Dovolte mi nejprve stručně slavné jméno připomenout. Akira Kurosawa (1910-1998) se zasloužil o to, že dosud zcela neznámá japonská kinematografie se rázem stala hitem diváků festivalů. Jeho film RA&SOMON se stal v roce 1950 senzací festivalu v Benátkách a o rok později získal Oscara za zahraniční film. Stejně byly pak přijaty i všechny jeho filmy z Evropanům neznámé historie Japonska k nimž přibyla další senzace - Kurosawovy přepisy slavných děl evropské klasiky - především Shakespeara (Macbeth přenesený do jeho filmu pod názvem KRVAVÝ TRŮN či přepis Krále Leara pod názvam RAN). Zapomenout nelze ani na slavných SEDM SAMURAJŮ, film, jenž byl předlohou Američanům pro neméně slavných SEDM STATEČNÝCH,

KAGEMU&SU natočil Kurosawa v roce 1980 ve svých sedmdesáti letech, Se zaujetím sobě vlastním se opět vydává do japonské historie na sklonku 16. století, do doby krutých bojů feudálních pánů o moc v zemi. Mezi historicky doložené postavy představitelů tří mocenských klanů dosazuje Kurosawa postavu Kagemuši (v překladu buď DVOJNÍK nebo přesněji BOJOVNÍKŮV STÍN). Je to zloděj odsouzený na smrt, který dostává možnost změnit svůj úděl. Umírá totiž jeden z velmožů &Singen z rodu Takeda, proslulý válečník, známý tím, že i uprostřed nejkrutější válečné vřavy nehnurě sedí a diriguje své šiky. Již jeho jméno leká nepřítele, a proto rodina chce utajit jeho smrt nejméně na tři roky. Zlodějíček, jehož pravé jméno ve filmu nikdy nepadne, se musí naučit stejně jako &Singen vystupovat, jednat, musí přijmout jeho návyky, jeho osobnost.

Zde je východisko filmu, který má dvě roviny: zachycení bojů o moc včetně zobrazení úděsných bitev, a pak rovinu komorní, v níž jde o studii člověka, který ztrácí svoji identitu a přejímá cizí osobnost.

Impozantnost tažení vojsk a zobrazení bitev patří k tomu nejlepšímu a nejúžasnějšímu ve světovém filmu. Kompoziční i výtvarné řešení scén nezapře malířské vzdělání svého tvůrce, mimořádná je práce s barvami, zvláště se šerosvitem ve scénách soumraku či východu slunce. Mnohdy spíše než vidíme jenom tušíme obrysy těl či přírodních útvarů, lidé se stávají siluetami zasazenými do oparu nesmyslného boje. Člověk, bojová technika, vítěz i poražení se jakoby ztrácejí v nesmyslnosti a marnosti, kdy naděje může zvítězit jen tehdy, kdaž se mlhy rozplynou a znovu vyjde slunce. Významnou roli pro zaujetí výtvarnou krásou měl širokoúhlý formát v kinech a lze jen doufat, že na obrazovce zůstane alespoň část tohoto skvostu. Významnou roli má i zvuková stránka - dusot vojsk, hluk zbraní, vítr, vzdálené ozvy lidských hlasů - to vše pomáhá vytvářet zvláštní, těžko definovatelné napětí filmu.

Tím důležitým v Kurosawově filmu je i filozofická stránka. Jako téměř ve všech svých filmech, proniká režisér až k samé podstatě lidské existence. Klade závažnou otázku o tom, kdy se z obyčejného člověka stává osobnost, a zda je to osobnost, mimořádnost či genialita člověka, který vytváří běh dějinných událostí. Je s podivem, že tak bdělí totalitní cenzoři pustili před lety (byl u nás uveden v roce 1984) tento film do kin a nevšimli si, že jeho vyznění je v přímém protikladu s uznávanou teorií, že revoluční silou v proměnách světa není člověk, jedinec, ale skupina lidí - třída, vrstva. KAGEMU&SA dokládá velikost síly osobnosti a přiklání se tak k mnohým názorům, že jsou to právě geniální jedinci, kterým je souzeno změnit svět.

KAGEMU&SA získal v roce 1980 Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Je to film, který svým mistrovstvím oslní na první pohled. Otázky, které nastoluje, jsou natolik závažné, že pravděpodobně budou v duši diváka ještě dlouho doznívat.
Foto: guidetv.sky.it, odesseeducinema.fr

***************************************

KAGEMU&SA (Kagemusha)

Japonsko - USA 1980, režie Akira Kurosawa,

uvádí PRIMA COOL ve středu 4. dubna ve 23,15 hodin.