Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ... Dnes je středa 29.11.2023, svátek má Zina

Autorský web

Zpackané lívance Švagrová v pubertě Nezapomenutelná ostuda S bráškou Domov na míru - nová sbírka Někde v nás

Webmagazín na FB

Statistika Rozhledny

Počet autorů: 509
Registrovaní čtenáři: 523
Publikovaných článků: 13619
Komentářů: 11402

Nejčtenější za 14 dní

WALL STREET – TV tip – Peníze vládnou světu (i lidem)Komunismus: Nostalgie po minulosti Nezapomenutelné kreslené postavičky: Cesta naplněná smíchem Marie Terezie: Osobnost a vládkyně Ztracený kontinent znovu objeven po 155 milionech letech Kuš v Bibli: Zapomenutí hrdinové věků minulých Princip dvojího účinku: Etická váha rozhodnutí Jak David porazil Goliáše Kája Saudek: Komiksový mág, který ovlivnil generace Fenomén Dobříš – Domov českých spisovatelů Petra Černocká s dcerou Divou Baarou vyráží na adventní turné Konzervatoř Taneční centrum Praha v sobotu v Obecním domě s pražskými symfoniky

Měření

Balada o košili

19.12.2012 Dagmar Hermannová Poezie

"Co tě tak trápí,dobře vím, snad alespoň radu dát ti smím?"

Žil kdysi dávno jeden král.
Byl bohatý, a všechno měl,
na cokoliv jen pomyslel.
Přesto však každý den,
vždy navečer se zasní,
zahání myšlénky dotěrné
- proč nejsem šťastný?
Každého večera vzdychal víc,
až smutkem sešedla jeho líc.

Jednoho dne před svítáním,
když venku luna zbělela,
krásná víla v okně seděla.
"Co tě tak trápí, dobře vím,
snad alespoň radu dát ti smím?
I na tebe štěstí čeká,
stačí,když oblékneš košili
šťastného člověka."

Král k šatně skočil -
"koukni,co mám košil!
Zelené, modré,bílé-
tvé rady jsou pošetilé."
Ale už za pár dnů
ráno král volá-
"všichni sem,
rozjedete se dokola!
Své poklady rozdám - žádejte víc,
sežeňte košili - musím ji mít!
Prohlédněte každý dům,
zabavte košile dvořanům."

Rok a den uplynul od noci,
co přelud se v okně zjevil,
jenomže v celém království
snad nikdo šťastný nebyl.
Smutný král u okna,
odradit se nedá,
po štěstí vzdychá,
šťastného člověka hledá.

Na břehu řeky k poledni,
skončila výprava poslední.
Sedí tam rybář,do vody se dívá,
vlny pozoruje,šťastně se usmívá.
"Hej - člověče,jsi šťastný?"
"Ovšemže jsem, a vždy jsem byl."
"Zde - poklad mám -
cokoliv chceš, si vezmi,
svou košili za něj dej mi!"

"Jak vidíš pane,nejsem chudý.
Co je tu kolem, patří mně,
stejně jak tobě,
třeba tahle louka,a na ní kvítí,
celý den slunce, večer pak hvězdy
a měsíc mi svítí,
žiju tu se svým psem,
a spolu dobře je nám.
Rád bych ti košili daroval,
jenomže - žádnou nemám.

Už dlouho je pusto
v hradních zdech,
v lese pod hradem je kříž,
kolem zelený mech,
a na kříži nápis:
"&Stěstí je v lásce,
v čistém svědomí,
a v prostých radostech."

^{_{ikonka: blastr.com}}

Komentáře čtenářů

Několik posledních článků v rubrice Poezie

Domov na míru - nová sbírka
Někde v nás
Ukrajinské hroby
ZA BABÍHO LÉTA (rondel)
Memento zhouby
Balada o dvou hlasech
Zůstává...
Pochoutka
Ve tvém objetí
Probuzení
Vjem
Mysl
Nemuset do klícky
Stesk
Ulita
Hranice
Spánek
Spirála
Dlaň
Mystifikace

Další články v rubrice Poezie

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2023 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0261 s

Jméno:		Email:
Nadpis:
Komentář:
Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům: Jaký je součin tří a čtyř?