Tvůrčí psaní - SlovotvorbaSetkáníSlunce na beseděKdyž ne do března...Lípa v násPodstata nelidskosti
HELIMADOE – TV tip – Co skrývá podivný název?Zimní hrob – nedaleká budoucnost není příznivá pro nikohoPoslední naděje pro legendárního tvoraZačala se natáčet Zlatovláska, i tentokrát s Petrem ŠtěpánkemTady Havel, slyšíte mě?Jen jeden svět: Kdo je vrah?Festival Mezinárodní týdny tance a mladé talentyBirgusovy kontrastySestry a stíny minulostiSurfování, rafting nebo kayak cross v centru PrahyZkroťte divokou šelmičku s láskou a trpělivostíKopíruje naše zahrada naši duši?
Učíš mě znát se... bude se mi zdát jak už tolikrát to prapodivné snění... Snad jsem k pobavení, silná.... a můj řád někdo narušil a ve mě vše se mění... Chci se znát... tu druhou nechám jít... a duši své dám klid... má maska padá! Snad může mě to zahubit tak lehce na mne padá paprsek světla... Už stokrát jsem se spletla Neslevit bych chtěla ze svých snů... a měním se tím celá... v pokoře, tiše.... ne, nikdy neuměla rozumět si víc... a znát se... Sama sebou já styděla se být... Tvá pokárání zebou, hledám klid. A očištění zdá se... ve vlastní duši i ve tvé nalézá se... Učíš mě se znát... proč bránit se - už vím Jsi světlo, které vrhá a musí vrhat stín.... Jsi hlas tak trpce němý... a já mu rozumím... TAK SE MĚNÍ ŽENY.... Věnováno P. K. 3. 6. 2009 ikonka: thehairpin.com |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.