" Tohle si pamatuju přesně… Když to Muhammad Atta napral s Boeingem 767 do severní věže Světovýho obchodního centra, byli sme já a prezident Bush mladší začtený do pohádek. Já do Žabákovejch dobrodružství Kennetha Grahama, von do Velmi hladový žížaly Erica Carlea. Já ve svým krámku, který mu říkám antikvariát, von ve škole ve floridský Sarasotě, kde předčítal dětem. Stojím a říkám si: „Fajn, žabák se bude Míšovi určitě moc líbit…“ a v tom se do krámu vřítí Evžen, můj přítel a domácí v jednom. Vletí ke mně jen v nějakým tričku a spodkách a huláká: „Ty vole – a je to tady! Válka!!!“ a já se jen krátce zasměju, protože vím, že Evžen má právě dneska svý šedesátý narozeniny, a v momentě, kdy se ho chystám zeptat, kde se stačil tak brzo zřídit, na mě zakřičí, ať nečumím a pustím si televizi {…} „Ty vole! Tohle je válka! Normální válka! Napadli Ameriku…“ Jenže já pořád nevím kdo. Rusové? A tak se otočím na Evžena a říkám: „Rusové?“ a von, aniž by se na mě podíval, tak volá: „Hovno Arabáci! "


Dejvický patriot Petr &Sabach je možná nejsympatičtější český bestsellerista – autor, jehož každá nová kniha se umístí v žebříčcích nejprodávanějších titulů. Jeho prózy jsou jednoduché a čtenářsky vstřícné, ale nepodbízejí se tématy ani jazykem.

Je pravda, že do začátků v devadesátých letech &Sabachovi hodně pomohly Hřebejkovy filmové adaptace počínaje muzikálem &Sakalí léta, nicméně pozici, kterou tou dobou &Sabachovy knihy mezi čtenáři získaly, si autor s přehledem drží a spíše posiluje. To už není a nemůže být úspěch odvozený od filmového marketingu, už je dávno jasné, že &Sabach je autorský i lidský typ, který je blízký české střední třídě, zejména pak svým vrstevníkům.
Umí přesně zachytit její plebejství, odpor k autoritám a extrémům, tendenci k poklidnému životu mezi kamarády, kde nad ideologiemi, penězi, emocemi a módními trendy vítězí zdravý rozum.

Stejně je tomu i v aktuální novele Máslem dolů: hrdinové tu žijí v téměř idylickém světě mezi místností plnou knih (rozvedený vypravěč Arnošt si sem přestěhuje svou knihovnu a provozuje cosi jako antikvariát, převážně bez zákazníků) a místní hospodou s příznačným názvem Ticho. Případně mezi léčebnou pro dlouhodobě nemocné, kde leží Arnoštův otec (pravděpodobně s nějakou variantou Alzheimerovy choroby), a bytem Arnoštovy dcery Julie a milovaného vnuka Míši. Pravda, jsou tu nějaké stíny z minulosti, Arnošt cítí křivdu z rozvodu a s otcem to nemá jednoduché, taky dcera Julie se neprovdala zrovna nejlépe. Ale to jsou běžné všednodenní trable, nic, co by průměrný čtenář neznal a co by život znepříjemňovalo nad snesitelnou míru.

Máslem dolů se otáčí rohlík na talíři, což nutká k vynalezení zarážky, která by povalení pečiva zabránila. K životu &Sabachových hrdinů i k jeho textu se to vztahuje jako vícevrstevná metafora: onen obyčejný, chuťově nepříliš výrazný, gurmány a snoby opovrhovaný, ale stále oblíbený rohlík. Který se k naší nelibosti občas převrátí na špatnou stranu, ale žádná velká tragédie to není.

  
Petr &Sabach
Máslem dolů
Paseka 2012