Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pátek 28.2.2020, svátek má Lumír 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 506
Publikovaných článků: 12820
Komentářů: 11058


Měření



Josef Štemberka – poslední lidický farář nemusel zemřít

10.06.2011   Aneta Šimonková   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Dnes máme jedno ze smutných výročí našich dějin. Připomíná ho i sugestivní film Petra Nikolaeva Lidice, který právě běží v kinech. A právě v tomto snímku se v mnoha záběrech objevuje páter, který byl s lidickými občany až do posledních chvil. Stačilo ale málo a P. Josef Štemberka už v Lidicích být nemusel. Připomeňme si dnešní den proto jeho osobností, životem a oním osudným dnem - 10. červnem roku 1942.

Píše se rok 1909 a do Lidic přichází nový farář. Josef Štemberka přijal kněžské svěcení o 15 let dříve a Lidice byly jeho posledním působištěm, kde strávil celých 33 let. Po odsloužení „kristových let“ v Lidicích se pomalu se chystal k odchodu do rodné vsi, kde plánoval žít ve stáří spolu se svými dvěma sestrami. Vše už bylo připravené, v Lidicích už ani neměl být. Stačilo ale málo, drobná změna a vše se nakonec odehrálo jinak. Fatálně.

Kněžství je poslání
V roce 1869, druhý únorový den, se narodil Josef Štemberka do rodiny domácího tkalce ve východočeském městečku Pecka v Podkrkonoší. Dětí měli rodiče celkem sedm, ale když bylo Josefovi 11 let, tak mu zemřela maminka. To ještě více umocnilo skromnost a pokoru, ve kterých byly děti vychovávány. Nejen tyto vlastnosti, ale i nadání a inteligence předurčily Josefa Štemberku a jeho bratra k atraktivnímu uplatnění. Zatímco bratr Jindřich se stal advokátem a spisovatelem, Josef se po studiu na gymnáziu v Jičíně, kde žil převážně z milodarů, připravoval na kněžskou dráhu. Po celou dobu studií žil velmi skromně, což mu zůstalo i po zbytek života. Jak pamětníci vzpomínali, k jídlu mu stačil krajíc chleba, někdy zelenina, maso občas a k pití si dával vodu či mléko. Omýval se zásadně studenou vodou a vždy myslel spíše na druhé. Podporoval zejména mladé a to i na studiích nebo když se nemohli profesně uplatnit. Když začala druhá světová válka, tak přemýšlel, jaká pomoc se bude hodit a z toho důvodu nakoupil zásoby dětského oblečení. Jeho odvaha a odhodlání se ukázaly i v případě, když šel přímo za K. H. Frankem, aby poprosil o milost pro rodiny z Lidic, jejichž členové byli považování za odbojáře. S pochopením se ale nesetkal, jak dnes již víme.

Návrat, který se nikdy nekonal
P. Josef Štemberka působil na několika místech, před Lidicemi to byla Koleč. S Lidicemi je ovšem nejvíce spjat jeho život, tamní obyvatelé ho měli rádi, protože jim dával nejen sílu a posiloval jejich víru, ale také s ním mohli hovořit i o věcech všedních a mohli mu naslouchat, protože byl velmi vzdělaný. Mezi jeho koníčky patřilo zahrádkaření, věnoval se hudbě (hrál na harmonium) a pečoval o včely. Na hodiny náboženství pak přinášel med s domácím chlebem a nebylo výjimkou, že zval děti, aby si natrhaly něco z úrody jeho farské zahrady. Zároveň nezapomínal ani na své rodné kořeny a pravidelně jezdil do Pecky navštěvovat své tři sestry, které se nikdy neprovdaly, protože rodina neměla na věno. Jak léta přibývala, tak P. Josef Štemberka zvažoval, kde stráví své stáří. Jeho vazby na rodnou vsi byly tak silné a vztah mezi sourozenci pevný, že se se sestrami dohodl, že až dokončí své působení v Lidicích, tak se všichni sestěhují do vily, kterou postaví na místě rodné chaloupky. V plánu měli pak sourozenci v poklidu dožít stáří a opět být spolu.


Zdroj foto: lidice.cz
Žít a nechat ostatní zemřít?
Vše bylo připraveno. Na začátku roku 1942 vila v podstatě stála a sestry čekaly na svého bratra prozatímně v peckovské faře. Květen tohoto roku byl stanoven jako termín odchodu P. Josefa Štemberky z Lidic. V kontextu pozdějších událostí vidíme, že vše bylo načasováno tak, že se páter mohl tragickému osudu vyhnout o vlásek. Bohužel, o vlásek se tragédii přiblížil. Jeho nástupce se totiž ještě necítil být připraven, a tak se odchod P. Josefa Štemberky posunul ještě o několik dní. Jen dní, ne měsíců. Dní, které znamenaly jeho odchod navždy.

