Jízda králů je stará lidová slavnost. Konala se každoročně téměř v každé lokalitě Čech a Moravy, od konce 19. století se tradice udržuje zejména na Slovácku a na Hané. Nejznámější Jízda králů probíhá ve slováckém Vlčnově – a právě vlčnovská slavnost se stala podkladem pro obraz Joži Uprky, který byl vlčnovskou slavností učarován.

Původní smysl Jízdy králů není zcela jasný. Pravděpodobně je svázán s křesťanskými rituály, ve svých nejhlubších kořenech navazujících na pohanské zvyky: Zahrnuje různorodé prvky tradičních venkovských událostí, jako bylo první jarní sečení trávy, letnice, katolická procesí, svatodušní svátky aj. Ve Vlčnově se Jízda králů konávala o svatodušní pondělí, od roku 1953 se přesunula na neděli, v současnosti probíhá poslední neděli v květnu. Průvod se skládá z jezdců, tzv. „legrútú“, což byli chlapci odvedeni na vojnu,  v současnosti zastoupeni osmnáctiletými mladíky: Průvodu se mohou účastnit jen jednou v životě. Jádro průvodu tvoří král na bílém koni (také on může být králem jen jednou) a jeho pobočníci. Král je oblečen  v původním ženském kroji a v ústech svírá růži, která symbolizuje mlčenlivost. Je obklopen dvěma pobočníky, kteří ho chrání tasenými šavlemi. Ostatní mladíci v průvodu jedou na koních ozdobených stužkami a pentlemi a hlasitě oslavují krále veselými verši. (zdroj: Petra Brandýsová)

Jízdu králů ve Vlčnově navštívil Joža Uprka začátkem devadesátých let 19. století a byl jí fascinován: Spatřoval v ní dynamický protipól Pouti ke sv. Antonínku. Ve Vlčnově si zřídil provizorní ateliér a začal intenzivně pracovat na skicách a studiích aktérů této slavnosti v jejich typických krojích a v jejich domácím prostředí, z nichž postupně krystalizovalo finální dílo, které se v kontextu Uprkovy tvorby vymyká systematickou přípravou, kterou mu věnoval. Z četné korespondence víme, že se snažil do obrazu vnést vzruch, pohyb i barevnou nádheru, která účastníka slavnosti obklopovala. Na vytvoření díla několikrát získal finanční podporu od státu, která mu umožnila cíleně se soustředit na práci ve Vlčnově. Nutno podotknout, že i rozměr díla je pro Uprku značně netypický: Obraz měří 172 × 312 cm, rozměrnější je už jen Kristus na hoře Olivetské malovaný pro strážnický kostel.

Řada menších i větších skic, akvarelů i olejů, které vznikly v souvislosti s připravovanou Jízdu králů, dobře ukazuje postup přípravy výsledného obrazu. Několik až abstrahujících kreseb tužkou představuje základní kompoziční rozvržení obrazu. Rozpracovanější kresby sloužily jako pomůcka pro přenos na velké plátno. Mimořádně krásné jsou olejové studie jednotlivých komponentů obrazu, jako mostku, járku, běžícího chlapce apod.

Před konečnou, „velkou“ Jízdou králů namaloval Uprka ještě jednu variantu, Malé krále. V komornější variantě použil jiný malířský rukopis a tak, ač je scéna téměř identická, je možné dobře porovnat dva Uprkovy malířské postupy, kresebný u velké a uvolněný u malé Jízdy králů.

                   VSTUPNÉ: základní: 150 Kč  - snížené: 70 Kč  -  rodinné: 200 Kč  -  školní skupina: 20 Kč/žák

 

                                          _{Zdroj: Eva Kolerusová - Národní galerie v Praze}