Název knížky vypovídá za vše, najdete zde skutečně 101 možných způsobů likvidace svého nadřízeného podaných formou kreseb. Vtipy neobsahují žádné texty, pádné jsou ovšem dost.  Jsou to kresby drsného charakteru, v nichž stříká krev a létají hlavy. Typ černého humoru, na který nejsme zvyklí, a tak ho zřejmě málokdo z nás pochopí. Je to humor na hranici, nebo spíš dokonce již za hranicí. Skoro jako by byl určen pro masové vrahy. Na své si rozhodně přijdou milovníci hororů a krváků. Ostatním bude kniha nejspíš připadat zvrácená, nechutná a nevkusná. Je totiž nutné se na ni dívat s obrovskou rezervou.
 
Komu se podaří překonat prvotní odpor a otevřít knihu podruhé, uvědomí si, že autor to skutečně nemůže myslet vážně. Většina způsobů zakreslených vražd a fingovaných nehod je velmi nereálná a rozhodně se nedá považovat za návod, jak obdobný skutek provést. Váš šéf se vám nerozteče před očima jako tavící se figurka v mikrovlnce. To sice ne, ale stejně člověku přijde na mysl otázka, zda je nutné šířit a podporovat takovou touhu po násilí. Tento typ černého humoru už není o zlehčování tragické situace, ale o zlehčování zlovolných představ. Když se jim vysmíváme, zbavujeme se jich tím, nebo je naopak v sobě rozmnožujeme?
 
Z pohledu kreativity však rozhodně oceňuji množství způsobů pojetí podřízeného a jeho šéfa. Kočka mstící se své čarodějnici či delfín hrozící pistolí na svého ošetřovatele svědčí o skutečně širokém pojetí tohoto tématu. Bohužel nám podřízeným dává mnohem méně šancí na únik z tohoto kolotoče. Vtipnou ironií vlastně je, že nám nepomůže nic, dokonce ani převtělení. Co nám zbývá? Smířit se nebo se stát sami šéfem. Ale protože podřízení dostávají návody, jak se kápa zbavit dokonce i v humoristických knížkách, to smíření bude určitě bezpečnější.

Myslím (a po pravdě vzhledem k hrozbě rostoucí agresitivy a negativity mezi lidmi v to i doufám), že tuto knihu ocení jen malá hrstka čtenářů. Pro ně to však nejspíš bude ta pravá humoristická bomba.

 
Roumieu Graham
101 způsobů, jak zabít svého šéfa
Paseka, 2012