Když byl P. Josef Štemberka za K. H. Frankem žádat o milost pro lidické občany, tak protektor se ani nesnažil hrát mimikry. Sám sdělil Štemberkovi, že Lidice budou srovnány se zemí, ale že farář má možnost odejít. Ten však prý prohlásil: „Já jsem v Lidicích 33 let a s těmi lidmi jsem rostl a zestárl, a pak-li oni mají nevinně zahynout, ať já zahynu s nimi.“ (Citace z Kroniky Josefa Fechtnera z Hřebče u Kladna; Zdroj: http://farnost.obec-pecka.cz). Stalo se tak 8. června, dva dny před vypálením Lidic.

9. června byly Lidice obklíčeny. Večer pak esesmani vnikali do domů a nutili občany se vystěhovat. S sebou si měli brát jen pár věcí. Nejinak tomu bylo i u P. Josefa Štemberky, který byl nakonec spolu s ostatními muži držen ve sklepě rozlehlého statku. Ženy s dětmi byly pak odváděny do místní školy. Páter tak měl sloužit převážně k uklidnění masy lidí, jež se dostala do pasti nacistických služebníků. Ze sklepa byli lidičtí muži vyváděni ve skupinkách ke zdi statku, kde byli následně zastřeleni. Protože se jednalo o likvidaci všech přítomných lidických mužů, tak výpovědi pamětníků se redukují. Říká se ale, že muži přicházeli v klidu a s hrdostí ve tváři, což se přičítá i vlivu faráře. Podle výpovědi farské hospodyně Antonie Škrdlové esesmani chytili pátera za rameno, až upadl na zem, kde ho gestapo ještě tlouklo. Zároveň se ale tvrdí, že chtěli dát faráři milost a nemusel odejít s ostatními na smrt. P. Josef Štemberka prý ale znovu odmítl a chtěl zůstat se svými farníky až do konce. Nakonec ho popravili mezi posledními, takže viděl všechna mrtvá těla svých spoluobčanů, se kterými strávil většinu života.


Zdroj foto: denik.cz
Lidická fakta
P. Josef Štemberka
byl popraven gestapem 10. června roku 1942. Spolu s dalšími 173 muži.
Ženy a děti nad 16 let byly převezeny do koncentračních táborů. Malé děti, jež splňovaly árijské charakteristiky, byly umísťovány na převýchovu do německých rodin, ty ostatní byly zplynovány.
P. Josefu Štemberkovi byl 28. října 1992 udělen in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. Třídy.
Vilka v Pecce, do které se měl P. Josef Štemberka nastěhovat, stále stojí a v současné době je na prodej. Faráře zde připomíná pamětní deska, stejně jako na místním kostele Sv. Bartoloměje.
V Lidicích, kde před 69 lety byly domy, zahrady a jiné objekty, je dnes prázdno. Stojí zde jen pamětní objekty. I po tolika letech, když vidíte tu prázdnotu a znáte historický kontext, vás mrazí.
 
        

                                          
Vila v Pecce a pamětní desky (vpravo nahoře na vile, dole na kostele v Pecce); Foto: Aneta Šimonková
Film Lidice
Zhruba před rokem jsme vás v tomto článku provedli místy, kde by se měly natáčet exteriéry filmu Lidice. Film je hotov a nyní běží v kinech. Sugesci klíčových scén umocňují autentické scény a vědomí, že toto se opravdu stalo. Rovněž vizuální zpracování je věrně přizpůsobeno historii. Jak jistě víte, často mají diváci problém vnímat historický film zejména z této doby, protože tehdejší lidi vnímáme v černobílých snímcích. Způsob líčení, výběr kostýmů, které nejsou nijak řvavé a tlumený kolorit filmu se přibližuje dané době. Autenticitu pak dotvářejí vypjaté scény, kdy si uvědomíte, čeho všeho byli a mohli by stále být lidé schopni. Pokud lze něco vyzdvihnout, pak je to zpracování děje. Nabízelo by se totiž, že díky tématice bude snímek hrát na city, ale u Lidic tomu tak není. Žádný náznak patosu nebo přehnaný líbivý příběh. Osudy lidických obyvatel nám mohou být blízké i dnes. Díky tomu, že se nejedná o až moc načechraný příběh, mohou i mladší generace, které nezažily totalitní režim, snáze si uvědomit, jaká doba tehdy byla. Autentičnosti pak nahrává i fakt, že děj filmu vychází ze skutečné události a pamětníci i historici oceňují, nakolik je film totožný s realitou. Příběh Lidic vnímáme jako odvetu za atentát na Heydricha, ale z jakého kontextu Němci vypálili toto místo, to mnozí odhalují až s filmem Petra Nikolaeva.
Dnešní Lidice (Foto: Aneta Šimonková)

Zdroje: http://farnost.obec-pecka.cz

www.pastorace.cz
Lidice (Lidice; Petr Nikolaev, 2011)


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: jitka - 19.2.2015 - 23:03

Památka na Josefa štemberku
čest jeho památce

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2834 s