Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 9.12.2021, svátek má Vratislav 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 508
Registrovaní čtenáři: 518
Publikovaných článků: 13151
Komentářů: 11276


Měření



Josef Štemberka – poslední lidický farář nemusel zemřít

10.06.2011   Aneta Šimonková   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Dnes máme jedno ze smutných výročí našich dějin. Připomíná ho i sugestivní film Petra Nikolaeva Lidice, který právě běží v kinech. A právě v tomto snímku se v mnoha záběrech objevuje páter, který byl s lidickými občany až do posledních chvil. Stačilo ale málo a P. Josef &Stemberka už v Lidicích být nemusel. Připomeňme si dnešní den proto jeho osobností, životem a oním osudným dnem - 10. červnem roku 1942.

Píše se rok 1909 a do Lidic přichází nový farář. Josef &Stemberka přijal kněžské svěcení o 15 let dříve a Lidice byly jeho posledním působištěm, kde strávil celých 33 let. Po odsloužení „kristových let“ v Lidicích se pomalu se chystal k odchodu do rodné vsi, kde plánoval žít ve stáří spolu se svými dvěma sestrami. Vše už bylo připravené, v Lidicích už ani neměl být. Stačilo ale málo, drobná změna a vše se nakonec odehrálo jinak. Fatálně.

Kněžství je poslání
V roce 1869, druhý únorový den, se narodil Josef &Stemberka do rodiny domácího tkalce ve východočeském městečku Pecka v Podkrkonoší. Dětí měli rodiče celkem sedm, ale když bylo Josefovi 11 let, tak mu zemřela maminka. To ještě více umocnilo skromnost a pokoru, ve kterých byly děti vychovávány. Nejen tyto vlastnosti, ale i nadání a inteligence předurčily Josefa &Stemberku a jeho bratra k atraktivnímu uplatnění. Zatímco bratr Jindřich se stal advokátem a spisovatelem, Josef se po studiu na gymnáziu v Jičíně, kde žil převážně z milodarů, připravoval na kněžskou dráhu. Po celou dobu studií žil velmi skromně, což mu zůstalo i po zbytek života. Jak pamětníci vzpomínali, k jídlu mu stačil krajíc chleba, někdy zelenina, maso občas a k pití si dával vodu či mléko. Omýval se zásadně studenou vodou a vždy myslel spíše na druhé. Podporoval zejména mladé a to i na studiích nebo když se nemohli profesně uplatnit. Když začala druhá světová válka, tak přemýšlel, jaká pomoc se bude hodit a z toho důvodu nakoupil zásoby dětského oblečení. Jeho odvaha a odhodlání se ukázaly i v případě, když šel přímo za K. H. Frankem, aby poprosil o milost pro rodiny z Lidic, jejichž členové byli považování za odbojáře. S pochopením se ale nesetkal, jak dnes již víme.

Návrat, který se nikdy nekonal
P. Josef &Stemberka působil na několika místech, před Lidicemi to byla Koleč. S Lidicemi je ovšem nejvíce spjat jeho život, tamní obyvatelé ho měli rádi, protože jim dával nejen sílu a posiloval jejich víru, ale také s ním mohli hovořit i o věcech všedních a mohli mu naslouchat, protože byl velmi vzdělaný. Mezi jeho koníčky patřilo zahrádkaření, věnoval se hudbě (hrál na harmonium) a pečoval o včely. Na hodiny náboženství pak přinášel med s domácím chlebem a nebylo výjimkou, že zval děti, aby si natrhaly něco z úrody jeho farské zahrady. Zároveň nezapomínal ani na své rodné kořeny a pravidelně jezdil do Pecky navštěvovat své tři sestry, které se nikdy neprovdaly, protože rodina neměla na věno. Jak léta přibývala, tak P. Josef &Stemberka zvažoval, kde stráví své stáří. Jeho vazby na rodnou vsi byly tak silné a vztah mezi sourozenci pevný, že se se sestrami dohodl, že až dokončí své působení v Lidicích, tak se všichni sestěhují do vily, kterou postaví na místě rodné chaloupky. V plánu měli pak sourozenci v poklidu dožít stáří a opět být spolu.


Zdroj foto: lidice.cz
Žít a nechat ostatní zemřít?
Vše bylo připraveno. Na začátku roku 1942 vila v podstatě stála a sestry čekaly na svého bratra prozatímně v peckovské faře. Květen tohoto roku byl stanoven jako termín odchodu P. Josefa &Stemberky z Lidic. V kontextu pozdějších událostí vidíme, že vše bylo načasováno tak, že se páter mohl tragickému osudu vyhnout o vlásek. Bohužel, o vlásek se tragédii přiblížil. Jeho nástupce se totiž ještě necítil být připraven, a tak se odchod P. Josefa &Stemberky posunul ještě o několik dní. Jen dní, ne měsíců. Dní, které znamenaly jeho odchod navždy.

