O výstavě Timeless v Obecním domě jsme vás informovali již ZDE. Podle velkého zájmu čtenářů, kteří se na nás obraceli s nejrůznějšími dotazy ohledně aktivit paní Matragi, můžeme soudit, že spousta z vás měla minimálně v plánu retrospektivu tvorby paní Matragi navštívit. Koneckonců, čísla mluví za vše. Výstavu zatím vidělo 14 000 návštěvníků. Projekt je ale dynamický stejně jako paní Blanka, takže není vyloučeno, že se do prostor kulečníkových sálů podíváte i vícekrát, aby vám něco neuniklo. Jednou z příležitostí je možnost nechat se provést výstavou přímo paní Matragi. Jaké bylo vánoční setkání?

Distingovaný uragán
I když zima není třeskutá ani typicky ladovská, tak u vchodu každého zahřál punč s ovocem a strouhanými mandlemi. Vůně lahodné tekutiny a pečených kaštanů, které se zatím skrývaly pod pokličkou, navozovala lehce relaxační atmosféru, kterou prostupovala arabská hudba. Mezi natěšenými návštěvníky, kteří pojali akci jako opravdový kulturní zážitek a oblékli se pomalu jako do divadla, se najednou vyskytla štíhlá silueta dámy s ohnivou hřívou a nikdo nezůstal na pochybách, že se právě objevila známá temperamentní návrhářka. Kdo by ale čekal, že bude směrovat návštěvníky ve svém rychlém tempu (někteří paní Blanku označili díky její akčnosti jako uragán), tak se zmýlil. Naopak. Paní Blanka hned na začátku dala vybrat hostům, jakým směrem se půjde prohlídkou a plynule se přehoupla z vánoční atmosféry do povídání o své 30leté kariéře.

^{Kombinace krajky a malých "lupínků". Toto je nejnovější tvorba, ovšem jedny z prvních úspěšných výtvorů Blanky Matragi (které znamenaly vstup do arabského světa) byly tzv. lupenové šaty, které byly též černobílé. Jen měly ty "lupeny" větší.}    

Začátky Blanky a Makrama
„Ty ses zbláznila, to tě zničí.“ Tak prý komentoval manžel paní Blanky, pan Makram Matragi, situaci, když jeho ženě nabídly Pražské mincovny možnost otevření butiku. Problém prý tehdy viděl v tom, že návrhářka je zvyklá dělat Haute Couture a ne přímo sériovou výrobu, což je jiný zápřah. Když ale tuto historku paní Blanka vyprávěla v Obecním domě, tak úsměv jejího manžela, který ji stál (a vždy stále stojí) po jejím boku, naznačil, že je na manželku hrdý, když se posunula opět kousek dál. My se ale nyní posuneme dále, ale v čase zpět. První sekce nás totiž odkazuje na začátky Blanky Matragi v Libanonu. Tehdy, v 80. letech, se nosily bohatě zdobené šaty z těžších materiálů a na jednom artiklu jsme mohli vidět penzum různých barev. Tvorbu Blanky Matragi tak připomínají dobové fotografie, kdy si návrhářka stála sama modelkou a její muž vše dokumentoval fotoaparátem. Mimochodem, zde se zase ukázal rukopis Makrama Matragi. Jeho snímky poznáte podle toho, že často mají světlo v pozadí, takže na modelce to pak zjemní obrysy a celému snímku to dá punc mixu hollywoodského prostředí s atmosférou renesančního obrazu. Pro hmatatelnější představu si pak návštěvníci mohli prohlédnout výšivky na sametu, saténu a jiných těžších látkách, a sem tam se objevily i transparentní materiály. V nostalgickém vzpomínání pak sama návrhářka prozradila, co jí imponuje. „Líbí se mi, že třeba filmové hvězdy si na červený koberec vyberou róbu z padesátých let. Ono to také vypovídá o kvalitě těch šatů, když si je můžete vzít po půl století,“ řekla návrhářka a hned podrobila naslouchající skupinku otázce. „Kdy si myslíte, že toto sako bylo vyrobené?“ tázala se paní Blanka s ohledem na skvěle padnoucí vyšívané sametové zelinkavé sáčko s nabíranými rukávy. „Dvacet let?“, hádala jedna dáma s tím, že zhruba v té době se nosily podobné střihy. Nakonec návrhářka prozradila, že oděvní artikl, který pořád dokonale sedí, drží tvar a je nositelný, má za sebou 28 let existence. Sáčko bylo tak trochu „živoucí legendou“ o vhodném investování do oblečení, což spousta Čechů ještě nemá tak v malíčku.

