Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 9.8.2020, svátek má Roman 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 502
Registrovaní čtenáři: 509
Publikovaných článků: 12923
Komentářů: 11146


Měření



TV tip - FAUNŮV LABYRINT (hrůzy i poezie)

06.05.2011   Stanislav Polauf   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Spojení válečných hrůz a fantastického poetického světa malé dívenky? Drsné reality s magickým podzemním světem, v němž ožívají pohádkové bytosti? Lze to vůbec? Třemi Oscary oceněný film režiséra Guillerma del Tora FAUNŮV LABYRINT vás o tom přesvědčí.


FAUNŮV LABYRINT je ryze autorským dílem - režisér si sám napsal i scénář. Jméno Guillerma del Tora je navždy spojeno s filmovými horory a komiksy. I tady tyto prvky hrají svoji nezastupitelnou roli - ale přistupuje zde nečekaně druhá rovina a vytváří tak vyváženou kompozici, kterou přivítají i ti nejnáročnější filmoví diváci.

Ale začněme od příběhu. V roce 1944 za doby Frankovy vlády přijíždí těhotná matka s dcerou Ofélií za novým manželem Vidalem do vojenského tábora v horách. Vidal je sebevědomý a zároveň sadistický důstojník plně zaujatý úkolem zlikvidovat zbytky republikánských partyzánů. To je ta drsná strana filmu. K ní se pojí "příběh" Ofélie, která najde kamenný labyrint a v jeho skrytu se setkává s faunem. Ten jí sdělí, že je ztracenou princeznou, dcerou podzemního krále a dívenka musí podstoupit tři tvrdé zkoiušky, aby se dostala do otcovy říše. Tyto zkoušky splní, ale mnohem horší zkouška jí čeká v realitě, kde se, po smrti matky při porodu, musí střetnou s nenáviděným otčímem...

FAUNŮV LABYRINT volně a plynule přechází z drsné válečné reality do tajuplného světa. Pohádka pro dospělé? Podle režisérových slov je to „historické drama, zasazené do kontextu války, s pohádkovými a mytologickými bytostmi“ a zároveň „dojemný příběh, který otevírá základní otázky lidství, jež se týkají nás všech“. O fašismu pojednává spíše nepřímo. Přesto nutí diváka přemýšlet. Znovu dejme slovo režisérovi: „Pro mě fašismus představuje největší zlo. Je formou zvráceného překroucení nevinnosti, dětství. Proto je ideální pro vyprávění pohádky pro dospělé." Kdosi napsal, že ve filmu jde o: „Pokus ukázat analogii mezi vyhrocenými historickými událostmi a mytologickými archetypy, jež se v kultuře objevují napříč všemi věky.“

Výtvarně je film nesporně inspirován obrazy španělského malíře Francisce Goyi, zvláště jeho „temnými obrazy“. Obraz Saturna požírajícího svého syna byl například zásadní inspirací pro jednu z hlavních postav Labyrintu – Mrtvolníka. Z hlediska celkového prostředí je užito ilustrací Arthura Rackhama – jak říká režisér: „snažil jsem se navázat na perverzitu a vyloženě sexuální obsah jeho tvorby“. Ve filmu téměř není reálná scenérie, vše jsou efekty, realizovaná speciální technikou, dosud nikde nepoužitou. Oba světy se vzájemně prostupují…

Ozdobou filmu jsou herecké výkony. Šestačtyřicetiletý Sergi López (vzpomeňte na jeho skvělé role ve filmech PORNOGRAFICKÝ VZTAH, HARRY TO S VÁMI MYSLÍ DOBŘE či ŠPÍNA LONDÝNA) ztvárnil svého kapitána Vidala jako ztělesněné reálné zlo. Matku Ofélie Carmen, tak trýzněnou životem, dobou i novým mužem, hraje dvaačtyřicetiletá Ariadna Gilová (vzpomeňte na roli krásné herečky ve filmu KAPITÁN ALATRISTE). Malou Ofélii vytváří v době natáčení 11 letá talentovaná Ivana Baqueroová, která už v té době měla za sebou 4 filmy.

Film získal tři Oscary (kromě mnoha jiných cen – za kameru, výpravu a masky.
Jednou větou: Děsivý, ale zároveň krásný – takový je FAUNŮV LABYRINT.
********************************************
Režisér Guillermo del Toro
je sedmačtyřicetiletý tvůrce mexického původu. Byl vychován ultra katolickou babičkou a od mládí jevil zájem o horory a gotické romány. Už v osmi letech točil amatérské filmy. Tehdy chodil do jezuitské chlapecké školy a tajně snil, že bude režisérem. Nakonec se začal zajímat o zvláštní efekty a odstěhoval se do USA, kde navštěvoval kurzy pro pokročilé maskéry. Po návratu do vlasti se v 21 letech stal producentem více než 20 filmů, také psal kritiky a dokonce napsal knihu a oblíbeném Alfredu Hitchcockovi.

Prvním jeho filmem byl STROJ ČASU (1992) – ztvárnění mýtu o upírech (Cena kritiky v Cannes, mexický César). Svérázný styl mu otevřel cestu do Hollywoodu, kde natočil MIMIC v němž Mira Sorvinoová bojuje proti invazi mutantních humanoidních švábů. V Hollywooodu se mu nelíbilo, přijal nabídku bratří Almodóvarových natočit ve Španělsku nízkorozpočtový horor – vznikl PRINC BEZ KRÁLOVSTVÍ kde pod rouškou duchařiny se skrývá hluboce lidské dílo o dětech ze sirotčince, zažívajících hrůzy války. Později se s Hollywoodem usmířil, vrátil se a souhlasil s režií BLADE 2 a HELLBOY - dvěma adaptacemi komiksů, točených v Česku. Měl točit třetího HARRY POTTERA A VĚZNĚ Z ALBACANU – toho nakonec realizoval jeho kamarád a také producent dnešního filmu Alfonso Cuarón. Nyní se připravuje natočit novou hororovou verzi FRANKENSTEINA.
Foto: ofilmu.com, kultura.idnes.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2492 s