Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 1.3.2021, svátek má Bedřich 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 504
Registrovaní čtenáři: 513
Publikovaných článků: 13022
Komentářů: 11216


Měření



Existuje vůbec nějaký ženský úděl?

06.08.2011   Martina Bittnerová   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Tragická smrt spisovatelky Simony Monyové mě přivedla na myšlenku, zda je tzv. ženský úděl jen chimérou nespokojených zástupkyň něžného pohlaví, a nebo skutečnost, kterou nedokážeme ani po staletích změnit.

Neinspirovala mě k tomu vlastně autorka sama, ale diskusní příspěvky jejích čtenářek a obdivovatelek. Objevila jsem mezi nimi výroky, v nichž dotyčné tvrdí, že v knihách Monyové našly otisk vlastního osudu, jako by literátka opisovala od nich.

Ano, stačí zalistovat na debatní fóra různých serverů a nestačíme se divit. Jednou se dotyčná nemůže rozvést kvůli dětem, jindy kvůli babičce, či tchyni. Ony problémy působí dojmem, jako by se vyráběly a vznikaly samy od sebe.
Zbytek dam jen přizvukuje, lká, či láteří. V podobných chvílích mě ale vždycky napadá věta – máte takový život, jak jste si ho zařídila.

Jediným ospravedlnitelným hendikepem totiž zůstává zdraví, nemocný člověk má skutečně mnohem omezenější možnosti. Zdravý jedinec naopak drží vše docela pevně v rukou, ovšem když chce.

Samozřejmě postavení ženy ve společnosti je navzdory technickému vývoji složité. Pořád se počítá s tím, že se bude točit kolem sporáku a řídit celou domácnost, přestože chodí do zaměstnání a ráda by pěstovala i nějaké koníčky. Navíc se mezi muži stále rodí noví násilníci, opilci a jiné asociální kreatury. Kdo je ale obvykle vychovává? Kdo je v útlém dětství ovlivní nejvíc? Matka.

A proto mě napadá, zda si ono zlé cosi (asi úděl) ženy nedělají navzájem. Zda nesetrvávají v cyklech omylů a chyb schválně a nebo z hlouposti, aniž by se dokázaly poučit zkušeností předchozích generací.

Nepoučené, nebo nepoučitelné osoby pak chtivě sahají po knihách, v nichž hledají rozhřešení.

Pero Monyové vyschlo, srdce zhaslo. V tomto případě roli oběti sehrála nejen úspěšná spisovatelka, ale především manželka a matka.

Pokud se nakonec ukáže, že byla skutečně hrdinkou příběhu zvaného ženský úděl, dojde k největšímu paradoxu, jaký mohl nastat.
Kéž by nenastal.
 
 
fotografie Simony převzata z jejích stránek: monyova.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Betty - 6.8.2011 - 17:32

Máte děti?
Trochu se divím názoru autorky: kdo je obvykle vychovává?Kdo je ovlivní nejvíc? Předpoklad správného fungování rodiny přece je, že vychovávají oba rodiče . Máte-li syna, a dva jako já, očekáváte, že muž bude plnit mužský vzor ideálně a do výchovy se zapojí aktivně. Oba musí táhnout za jeden provaz , jinak je snaha jednoho nanic. Pak se k vám v pubertě začne syn chovat jako jeho neurvalý otec (protože ten vzor tam prostě funguje), ptáte se: kde jsem udělala chybu? Já ho takovému způsobu chování neučila. Pokud máte pud sebezáchovy, pokusíte se to řešit, jest otázka, jestli na rozvod není pozdě,když jste si ho neměla vůbec brát...Ale kdo to pozná včas? Kolik životních zkušeností s partnery máte ve dvaceti, pětadvaceti? Neházejte vinu na matky....

Od: Martina Bittnerová - 6.8.2011 - 21:05

Betty - samozřejmě na výchovu musí být dva, ale v dnešní době často nejsou. A co se týče citové výchovy, tam skutečně vnímám velký vliv ze strany matky.
Další otázky týkající se mé osoby jsou irelevantní s textem nesouvisí. Ostatně článek se netýkal výchovy, ale zamyšlení se nad ženským údělem. Já si myslím, že žádný neexistuje, protože otěže vlastního života máme ve svých rukou, ale spousta lidí kolem může mít jiný názor.
Resp. se domnívá, že to prázdné cosi chimericky řídí jejich kroky...

Od: Betty - 7.8.2011 - 16:52

irelevatní
Váš článek se zabývá tzv."ženským údělem", ale otázky na svou osobu považujete za irelevantní. Zvláštní.Nechtěla jsem odpovědi, jen jsem chtěla, abyste se sama zamyslela, zda vycházíte z životní zkušenosti či z pohledu "zvenčí". Je krásné přijmout či odvrhnout zavedené vzorce chování, které vycházejí ze zkušeností předchozích generací. Ale jak vybrat správně? Ne vždy to jsou vzorce chvályhodné.Právě vlastní zkušenost nám pomáhá je vyhodnotit.Vaše pojetí "ženského údělu" ve vašem článku na mě působí velmi provokativně. Já jsem hrdá, že jsem žena a že mám svůj "ženský úděl", protože muž zase má svůj "mužský úděl". V životě se prostě žena a muž potkávají a jejich role jsou odlišné.Odmítám však přijmout chyby svých synů za své. Každý má možnost volby.

Od: Martina Bittnerová - 13.8.2011 - 11:56

Betty, já se ale držím myšlenky, že žádné úděly neexistují, život máme takový, jak si ho zařídíme, tedy v oblastech, které můžeme ovlivnit.
Žít dvacet let s alkoholikem a tvářit se, že je to "můj" ženský úděl, je prostě poněkud zcestné.
A co se týče dětí, ty jsou odrazem vlastních rodičů. Samozřejmě mají šanci se v životě od některých špatných vzorců odpoutat, změnit se, ale je to dřina. A ne každý to dokáže.

Od: Dagmar Hermannová - 4.9.2011 - 20:52

napadají mně jen verše
... trochu se zaprášilo - teď velký bude světa soud, jestli směla takhle dopadnout, a jak to s ní bylo....
Ženský úděl opravdu existoval - ale o moc dřív "kdysi" Dnes by se dalo mluvit též o mužském ba i dětském údělu. "Úděl" se týkal jen chudých - bohatých ne.Osud paní Monyové svým myšlením nechápu - viz její knihy. Jak je dokázala psát vedle údajného týrání, bití, ponižování a trýznění? Kdykoliv se mohla odstěhovat - měla na to. Pokud její literární nápady byly její a tvorba její, tj. pro ženy povzbudivá, jak je možné, že její chování bylo přesně opačné? Vím, že nic nevím, řekl Sokrates... my nevíme taky nic... snad jen že ... jsou věci mezi nebem a zemí ....

Od: Martina Bittnerová - 8.9.2011 - 20:41

Dagmar
Psaní je někdy druh terapie a je fakt, že je snazší posilovat, či povzbuzovat druhé, než řešit vlastní problémy.

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2064 s