dobrovolně po zvážení všech pro a proti, či byli dokonce vystěhováni, což bolševikovi potíže nečinilo, jak víme. Zmiňme představitele, vlastně představitelku. Madeleine Allbright. Ale ne na každého je vidět jako na americkou ministryni zahraničí, viďte. Jsme zvědavi, kam až se dostanem. Hned si řekněme, že existují další specializace, kde zástupců najdem mnohem víc. Ty se shodují s názvy našich rubrik, všimli jste si? Výjimku tvoří úspěšní sportovci, kteří u nás nemají přísně určený šuplíček, ale domníváme se, že pokud nám „utečou“ ze známých našich „destinací“, najdeme článek o nich v šuplíčku Rozhledy. Tam se nakonec usalaší i články o těch prvních dvou jmenovaných, budou-li jaké. Bereme to jako malou inventuru úspěšnosti desetimiliónového národa. A jako každá inventura, ani tato se neobejde bez svědomitých inventurníků, čímž vás povoláváme do zbraně. Pište, na vaše příspěvky se srdečně těšíme.

Dělit! Bez toho se opravdu neobejdeme. Ale to lze přece různě. Třeba podle věku zmíněných. To samo o sobě je zajímavé. Nebude ani zbytečné použití rozdělovníku před a po převratu. 1918 - vznik republiky, 1948 – nechvalně známé znárodnění , 1989 – zde především nabytí osobní svobody jedince a jeho volný pohyb ve světě a následující honba za osobní profilací. A ještě něco. To, co se zdá jako fenomén nám, žijícím v této zemi, nemusí totéž znamenat pro svět. Nebuďme sebestřední. To venku neobstojí. Věříme, že se svými favority nás seznámíte. Rozřazovací nádraží, kdo kam, je na nás.

_{Fotografie v úvodníku Jan &Sibík}