Centrum dramatické tvorby v Praze má smysl pro mystiku. Chystá třídílný televizní mysteriózní film Ztracená brána. Scénáristou je Arnošt Vašíček, režisérskou taktovku uchopil Jiří Strach. Ztracená brána je plným pokračováním divácky úspěšného třídílného televizního filmu "Ďáblova lest". Hlavními protagonisty detektivního příběhu s tajemstvím jsou znovu Jiří Dvořák, Ivan Trojan a Anna Geislerová. Záhadolog Arnošt Vašíček nabízí další napínavý, zcela původní současný triptych, spojený tentokrát s unikátním středověkým dílem, Voynichovým rukopisem. Ani nejúspěšnějším světovým kryptologům se doposud nepodařilo rozluštit neznámé písmo, kterým byl napsán. Autor si v této souvislosti pohrává s hypotézou o existenci paralelního světa. Vyšetřovatelé se snaží vypátrat a zastavit zlo, ale sami se přitom dostávají do ohrožení. Dostanou se i do spletité sítě starých chodeb v pražském podzemí, kde se děje cosi nevysvětlitelného. Znepokojivé stopy na místech činu zavedou našeho religionistu Ivana Trojana až k Zednářské lóži. V dramatickém souboji s neznámým vrahem odhalují šokující souvislosti. Odkud pochází podivná rostlina? Proč někdo opakovaně vraždí kvůli jedinému listu z této neznámé rostliny? Vyšetřování plné zvratů a nečekaných komplikací vede k překvapivému rozuzlení.
Divácký zájem a spokojenost s původními českými příběhy v žánru, který se v televizním vysílání tak často neobjevuje, stejně jako výjimečné schopnosti tvorby nečekaných hypotéz, v Česku téměř ojedinělého Arnošta Vašíčka jsou příslibem, že divákům znovu nabídneme uspokojivé příběhy. Nezaměnitelný režijní rukopis s tvůrčím přesahem vtiskne celému projektu znovu režisér Jiří Strach. Ten si vybral k obsazení nových postav triptychu řadu nejlepších hereckých osobností.
V Praze se točí i pro děti. Stačí se podívat za dveře studia, kde vzniká Fámulina šouparáda. Nový formát hudebně zábavného pořadu pro děti. V čele šou stojí a průvodcem pořadu je naše nová loutka - maniakální zpěvačka "Mufajda". Ta pátrá po hitech, které by udělaly zaručeně radost dnešním dětským srdcím. Kombinace živých hostů a osvědčených hitů z TV archivu. Cílem nového zábavného cyklu je představit dětem současnou českou hudební scénu a znovu zhodnotit některé poklady z našeho tv archivu. Obohatit zásobník současných hudebních hitů pro děti a rozšířit spektrum jejich tvůrců. A kdo se na ní podepíše? Dramaturgem je Luděk Horký, režisérem Antonín Vomáčka.
Pro mladá ptáčata se chystá i Vrabčák Lojza. Reportáže uzpůsobené dětskému vnímání (při svých přeletech ČR - je natočil novinářsky nadšený i zvídavý vrabčák) přinášejí "zprávy" o životě kluků a holek a o jejich různých aktivitách. Vše vnímáme očima - respektive objektivem filmařského nadšence vrabčáka Lojzy, proto nás také Lojza (s hlasem J. Maxiána) uvádí do děje, podává nám nutné informace, pokládá otázky, tu a tam vtipně glosuje výpovědi tázaných apod. Režii má Vlastimil Urban.
Na děti nezapomínají ani studia v Brně a Ostravě. Druhé jmenované si krom jiného připravuje pohádku Tajemství staré Bambitky, název je ale zatím jen provizorní. Původní celovečerní pohádka o princi Jakubovi, který díky lásce k hrnčířově dceři Aničce a také spravedlivému loupežníkovi Karabovi dospěl k rozhodnutí, že převezme zodpovědnost za vládu v království do vlastních rukou. Chamtivost dvou vykutálených královských rádců totiž nezná mezí...
Hrají: Tomáš Klus, Kamila Janovičová, Ondřej Vetchý, Vilma Cibulková, Petr &Stěpánek, Miroslav Vladyka, Jiří Lábus, Jan Čenský, Tereza Kostková, Otmar Brancuzský, Jana Janěková, Martin Zounar a další. Režisérem je Ivo Macharáček.
Jako každý rok se můžete těšit i na Festivalové vteřiny a Slavnostní zakončení MFF Karlovy Vary 2011. Filmovému festivalu v Karlových Varech, na nějž se každoročně sjíždějí hvězdy stříbrného plátna, je již 46 let. V novodobé historii po roce 1990 se stal jedním z nejvýznačnějších setkání filmových tvůrců v Evropě. Pod vedením osvědčeného týmu, kde prim hrají ředitel Jiří Bartoška, programová ředitelka Eva Zaoralová, grafik Aleš Najbrt, scénografové, scenáristé a režiséři bratři Cabanové se chystá závěrečný ceremoniál předávání filmových cen, tradičně uváděný Markem Ebenem.
