Jistě každý z nás někdy procházel kolem antikvariatu s knihami a pozastavil zrak nad některými z nich. Staré, časem znavené poklady, které již majitel vyřadil ze své pozornosti a věnoval je dál všanc. Někdy snad bez požehnání ztratily se jednotlivé svazky mezi dlouhé řady v regálech, kam většina z nás chodí zalistovat do věků dávno zmizelých.
Jedním z takových pokladů jsou i průvodce vydávané cestovní kanceláří Josefa Uhra v Praze II., Jindřišská ul. 22. Roku 1913 byl takový průvodce věnován Vídni s plánem města a ilustracemi.
Jemná malá knížka se zažloutlými listy a pevnou kartonovou vazbou, která hlásá svým zájemncům o cestování, že po příjezdu vlakem do Vídně, čeká na návštěvníky celá řada nosičů (Träger) za pouhých 40 - 80 hal. (dle počtu a váhy zavazadel). Před východem z nádraží je síň, v níž zřízenci potravní daně prohlížejí zavazadla. Nejlépe je hned oznámiti, máme-li nějaké potravy s sebou, u menších zavazadel stačí většinou pouhé ujištění, že v nich nejsou předměty dani podléhající, načež zřízenec prohlížející dá známku, kterou je nezbytně třeba se vykázati při východu z nádraží.
 
                       

Tak nám přibližuje hned v úvodu tato útlá knížečka příjezd do Vídně. S doporučením, abychom si raději zvolili taxametrové drožky.
Postupním listováním se dozví čtenář o možnosti ubytování, kde ste upozorněni na spropitné o 40 háléřích za čištění šatů a bot, 30 haléřů pokojské, vrátnému a číšníku. Upozornění platí i na otvírání dvěří v hotelech, za které byste měli podarovat obsluhu 20 haléři.
Nezapomíná ani na možnost zábavy a kultury, divadla, komorní koncerty, cirkusy a tehdy velmi oblíbený c. k. Prater, který byl v roce 1913 majetkem císařského dvora a Josef II. jej roku 1776 dal obecenstvu k užívání. Publikace jej označuje jako nejzamilovanější park Vídeňanů. Za pěkného počasí, zvláště v neděli na alejích i trávnících je plno lidstva.
Vídeň je zde představovaná jako pokladnice skvostných staveb, museí, jiných různých velkoměstských podniků a její poloha v srdci říše přímo vybízí k návštěvě.
A jedna úsměvná perlička na závěr v podobě upozornění v předmluvě průvodce.

" Kdyby někdo v místnostech , hotelích, restauracích, obchodech, atd., v průvodci uvedených, shledal něco nepřístojného, zvláště kdyby se mu měla státi jakákoliv urážka národnostní, prosíme snažně, aby nám o tom ústně, nebo písemně do nakladatelství dal ihned zprávu, bychom zařídili, čeho třeba. "

 
                      


Uhrovy cestovní průvodce: Vídeň
Nakladatelství: cestovní kancelář Josefa Uhra, roku 1913