Ten obrázek znáte: „věčně nestíhající“ ambiciózní mladá žena s naditou taškou přes rameno, s mobilem u ucha a termohrnkem plným černého kafe, v pauzách rozhovoru chvatně upíjeného skrze bezchybně namalované rty. Přestože Becky (Rachel McAdamsová) pracuje na dvě stě procent, namísto zaslouženého povýšení se znenadání ocitá na dlažbě a její sen – totiž stát se jednou z nejlepších televizních produkčních v Americe – náhle ztrácí reálné obrysy.

Naštěstí, depresivní období hledání nového zaměstnání netrvá věčně, a tak než se nadějeme, americká úpadková ranní show s příznačným názvem Rozbřesk vítá nadšenou Becky ve svém o poznání méně nadšeném středu. Protože každá akce vyvolává reakci, také nutný vyhazov dosavadního redaktora Rozbřesku znamená pro Becky nelehkou povinnost nalézt odpovídající náhradu. Tím pravým se v jejích očích zdá být věhlasný, cenami ověnčený, nicméně nesnesitelný a mrzoutský žurnalista, Mike Pomeroy (Harrison Ford), který ovšem o show, jejíž náplň tvoří zejména mix „toho nejlepšího“ z Loskutáka a Sama doma, nechce nic slyšet, natož se jakkoliv angažovat. Naštěstí pro Becky (i pro diváky) existují pracovní smlouvy, a protože nedodržení té Mikeovy by ho mohlo stát pěkných pár milionů na šťastném důchodu, nebohý redaktor s nabídkou souhlasí. Zazáří Rozbřesk s Mikeovou pomocí v plném jasu anebo jeho slabé světýlko dodýchá navždy?

Ano. Kdyby scénáristou Hezkého vstávání nebyla Aline Brosh McKenna, patřilo by se napsat, že konec tohoto sladkého snu všech „kariérychtivých“ nebude pro diváka žádným překvapením. Protože však onou scénáristkou je, také Hezké vstávání, po vzoru značně rozporuplného Ďábel nosí Pradu, nabízí víc než podobné komedie. Rozhodně zamyšlení a určitě ponaučení. Ovšem, jaké ponaučení, to pro mě (stejně jako u Prady…) zůstává do téhle chvíle tak trochu záhadou. Proti nepříjemně užvaněné kariéristce Becky v podání Rachel McAdamsové už na novinářské projekci zaznělo několikeré nesouhlasné mručení a jistě se nespletu, pokud vyřknu domněnku, že české obecenstvo postava, z níž na nás z plátna doslova křičí vnucovaná životní kréda soudobého „úspěšného zaměstnance“ (kreativita, nadšení pro týmovou práci atd.) jistě dvakrát nenadchne. Oč větší je pak jeho zklamání, když očekávané ponaučení zaciluje na úplně jiné Beckiny povahové rysy než na výše popsané a ostatním, z našeho pohledu normálním, „televizákům“ z Rozbřesku dává vyznít jako nedobře smýšlející bandě povalečů. (Jistě se však najdou tací (a nebude jich málo), kteří mi zde budou hlasitě lát. Nebyl však také právě tohle McKennanové záměr?).

V každém případě, kromě mnoha momentů k přemýšlení disponuje Hezké vstávání notnou dávkou dobré zábavy, jejíž tajemství spočívá především v apatickém, znuděném Mikeovi Harrisona Forda, tvořící přesný protipól věčně nabuzené Becky, či v „harcovnici“ Colleen Diane Keatonové. Nejvtipnější momenty (snaha Becky zvednout sledovanost) nás čekají zhruba v polovině filmu; také tyto účelově komické scény ovšem vzbuzují rozpaky s pomyšlením na každodenní vysílání Novy či podobných komerčních stanic. (Není právě tohle už dávno realita?)

Pro mě osobně zůstává Hezké vstávání, navzdory brilantním hereckým výkonům a dějovému spádu, poněkud zklamáním. Přestože scénář, kromě ostatního, opravdu řeší otázku, zda – li je to takhle dobře a jestli kariéra stojí za život v osamění, i tentokrát zůstává jeho rozhřešení příliš opatrné, držící se hesla „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. To však v době nejenom finanční, ale také morální krize nepovažuji za nejšťastnější, a nadále tak tleskám údernosti filmů typu „Lítám v tom“. Na jinotaje je už totiž příliš pozdě…

Osobní hodnocení: 70%

Hezké vstávání
Morning Glory
107min/od 12 let
Scénář: Aline Brosh McKenna
Režie: Roger Michell
Hudba: David Arnold
Hrají: Rachel McAdams, Harrison Ford, Diane Keaton, Patrick Wilson
Premiéra ČR: 24. února 2011

foto: Bontonfilm