Ostravské centrum publicistiky a dokumentu se pouští po stopách jedné z největších českých novodobých záhad, a to s provizorním názvem Krok do prázdna Jana Masaryka aneb dokonalý zločin. Otázka smrti Jana Masaryka budila a stále budí pozornost veřejnosti. Byl zavražděn, či spáchal sebevraždu? Či snad dokonce šlo o nešťastnou náhodu? Mimořádný zájem o tuto tragickou hádanku potvrdilo i vysílání seriálu Přísně tajné vraždy, kde právě díl věnovaný smrti ministra Masaryka vyvolal nejvíce ohlasů diváků. Ti se svěřovali se svými poznatky, či přímo svědectvími. Přestože případ byl velmi důkladně šetřen a prošetřen Úřadem pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, zůstává stále celá řada bílých míst. Oficiální závěr vyšetřování přitom zní: vražda, pachatel neznámý. Navíc je ještě stále mnoho lidí přesvědčeno o tom, že výsledek vyšetřování není správný. Prosazují verzi sebevraždy. Otázka dramatického Masarykova konce však leckdy zastiňuje jeho vlastní pozoruhodný osobní život a profesní dráhu.
Hodinový dokument by měl právě proto přiblížit nejen poslední okamžiky Masarykova života, ale pokusit se současně nabídnout i pohled na jeho působení ve službách československé diplomacie, na jeho rodinné vazby, jeho povahu a jeho podíl na dramatických historických událostech spojených s moderní historií země.
Málokterý český osud je tak svázán s osudem vlasti, jako osud Jana Masaryka. Nikoli únorový převrat, ale až jeho tragická smrt byla mnohými považována za konec demokracie v Československu. Tak to například vnímala Milada Horáková, která po Masarykově smrti složila svůj poslanecký mandát...
Od narození Jana Masaryka uplyne 14. září letošního roku 125 let.
Na své si přijdou i milovníci přírody: čekají je další díly Návratů k divočině. Současným trendem Ministerstva životního prostředí jsou Národní parky s „bezzásahovým“ územím, tzv. návrat k divočině. Snahou tvůrců nového cyklu z dílny Televizního studia Ostrava bude ukázat ty hodnoty, které se Správy NP snaží uchovat, ať už krajinářské, přírodní (vzácnou faunu a flóru), nebo kulturní (lidovou architekturu, sakrální aj. památky). Správy NP se především snaží uchovat ekosystém nejméně ovlivňovaný člověkem. Potýkají se ovšem s rozdílným přístupem obcí na území NP v podpoře turistického ruchu. Proti dlouhodobým výzkumům, jejichž výsledky podporují jedinečnost NP, stojí módní přístup, ryze konzumní, všechno v národních parcích přizpůsobit potřebám lidí. Proto se pořad bude blíže věnovat zajímavým záchranným programům národních parků.
Na území bývalého Československa dnes najdeme 13 Národních parků. Podle doby vzniku jsou to: Tatranský národný park, Krkonošský národní park, Pieninský národný park, Národný park Nízke Tatry, Národný park Slovenský raj, Národný park Malá Fatra, Národní park &Sumava, Národní park Podyjí, Národný park Poloniny, Národný park Muráňská planina, Národní park České &Svýcarsko, Národný park Velká Fatra, Národný park Slovenský kras. Tolik dílů televizního cyklu také nabídne Česká televize ve vysílání v příštím roce.
V dalších dvou dílech pořadu Pod pokličkou se zaměříme na jídlo. Každý díl se věnuje jedné základní potravině a její volba je předurčena požadavkem na zdravé stravování. V magazínu účinkují odborníci z oblasti gastronomie a také známé osobnosti, které mají k danému tématu co říci. V pořadu mají své neodmyslitelné místo dva animovaní glosátoři Karel a Maruš, kteří v pohodlí i nepořádku svého bytu pronášejí hlášky, v nichž se s určitou nadsázkou může najít kdokoli z nás. Hlasy těmto postavičkám propůjčili populární ostravští herci Norbert Lichý a Jiří Sedláček. Redaktorka Zorka Horká patří také k těmto „animákům“, je všude přítomná, (téměř) všechno ví a testuje znalosti televizních diváků. Její výstupy oddělují jednotlivé sekvence, v nichž se diváci pořadu dovědí názory známých osobností, historii pojednávané potraviny, prospěšnost pro náš organizmus a dobré rady, jak tuto součást jídelníčku nakupovat, uskladňovat a připravovat, aby neztratila nic ze své kvality.
Zdroj: ČT