Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 10.8.2020, svátek má Vavřinec 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 502
Registrovaní čtenáři: 509
Publikovaných článků: 12924
Komentářů: 11146


Měření



KAGEMUŠA - TV tip - mimořádné historické drama

30.03.2012   Stanislav Polauf   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Jméno japonského tvůrce Akiry Kurosawy možná dnešním divákům kin mnoho neřekne. Ale jsou jména, která nemohou být zapomenuta a díla, která zůstávají stále živá a podnětná.

Akiru Kurosawu jsme naposledy poznali v našich kinech v roce 1991, kdy přišel do kina jeho šest let starý válečný film RAN: Diváci filmových klubů pak mohli zhlédnout o deset let později v rámci záslužného Projektu 100 jeho poslední film - fantasy podobenství SNY AKIRA KUROSAWY.

Dovolte mi nejprve stručně slavné jméno připomenout. Akira Kurosawa (1910-1998) se zasloužil o to, že dosud zcela neznámá japonská kinematografie se rázem stala hitem diváků festivalů. Jeho film RAŠOMON se stal v roce 1950 senzací festivalu v Benátkách a o rok později získal Oscara za zahraniční film. Stejně byly pak přijaty i všechny jeho filmy z Evropanům neznámé historie Japonska k nimž přibyla další senzace - Kurosawovy přepisy slavných děl evropské klasiky - především Shakespeara (Macbeth přenesený do jeho filmu pod názvem KRVAVÝ TRŮN či přepis Krále Leara pod názvam RAN). Zapomenout nelze ani na slavných SEDM SAMURAJŮ, film, jenž byl předlohou Američanům pro neméně slavných SEDM STATEČNÝCH,

KAGEMUŠU natočil Kurosawa v roce 1980 ve svých sedmdesáti letech, Se zaujetím sobě vlastním se opět vydává do japonské historie na sklonku 16. století, do doby krutých bojů feudálních pánů o moc v zemi. Mezi historicky doložené postavy představitelů tří mocenských klanů dosazuje Kurosawa postavu Kagemuši (v překladu buď DVOJNÍK nebo přesněji BOJOVNÍKŮV STÍN). Je to zloděj odsouzený na smrt, který dostává možnost změnit svůj úděl. Umírá totiž jeden z velmožů Šingen z rodu Takeda, proslulý válečník, známý tím, že i uprostřed nejkrutější válečné vřavy nehnurě sedí a diriguje své šiky. Již jeho jméno leká nepřítele, a proto rodina chce utajit jeho smrt nejméně na tři roky. Zlodějíček, jehož pravé jméno ve filmu nikdy nepadne, se musí naučit stejně jako Šingen vystupovat, jednat, musí přijmout jeho návyky, jeho osobnost.

Zde je východisko filmu, který má dvě roviny: zachycení bojů o moc včetně zobrazení úděsných bitev, a pak rovinu komorní, v níž jde o studii člověka, který ztrácí svoji identitu a přejímá cizí osobnost.

Impozantnost tažení vojsk a zobrazení bitev patří k tomu nejlepšímu a nejúžasnějšímu ve světovém filmu. Kompoziční i výtvarné řešení scén nezapře malířské vzdělání svého tvůrce, mimořádná je práce s barvami, zvláště se šerosvitem ve scénách soumraku či východu slunce. Mnohdy spíše než vidíme jenom tušíme obrysy těl či přírodních útvarů, lidé se stávají siluetami zasazenými do oparu nesmyslného boje. Člověk, bojová technika, vítěz i poražení se jakoby ztrácejí v nesmyslnosti a marnosti, kdy naděje může zvítězit jen tehdy, kdaž se mlhy rozplynou a znovu vyjde slunce. Významnou roli pro zaujetí výtvarnou krásou měl širokoúhlý formát v kinech a lze jen doufat, že na obrazovce zůstane alespoň část tohoto skvostu. Významnou roli má i zvuková stránka - dusot vojsk, hluk zbraní, vítr, vzdálené ozvy lidských hlasů - to vše pomáhá vytvářet zvláštní, těžko definovatelné napětí filmu.

Tím důležitým v Kurosawově filmu je i filozofická stránka. Jako téměř ve všech svých filmech, proniká režisér až k samé podstatě lidské existence. Klade závažnou otázku o tom, kdy se z obyčejného člověka stává osobnost, a zda je to osobnost, mimořádnost či genialita člověka, který vytváří běh dějinných událostí. Je s podivem, že tak bdělí totalitní cenzoři pustili před lety (byl u nás uveden v roce 1984) tento film do kin a nevšimli si, že jeho vyznění je v přímém protikladu s uznávanou teorií, že revoluční silou v proměnách světa není člověk, jedinec, ale skupina lidí - třída, vrstva. KAGEMUŠA dokládá velikost síly osobnosti a přiklání se tak k mnohým názorům, že jsou to právě geniální jedinci, kterým je souzeno změnit svět.

KAGEMUŠA získal v roce 1980 Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Je to film, který svým mistrovstvím oslní na první pohled. Otázky, které nastoluje, jsou natolik závažné, že pravděpodobně budou v duši diváka ještě dlouho doznívat.
Foto: guidetv.sky.it, odesseeducinema.fr

***************************************

KAGEMUŠA (Kagemusha)

Japonsko - USA 1980, režie Akira Kurosawa,

uvádí PRIMA COOL ve středu 4. dubna ve 23,15 hodin.


 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2472 s