Nejslavnější detektiv všech dob řeší svůj poslední případ, jehož divadelní rekonstrukce vám může nezvratně poškodit bránici. Taky vás rozčilují všichni ti chytřejší? Diváci, HOLME SE! Zajímá vás, kde se člověk WATSNE?... Divoká variace na slavné téma s autorskými otisky prstů Jiřího Jelínka.
Případ Jelínek: Herec, režisér a performer, principál slavného hradeckého divadla DNO a adoptivní otec komiksové postavičky Fagi. Bývalý člen souboru a režisér brněnské Husy na provázku, nyní na volné noze. Spolupracuje s divadly Minor, Reduta nebo se Studiem Ypsilon. Naposledy režíroval Carmen v Městském divadle Zlín. V Tramtarii už režíroval úspěšnou hudební roadmovie Kdo chce zabít Beatles? nebo Zapeklitou pohádku.

Sherlock v Tramtarii
Na prknech Divadla Tramtarie se začne odvíjet zbrusu nový příběh Sherlocka Holmese a doktora Watsona. Sehraná dvojice řeší řadu drobných případů, na jejichž pozadí se ve skutečnosti vyjevuje pravda o jejich vztahu. Sherlock Holmes se ukazuje jako hodně problematická postava, možná geniálního detektiva, rozhodně však nesnesitelného společníka.  Stále dokola se opakujícím motivem hry je hra samotná, to, jak roztomilým hraním ubližovat okolí, a kdo s kým si vlastně hraje, kdo proti komu hraje, kdo si na co hraje. Poslední případ Sherlocka Holmese proto, protože po téhle hře už neuvidíte Sherlocka Holmese takového, jaký byl předtím.

Inspirace
Nápad inscenovat Sherlocka Holmese přišel během Zapeklité pohádky, kterou jsme uvedli v dubnu 2012 také v režii Jiřího Jelínka. Během zkoušení jsme jako bonus hráli tajné detektivní hry, které herce a zejména reřiséra bavily čím dál víc, až bylo nevyhnutelné Sherlocka zinscenovat.
Tvůrčí tým se inspiruje detektivkou jako žánrem, s její celou zásadností a vážností, která až někdy hraničí s parodií. Další inspirací je autorské nahlížení ikon, snažíme se všeobecně uznávanému detektivovi podsunout docela obyčejné lidské vlastnosti, ctnosti i nectnosti. Hlavní inspirací je hra jako taková, hravost textová, scénografická, hudební, větší důraz než kdy jindy je kladen na improvizaci.
 
Způsob inscenování
Hrajeme v bezčasí, ve velice nekonkrétní scéně, za kterou si každý může dosadit, co uzná za vhodné. Zcela záměrně jsou všechny postavy pojmenovány civilními jmény herců, neboť nám jde o autorské divadlo v plném rozsahu. Přitom je na zřeteli velký důraz na hereckou stylizovanost. Určitá nejistota v tom, co je realita, a co už něčí fantazie, je opakující se refrén inscenace. Každý z herců je vybaven fixou a řezákem a režijním pokynem čmárat, tím pádem je technicky nemožné dvakrát za sebou vidět stejné představení. Papírová scéna umožňuje naplno zapřáhnout diváckou fantazii a smysl pro imaginaci. V představení mixujeme nahranou a živou hudbu, živá hudba umožňuje momentální reakce na improvizace herců.

Jelínkovská poetika
Jelínek má až chorobnou touhu hrát si se slovy. Situace podřizuje až dadaistický zvratům.  Časté téma je nahlížení stereotypů z jiných úhlů, „sesazování“ slavných osobností jako je Carmen, Cyrano, Romeo, Richard III. na úroveň obyčejných lidí a jindy zas vyšinování obyčejných lidí na úroveň velikánů.  Přes všechnu grotesknost ale zůstává lidský rozměr.

V hlavní roli Jelínek
Ve většině her Divadla DNO hraje Jelínek, přestože režíruje. Víc než hraní by se tento postup dal nazvat živou režií na scéně. Těžko říct, kde začíná herec a končí režisér. Jde o osobnostní přístup k divadlu.

Autorský tým
Scénář a režie: Jiří Jelínek
Dramaturgie: Vladislav Kracík
Hrají: Jiří Jelínek, Vojtěch Johaník, Jana Posníková, Barbora &Sebestíková, Jan Konopčík
Hudba: Lukáš Mareček
Scéna a kostýmy: Zů Vítková
Technická spolupráce: Jakub Janovec
Plakát: Markéta Rosendorfová
Premiéra: 4.12.2012 v Divadle Tramtarie Olomouc
 

^{_{Zdroj: Mgr. Petra Němečková, ředitelka Divadla Tramtarie}}