Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 13.8.2020, svátek má Alena 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 502
Registrovaní čtenáři: 509
Publikovaných článků: 12927
Komentářů: 11145


Měření



TV tip - KLADIVO NA ČARODĚJNICE

25.02.2011   Stanislav Polauf   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

V pondělí 28. února se dožívá jubilejních sta let významný režisér Otakar Vávra - výrazná ale i rozporná postava naší kinematografie. Česká televize při té příležitosti připravila jeden z jeho nejlepších filmů KLADIVO NA ČARODĚJNICE.

 

Skrze ženu přišel na svět hřích. Žena je hřích. Lůno ženy je brána do pekla. Všechno se děje z tělesné žádostivosti, která je u nich nenasytná. Čarodějnice jsou osoby, které uzavírají s ďáblem řádný spolek, zříkajíce se slavně Boha a víry křesťanské a přijímajíce ďábla za svého pána, začež jim tento propůjčuje konati rozličné nadpřirozené věci.

Úryvky ze středověké knihy "KLADIVO NA ČARODĚJNICE" (Malleus maleficarum)


V tvorbě Otakara Vávry najdeme hodně námětů z historie. Od FILOSOFSKÉ HISTORIE z roku 1937 přes poválečné filmy ROZINU SEBRANCE A NEZBEDNÉHO BAKALÁŘE a husitskou trilogii z 50. let (JAN HUS, JAN ŽIŽKA, PROTI VŠEM) až k HOROUCÍMU SRDCI začátku 60. let. Na konci 60. let (1969) stojí pak jako mezník dílo zřejmě nejvýznamnější - KLADIVO NA ČARODĚJNICE.

Bylo natočeno na motivy stejnojmenného románu Václava Kaplického a na základě soudních zápisů z čarodějnických procesů. Na koncepci filmu významně spolupracovala s režisérem Ester Krumbachová. Děj přenese diváka na Moravu konce 17. století do doby, kdy u nás probíhaly poslední čarodějnické procesy. Místem děje jsou Velké Losiny a Šumperk. Vše začalo zcela nevinně. Pověrčivá žebračka u zpovědi schová hostii do šátku aby ji dala nemocné krávě. Přistihne ji přitom mladý fanatický farář Schmidt (Eduard Cupák) a po jeho udání se roztočí kola inkvizice. Přijíždí nesmlouvaný inkvizitor, nedostudovaný doktor Boblig z Edelstadtu (Vladimír Šmeral) a z obyčejné pověry udělá ďábelské spiknutí. Obviní další oběti a ty se po nelidském mučení přiznávají ke všemu. Rozjíždí se soudní mašinérie, která semele jak chudé tak i bohaté, jejichž majetek se exekutorům hodí. Obětí se stává i osvícený děkan Lautner (Elo Romančík), kterému se fanatizmus nepodaří zastavit.
 
Podle zápisů z procesů z let 1678-1685 padlo za oběť a shořelo v plamenech sto pět mužů, žen a dětí. Tento dozvuk temného středověku uvedl do chodu hrozný mechanizmus demagogie, dogmat, patologických skutků, vzkřísil nesnášenlivost, nenávist a strach a posílil sílu brutální moci. Věrná rekonstrukce procesů slouží ve Vávrově filmu jako doličný materiál pro odhalení vlastního zákulisí těchto procesů, jeho mechanizmů a fungování a hledá příčinu - jak v zaslpené a fanatické víře, v psychických deformacích vyšetřovatelů, tak i v politickém a mocenském zázemí, kde vládne ctižádostivost spolu se zbabělostí a chamtivostí. Je až nepochopitelné, že tuhle obludnou konstrukci dokázal rozvířit a s ní manipulovat jeden jediný člověk, proti němuž stojí lhostejnost a zbabělost těch, kdož znají pravdu a bojí se ji projevit a slabost těch, kteří sice mají moc, ale jsou přiliš hloupí, aby triky inkvizitora prohlédli.

Vávrovo KLADIVO NA ČARODĚJNICE není zdaleka jen historickým filmem o něčem dávno minulém. Natočením v roce 1969, v době, kdy se uvolnil politický tlak, se film stal zcela zřejmou paralelou k politickým procesům padesátých let. Však si to také mocní v době normaliztace uvědomili a film putoval do trezoru. Vyjádření krutých apektů ideologicko - mocenského prosazování falešných ambicí prostřednictvím samoúčelného teroru při zdání legitimity které vede k likvidaci ideových odpůrců a získání moci, slávy i majetku - to je téma nadčasové a netýká se jen středověkých čarodějnických procesů.

Sám režisér Vávra se k tématu vyjádřil: " Historické dokumenty pojednávají o zcela rozumných lidech, kteří se nenadále octli v soukolí probuzené středověké mašinérie - čarodějnického procesu. Díky lidské lhostejnosti nebylo z kol této mašiny úniku. Mechanika soudních procesů byla tak dokonalá, že ji mohl ovládnout podprůměrně hloupý člověk, naplněný komplexem méněcennosti." Rozšiřte si tuto charakteristiku i na politické osobnosti, které už máte ve své paměti a film dostane pro vás rázem i další rozměr...

Foto: videofilm.sk, ceskatelevize.cs

*************************************************************
KLADIVO NA ČARODĚJNICE
ČSR 1969, námět: Václa Kaplický - stejnojmenná kniha, režie Otakar Vávra,
hrají Elo Romančík (Lautner), Vladimír Šmeral (Boblig), Soňa Valentová (Zuzana), Josef Kemr (Ignác), Lola Skrbková (žebračka Maryna), Jiřina Štěpničková (Dorota), Marie Nademlejnská (Davidka), Miriam Kantorková (Tobiášová) a d.
v televizi na programu ČT 2 v pondělí 28. února od 22,50 hodin


Soňa Valentová a Vladimír Šmeral ve filmu KLADIVO NA ČARODĚJNICE


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2428 s