Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 21.1.2019, svátek má Běla 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 497
Publikovaných článků: 12557
Komentářů: 10815


Měření



Benefiční představení

09.06.2011   Eve Edwards   Divadlo   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Každé poznání nového světa člověka obohatí. Možnost nahlédnout do světa neslyšících mě obohatilo stoprocentně a navíc rozšířilo mé obzory. To, že se člověk může pokusit o prolnutí dvou světů: světa ticha a světa zvuků, a ještě se podílet na dobré věci, je jen pověstná třešnička na dortu.

Kdo si hraje, nezlobí. U dospělých to platí stejně jako u dětí. To vám začalo tak.

Z odkudsi plynoucího dlouholetého popudu rozumět, co si neslyšící sdělují, jsem se asi před čtyřmi lety zapsala do kurzu znakovaného českého jazyka. Kurzy probíhají po pololetích a je to velmi srovnatelné s výukou cizího jazyka. Pokud je člověk například na intenzivním víkendu ve společnosti neslyšících, má po jeho konci pocit, že se s lehkými překážkami domluví. A pokud s neslyšícími popije, skočí do neznámých vod a bez problémů plave. Pokud ale člověk znaky nepoužívá, mají tendenci se vytrácet. Procvičování, jak víme, je matka moudrosti. Milým překvapením bylo, když jsme po prvním pololetí měli možnost uzavřít sezónu návštěvou divadelního představení, které připravili studenti pokročilejšího stupně. Když jsme si představili, jak se nahastrošení dospělí dokážou pitvořit, dělají si ze sebe legraci a válejí se po pódiu, neexistovala možnost, že bychom si to nechaly ujít. Skutečnost však byla ještě lepší a na následujícím představení jsme se již aktivně podíleli.

Pravidelně se vše odvíjí od toho, jaké téma si vezmeme do parády. Doposud jsme si vybírali témata doslova pohádková. Nebo že by si témata vybírala nás? Každopádně se mění pouze to, kdo, kdy a kde dá první podnět. Pak už je to vzájemná spolupráce, kterou bych popsala jako nabalující se sněhová koule. Každý zúčastněný tvoří základní kámen mozaiky. Z mozaiky se pak snažíme poskládat nezapomenutelný zážitek. Většinou to dopadne tak, že se sami na jevišti divíme, co jsme to vlastně stvořili.

Minulý měsíc se konala již šestá benefice kurzu znakovaného českého jazyka. Letošní představení, ztvárňující pohádku O třech prasátkách, mělo přeci jen ale jednu výjimečnost. Jedním z hlavních přestavitelů byl úžasný devítiletý Lukášek Pech. Velice rádi jsme jej vzali do party. Tento bystrý hoch, který slyší, avšak nemůže mluvit, se své role Vlka zhostil na výbornou. Výtěžek benefice šel konkrétně na koupi přístrojku, který by měl masírovat Lukáškovi mluvidla, aby dostávala impulsy. Bylo úžasné vidět, jak byl Lukášek soustředěný, nervy našponované (to jsme měli ostatně všichni). Asi tak 30 minut před začátkem byl až téměř apatický. Nakonec pak sám naznačil, že je už uklidněný a ten pocit radosti, který vyzařoval, když slyšel reakce publika, byl snad …úplně, ale úplně nejvíc nejlepší. To byla naše odměna. Pro ten jeho úsměv se to vyplatilo. Za zmínku stojí, že se ročník od ročníku zlepšujeme, kostýmy jsou s každým nastudovaným představením propracovanější a už je zájem i o reprízy. Věřte, že již teď se můžete na další přestavení těšit a o překvapení nebude nouze.

Ráda bych na závěr doporučila těm, kteří by chtěli nahlédnout do života neslyšících, že dokonalým zážitkem bylo představení „Co nového u výčepu“ nastudované Jaroslavem Duškem spolu s několika neslyšícími. Ale tady mám takové tušení, že se možná rodí další nápad na budoucí článek, tudíž nebudu předbíhat. Na čtenou příště. A nezapomínejte si hrát.
________________________________________ - ______________________________ -
Výše uvedené by se nestalo bez všech dalších aktérů: Miriam Zahálkové, Jiřinky Čamrové, Líby Blažkové, Martiny Pelcové, Renáty Bernatové a Evženie Malé (která je mimochodem naší skvělou znakovací mámou). Zdeněk Pekař, jeden z našich průvodců znakovaného českého jazyka, a Pavel Mašek z Nadačního fondu Porozumění taktéž patří k základním kamenům. Velké poděkování patří Jiřímu Brůžkovi za podtrhnutí nádherné atmosféry hrou na kytaru, panu Ivanu Navrátilíkovi za zachycení neopakovatelného na úžasných fotografiích a v neposlední řadě divadlu Kámen za poskytnutý prostor.

Zdroje obrázků: titulka Evženie Malá, fotografie Ivan Navrátilík



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0632 s