KŘÍŽE HORSKÝCH OSADÓ, rána mého dětství TAJEMSTVÍZázračně splněné přáníDotazníkZpackané lívance
PIANISTA - TV TIP - Hudebník, který přežil holocaustVRÁNA – TV tip – Městem se šíří zloFOTOPOSTŘEHY: Co dělá psa psemVolvo, traktor a kočárekFOTOPOSTŘEHY: Co dělá papouška papouškemOslavujme ženy Mám přání omšeléOdvážný příběh Ester o naději v temných časechFestival světla BLIK BLIK oslaví prameny a českou hudbuKVÍZ: Jste znalci české kultury?Festival TANEC PRAHA 202425 okouzlujících exotických ptáků, kteří vám vyrazí dech
Nabídka mediálního partnerství
www.ngprague.cz
www.muzeummontanelli.com
www.fenixradio.net
www.egmont.cz
www.divadlotramtarie.cz
www.divadloviola.cz
www.paseka.cz
www.dokoran.cz
www.metafora.cz
www.atlantis-brno.cz
www.fragment.cz
www.argo.cz
www.audioteka.cz
www.druhemesto.cz
www.pozitivni-noviny.cz
www.ivysehrad.cz
www.libri.cz
www.bezruci.cz
www.divadlodisk.cz
www.divadloaha.cz
www.zizkovskedivadlo-jc.cz
www.patart.cz
divadlo.zlin.cz
www.albatros.cz
www.academia.cz
www.comicscentrum.cz
www.nakladatelstvicas.cz
www.zooplzen.cz
www.vosp.cz
www.balet-praha.cz
www.jota.cz
www.advaita.cz
Jaroslava Málková není v současné době jen samozřejmou šéfovou Střediska západočeských spisovatelů v Plzni, ale i velmi čitelně a čile publikující básnířkou. V loňském roce jí nakladatelství Nava vydalo sbírku Stopy v povětří. A je to k nevíře, i na ty, pro někoho imaginární stopy, si mnohý z nás sáhl nebo sáhne. Promluvit k většině se často nepoštěstí. Ale zde ano. Není nad jasnou vizi produktu. Sakra, to zní až technokraticky.
První polovina titulku článku je název jedné básně z knihy (k té krádeži se zde přiznávám), druhá polovina je stav, které ve mně to ticho vyvolalo. O tom, že je Jaroslava Málková vysoce zodpovědnou k sobě i svému čtenáři a krystalicky průzračnou básnířkou, snažící se věrně zachytit euforii i boly života, není pochyb. Zavilá hledačka správných slov a minimalistického jejich řetězce. Tam je její největší síla. A proč tedy hukot? Ano, ten. Způsobuje až panický strach, který bude jistě velmi generační záležitostí, protože obsah sbírky je velmi rekapitulační očistou duše a jejím ponorem k poznání, že všechno jednou končí. Tak proč o tom psát? Protože pocity z poznání existují, dál bez jsoucnosti někoho konkrétního, jsou tedy kupodivu přenosné a dají se dědit. V tom shledávám vlastně jejich nesmrtelnost a o to víc cítím tíhu veršů ve sbírce zařazených. V díle autorky tahle sbírka bude mít podstatný prostor.
Své téměř filozofující básnivé obrazy svěřila básnířka papíru ve formě převážně volného verše, ale rytmicky, metricky, přísně ohlídaného, a když už dojde na rým, tak jaksi mimochodem, protože její momentální invence to tak zařídila a basta. Básnivé hledání nebo hledačská básnivost? Včil mudruj, pacholátko. Já to nevyřeším. A proč, když čtu třeba:
Někdo pověsil
včerejší den
do promrzlých větví
holého kaštanu
Z roztrženého nebe
se vysypal sníh
na střechu krematoria
kde komínem
odlétají duše
do věčnosti
(Lednové ráno)
Morbidní? Ne, jen schopnost pojmenovat neoddiskutovatelnost. Prostě, i když něco končí, může to být krásné, mnohdy úlevné a není třeba o tom mluvit v minulém čase. Díky za to.
Jaroslava Málková: Stopy v povětří
vydalo nakladatelství NAVA v roce 2011
obálka www.nava.cz
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.