Letošní knížku, která je vydaná speciálně pro tento projekt a v žádném knihkupectví ji nekoupíte, napsal Miloš Kratochvíl a ilustrovala ji Renáta Fučíková.

Přitom to vloni na podzim vypadalo, že jedinečný projekt zanikne! Proč? Samozřejmě kvůli financím. Začalo se přece šetřit. A když se šetří, tak tam, kde to nebolí. Pana ministra Josefa Dobeše čtenářská negramotnost nebolela a projekt zastavil. Ministerstvo školství neposkytlo prostředky a projekt měl být zakonzervován – asi do doby, než se v nějakém šuplíku najde nějaký ten peníz. Naštěstí autorka projektu Ivana Hutařová se nevzdala. Hledala cestu, jak Knížku pro prvňáčka zachránit a byla úspěšná. Pod svá ochranná křídla vzal projekt Svaz knihovníků a informačních pracovníků a našli se i sponzoři: nakladatelství TRITON, které knihu zdarma v nákladu 20 000 výtisků vyrobilo, a SKANSKA. Čtvrtá knížka pro malé čtenáře mohla být tedy napsána, ilustrována a teď v červnu si ji děti, jejichž školy se k projektu přihlásily a plnily s prvňáčky zadané úkoly, nadšeně odnášejí na prázdniny.

V Emauzském klášteře se uskutečnil slavnostní křest – Miloš Kratochvíl a Renáta Fučíková obdrželi knižní miminka. Miloš Kratochvíl se podivil, že napsal jednu knížku a vlastně mají dvojčata, čímž rozesmál přítomné v refektáři. Po autorském čtení pak už byl čas na pasování prvňáčků na čtenáře. Samozřejmě se ho ujal pan spisovatel, který se o několik dní dříve stal rytířem Řádu krásného slova. Skutečným mečem po slavnostním slibu rytíře čtení nadšení prvňáčci poklekli před opravdového rytíře a přebírali knížku a další dárky. Nakonec za veselého zpěvu proběhla autogramiáda, která neměla snad konce.

Krásné dopoledne, úžasný zážitek, skvělý projekt – to jsou slova, která mi zněla hlavou, když jsem slavnost opouštěla. A stále se mi vybavoval slova ze slibu rytíře čtení – slibu, který bychom se měli naučit všichni:
Ve jménu pohádek, povídek a básní a ve jménu jejich hrdinů a světů budu mít v úctě slovo, budu ochraňovat knihy a statečně se bít za všechno dobré, co je v nich napsáno.

Pak by možná už žádný ministr – ani školství, ani jiného ministerstva – nezabíjel projekty, které mají smysl.


_{Text - Jana Semelková
 
Foto - Roman Giebisch}