^{Kombinace grafiky, perlí a plastických aplikací. Nejnovější Haute Couture model budí na nositelce dojem, že se jí po zádech přes rameno až na hruď vine liána ušlechtilých květin.}

Digitální pr?t-?-porter
Najednou se velkým skokem ocitáme v digitální přítomnosti. Na zdi visí skici a tři barevné vzorky malovaného a vyšívaného plátna (odraz nejnovější kolekce 2012). Paní Blanka nejprve popisuje postup rozkresu. „Skicování u mě probíhá rychle, vezmu do ruky tužku a navrhuji model. Co se týká látky, tak tam trvá asi 30 minut, než zaschne barva. Pak se do práce pustí šičky, které mají ale předem předkreslené, po jakých liniích mají šít, aby to bylo přesné. Kdyby tato látka byla prosvětlená, tak uvidíte, jak je to přesně podle pravítka rozkreslené,“ ukazuje paní Blanka prstem. Některé vzory nejnovější kolekce Haute Couture se pak staly předlohou i pro digitální tisk na látky, ze kterých se tvoří kolekce Ready to wear (pr?t-?-porter), již můžete zakoupit v butiku Blanky Matragi hned z boku Obecního domu (informovali jsme ZDE). A nyní tu navíc mají i až 50% slevy na prvotní pr?t-?-porter kolekci! Ta, jak už jsme zmínili, nese otisk Haute Couture modelů. „Tady jsem se inspirovala klávesami klavíru,“dodala Matragi a zároveň také připomněla, že ji inspiruje i František Kupka. V proměnlivosti motivů na dezénu látky pak skutečně poznáte odraz třeba Kupkova Prisme (1947). V této části už to některým zvídavým návštěvníkům nedá a ptají se paní Blanky, jak se její šaty perou. Návrhářce se rozsvítí oči a začne se potutelně usmívat. Těm, kteří už četli její biografie, dojde, co asi paní Matragi odpoví. „Je zvláštní, že tuhle otázku dostanu vždycky jenom v Čechách. Nikde jinde se mě na to neptají. Tak je vyperte a uvidíte,“ nabádá paní Blanka s tím, že lidé si její šaty nechávají čistit třeba v čistírnách. Jen upozorňuje, že to je třeba v Rakousku, v českých čistírnách toto klienti zatím asi moc nezkoušejí. „Teď sem přijela jedna topmodelka, Andrea se jmenuje, která se vdávala v mnou navržených šatech (ty můžete vidět v knize Jedu dál od B. Matragi – pozn. red.) a ty mi sem také půjčí. Akorát jsou trochu špinavé, no tak je vyperu,“ poodhaluje to, co paní Blanka dělá se svými šaty. V expozici dále se ostatní pokochají prvními malovanými šaty z dob před pěti lety. Tyto šaty asi nejvíce zachytila česká veřejnost a má je s tvorbou paní Blanky spojené. Spojnicí tvořenou diamantovými šperky pro českou společnost D.I.C. se dostáváme ke svatebním skvostům.


&Saty bez švů?!
Paní Blanka se jednou vyjádřila v duchu, že dělat svatební šaty, je snem návrháře. V části, kde je vystavených pár těchto svatebních kousků, se pak rozplývá nad tím, jakou kreativitu ji tato tvorba nabízí. „Třeba tyto,“ nasměruje zvídavé pohledy a dodává: „Tyto šaty jsou inspirované japonským stromem sakura, takže jsou pošité drobnými květy, které si vyrábíme sami. Klient za mnou tehdy přišel, že chce šaty v japonském stylu, seznámil mě se stylistou, který se staral o dekorace a já pak pochopím, v jakém stylu se bude svatba odehrávat.“