Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je sobota 7.12.2019, svátek má Ambrož a Benjamín 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 505
Publikovaných článků: 12779
Komentářů: 11044


Měření



Alfons Mucha: Kreativita na každém prstu

20.02.2011   Lena Sawyer   Výtvarné umění   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Při křtu dostal jméno Alfons Maria Mucha a narodil se 24. července 1860 v českých Ivančicích, jakožto syn soudního zřízence. V Čechách mu za života pšenka dvakrát nekvetla, zato v zahraničí platil za mistra. Jeho dílo je předmětem mnoha vášní dodnes. Stačí vzpomenout Slovanskou epopej.

Vystudoval Slovanské gymnázium v Brně, ale při zkouškách na pražskou Akademii neuspěl a musel se živit jako písař u ivančického soudu. Už v té době spolupracoval s ochotníky, kterým pomáhal připravovat divadelní představení a maloval pro ně plakáty. Neúspěchem u přijímacích zkoušek se však nedal odradit a v roce 1879 odešel do Vídně, kde maloval divadelní dekorace. Po nějaké době ve Vídni přesídluje do Mikulkova, aby maloval portréty místních obyvatel. Tam si ho všiml hrabě Khuen Belassim a požádal ho vytvoření dekorácí interiérů zámku Emmahof Emín. V roce 1885 se mu konečně zadařilo a byl přijat na akademii do Mnichova a o dva roky později dokonce do Paříže. Opravdu slavným se ale stal v roce 1894, kdy si pařížská herečka Sarah Bernhardt objednala plakát ke hře Gismonda. Alfons Mucha se doslova přes noc stal pařížskou "celebritou". 

Krom plakátů tvořil ale i viněty na lahve, čokolády, sušenky, cigarety, návrhy jídelních lístků, kalendářů, dekorativních zástěn, doplňoval knihy ilustracemi (navrhl dokonce okno pro katedrálu sv. Víta v Praze). Je autorem prvních poštovních známek a bankovek samostatné Českolovenské republiky. Jeho všestranné umělecké nadání se ale neprojevovalo jen v kresbách, ale i v sochařství, divadle a vynikal i ve fotografování, kdy mnoha z jeho fotek se stalo předlohou slavné Slovanské epopeje. Málokdo také ví, že se Mucha počítal mezi Svobodné zednáře. 

I přes jeho celosvětový úspěch (byl opěvován i v Americe) se celý život toužil vrátit do milovaných Čech, což se mu nakonec podařilo. Jeho vlastenectví se projevilo i v cyklu velkoformátových obrazů Slovanská epopej, kterým chtěl shrnou dějiny Slovanského národa. Plátna maloval na zámku Zbiroh od roku 1910 do roku 1928 a díky Muchově mecenáši Charlesu Craneovi byla věnována Praze, ovšem pod podmínkou, že bude v Praze řádně a viditelně vystaveno. Díky tomu byla Slovanská epopej dlouho k vidění v Moravském Krumlově a nedávno se o ni vedly velké spory. Kauzu stěhování z Krumlova do Prahy netřeba znovu otvírat.

V roce 1939 byl Alfons Mucha vyslýchán gestapem a následně zemřel na zápal plic 14. července. Po sobě zanechal syna Jířího Muchu.


 

Alfons Mucha maluje Epopej

Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Ikona: stevenmaconslade.blogspot.com 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2367 s