Když byl P. Josef &Stemberka za K. H. Frankem žádat o milost pro lidické občany, tak protektor se ani nesnažil hrát mimikry. Sám sdělil &Stemberkovi, že Lidice budou srovnány se zemí, ale že farář má možnost odejít. Ten však prý prohlásil: „Já jsem v Lidicích 33 let a s těmi lidmi jsem rostl a zestárl, a pak-li oni mají nevinně zahynout, ať já zahynu s nimi.“ (Citace z Kroniky Josefa Fechtnera z Hřebče u Kladna; Zdroj: http://farnost.obec-pecka.cz). Stalo se tak 8. června, dva dny před vypálením Lidic.

9. června byly Lidice obklíčeny. Večer pak esesmani vnikali do domů a nutili občany se vystěhovat. S sebou si měli brát jen pár věcí. Nejinak tomu bylo i u P. Josefa &Stemberky, který byl nakonec spolu s ostatními muži držen ve sklepě rozlehlého statku. Ženy s dětmi byly pak odváděny do místní školy. Páter tak měl sloužit převážně k uklidnění masy lidí, jež se dostala do pasti nacistických služebníků. Ze sklepa byli lidičtí muži vyváděni ve skupinkách ke zdi statku, kde byli následně zastřeleni. Protože se jednalo o likvidaci všech přítomných lidických mužů, tak výpovědi pamětníků se redukují. Říká se ale, že muži přicházeli v klidu a s hrdostí ve tváři, což se přičítá i vlivu faráře. Podle výpovědi farské hospodyně Antonie &Skrdlové esesmani chytili pátera za rameno, až upadl na zem, kde ho gestapo ještě tlouklo. Zároveň se ale tvrdí, že chtěli dát faráři milost a nemusel odejít s ostatními na smrt. P. Josef &Stemberka prý ale znovu odmítl a chtěl zůstat se svými farníky až do konce. Nakonec ho popravili mezi posledními, takže viděl všechna mrtvá těla svých spoluobčanů, se kterými strávil většinu života.


Zdroj foto: denik.cz
Lidická fakta
P. Josef &Stemberka
byl popraven gestapem 10. června roku 1942. Spolu s dalšími 173 muži.
Ženy a děti nad 16 let byly převezeny do koncentračních táborů. Malé děti, jež splňovaly árijské charakteristiky, byly umísťovány na převýchovu do německých rodin, ty ostatní byly zplynovány.
P. Josefu &Stemberkovi byl 28. října 1992 udělen in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. Třídy.
Vilka v Pecce, do které se měl P. Josef &Stemberka nastěhovat, stále stojí a v současné době je na prodej. Faráře zde připomíná pamětní deska, stejně jako na místním kostele Sv. Bartoloměje.
V Lidicích, kde před 69 lety byly domy, zahrady a jiné objekty, je dnes prázdno. Stojí zde jen pamětní objekty. I po tolika letech, když vidíte tu prázdnotu a znáte historický kontext, vás mrazí.
 
        

                                          
Vila v Pecce a pamětní desky (vpravo nahoře na vile, dole na kostele v Pecce); Foto: Aneta &Simonková
Film Lidice
Zhruba před rokem jsme vás v tomto článku provedli místy, kde by se měly natáčet exteriéry filmu Lidice. Film je hotov a nyní běží v kinech. Sugesci klíčových scén umocňují autentické scény a vědomí, že toto se opravdu stalo. Rovněž vizuální zpracování je věrně přizpůsobeno historii. Jak jistě víte, často mají diváci problém vnímat historický film zejména z této doby, protože tehdejší lidi vnímáme v černobílých snímcích. Způsob líčení, výběr kostýmů, které nejsou nijak řvavé a tlumený kolorit filmu se přibližuje dané době. Autenticitu pak dotvářejí vypjaté scény, kdy si uvědomíte, čeho všeho byli a mohli by stále být lidé schopni. Pokud lze něco vyzdvihnout, pak je to zpracování děje. Nabízelo by se totiž, že díky tématice bude snímek hrát na city, ale u Lidic tomu tak není. Žádný náznak patosu nebo přehnaný líbivý příběh. Osudy lidických obyvatel nám mohou být blízké i dnes. Díky tomu, že se nejedná o až moc načechraný příběh, mohou i mladší generace, které nezažily totalitní režim, snáze si uvědomit, jaká doba tehdy byla. Autentičnosti pak nahrává i fakt, že děj filmu vychází ze skutečné události a pamětníci i historici oceňují, nakolik je film totožný s realitou. Příběh Lidic vnímáme jako odvetu za atentát na Heydricha, ale z jakého kontextu Němci vypálili toto místo, to mnozí odhalují až s filmem Petra Nikolaeva.
Dnešní Lidice (Foto: Aneta &Simonková)

Zdroje: http://farnost.obec-pecka.cz

www.pastorace.cz
Lidice (Lidice; Petr Nikolaev, 2011)


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: jitka - 19.2.2015 - 23:03

Památka na Josefa štemberku
čest jeho památce

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0609 s