Vznikl v roce 1955 podle části také již klasického románu Johna Steinbecka z roku 1952. V ději, odehrávajícím se v roce 1917 v severní Kalifornii, je hlavní postavou farmář Adam Trask a jeho dva synové. Právě osudy synů jakoby vytvářely moderní variantu na biblický příběh o Kainu a Ábelovi. Adam Trask je puritán, plnící do slova a do písmen přikázání bible a žijící s přesvědčením, že vždy jen on má pravdu. Z vlastních synů odpovídá jeho představám o životě jen starší Aron. Mladšího Cala považuje za špatného a zlomyslného. Nedovede rozpoznat na jedné straně pokrytectví a na straně druhé sílu pravého citu.

 Do složitého přediva psychologického vyprávění zasahuje válka, potupa matky i nedostatek peněz, své místo v dramatu má i Aronova dívka Abra, které se nakonec přeci jen podaří smířit Cala s otcem...

 Film vyznamenaný Zlatým globem na MFF v Cannes 1955 má skvělé herecké výkony Raymonda Masseye (Adam Trask), Richarda Davalose (Aron), Julie Harrisové (Abra) či Jo Van Fleetové (Oscar za vedlejší roli Kate). Bezesporu mu však dominuje výkon předčasně tragicky zesnulého „rebela bez příčiny“ Jamese Deana.

****************************

John Steinbeck (1902-1968), nositel Nobelovy ceny z roku 1962

Novinář, spisovatel, muž, který vystřídal různá zaměstnání včetně manuální práce. Poznal tak život tehdejší Ameriky, což využil ve svých sociálně kritických románech, z nichž nejznámější jsou HROZNY HNĚVU (1939), otřesná sága o rodině chudých nájemců půdy, kteří v době hospodářské krize ztratili domov a stávají se sezónními dělníky. Lidem na okraji společnosti se věnuje třeba v románech O MY&SÍCH A LIDECH či NA PLECHÁRNĚ. Steinbeck dokázal dokonale vystihnout charaktery, ale také jim dovedl dát obecně platné rysy takže nabývají až symbolického významu - viz třeba pojetí zla a dobra (Kaina a Ábela) v postavách dvou bratrů v tomto filmu.

V jeho románech nalézáme onu nevyhnutelnou osudovost, známou z antických tragédií - jen s tím rozdílem, že onen činitel, který ničí lidské osudy není mystická "osudovost" ale konkrétní společnost a její tvrdé zákony, případně (jako v tomto filmu) fanatické dodržování zákonů Bible.

Rozsáhlá sága jednoho rodu NA VÝCHOD OD RÁJE poprvé vyšla v roce 1952 a příběh sleduje věčnou rozmolísanost člověka mezi dobrem a zlem, čímž připomíná biblickou historii Kaina a Ábela. Režisér ELIA KAZAN si vybral pro svůj film jen část rozsáhlého románu, ale ten podstatný problém je zde vyjádřen naprosto přesně.

Kalifornský farmář Adam Trask je přesně tím typem člověka, který najdete v Americe i dnes - puritán, plnící do puntíku přikázání Bible, přesvědčený, že má vždy pravdu a neuvědomuje si, že už dávno ztratil lásku k životu i lidem. Dává přednost jednomu ze synů Aronovi (Ábel), kteří je přizpůsobivý, cílevědomý a vyrovnaný a nechápe roztěkanost citlivějšího Cala (Kaina), který se mu zdá neschopný a zlomyslný. Cal se podvědomě bouří - jak proti otci tak proti bratrovi, ale zároveň by chtěl najít cestu a lásku ke svému otci. Protože je nešťastný ze sebe činí nešťastnými i ostatní. Na rozdíl od Biblické bratrovraždy však tady dojde k jistému pochopení a usmíření....

Pro znalce Freuda a psychoanalýzy je třeba podotknout, že tento film jakoby doslovně ilustroval známý "oidipovský komplex" a odkázuje na Sofoklovu tragédii, v níž král Oidipus zabije svého otce a vezme si za ženu svoji matku. Tady mladý Cal trpící tím, že nemá matku, která odešla od tyranského manžela, ji nachází jako majitelku nočního podniku, což "lepší" Aron odmítá připustit.

Filmová adaptace Steinbeckova románu by byla nemožná bez přesného typového hereckého obsazení. Tady dominuje naprosto přesvědčivě mladík v texaskách a obnošené bundě - rozpolcený Cal v podání legendy JAMESE DEANA. Kazan se tady strefil přesně do typu - studio původně chtělo obsadit do této role známějšího Paula Newmana. Vybral si Deana, protože měl podobné životní osudy a Kazan je známý zastánce Stanislavského metody, kdy herci musejí na vlastní kůži zažít to, co mají v divadle či ve filmu vytvářet. Musí to mít zakotvené v duši. Deana, který nepoznal matku a byl vychován tetami na venkově poznal Kazan právě ve slavném ACTOR´S STUDIU, které založil. Tam ho nesmělý, krátkozraký, zakomplexovaný mladík menšího vzrůstu zaujal.

Deanovi v době natáčení filmu bylo čtyřiadvacet a najednou zazářil jako meteor. Stačil za svůj krátký život (1931-1966) natočit jen tři filmy - po tomto se stal REBELEM BEZ PŘÍČINY ve stejnojmenném filmu. Jeho premiéry se však nedočkal, milovník rychlých aut a závodník zemřel tragicky ve svém superrychlém Porche - z dosud neobjasněných příčin vjel na rovné silnici ve 140 km rychlosti do jiného vozu. Rok po jeho tragické smrti se dostal do kin jeho poslední film MAGNÁT.

JAMES DEAN (viz foto v závěru) se stal idolem mládeže své doby - nepřetvařoval se, oblékal se jako oni (respektive oni se v oblékání a chování přizpůsobili jemu). Žil jejich život a cítil jejich vzpouru proti generaci otců. Po jeho tragické smrti zachvátila Ameriku hystérie překonávající někdejší slávu legendy němého filmu Rudolfa Valentina. Vznikaly dodnes trvající deanovské kluby a Dean se stal symbolem vzpoury pro celé další generace.

Ještě stručně připomeňme život a tvorbu slavného režiséra ELII KAZANA. Je známý nejen jako režisér velké řady filmů, ale také jako scénárista a spisovatel. Narodil se roku 1909 v Tureském Instambulu (vlastním jménem Elias Kazanjoglou a do Spojených států přišel s rodiči ve 4 letech. Svůj první film režíroval v roce 1944, slavná jsou jeho psychologické dramata TRAMVAJ DO STANICE TOUHA a BABY DOLL případně TŘPYT V TRÁVĚ. Svůj kritický postoj k poměrům v Americe vyjádřil poprvé ve filmech DOHODY MEZI GENTLEMANY odsuzujícím rasovou nesnašenlivost (Oscar), V PŘÍSTAVU, kde odsoudil gangstertské metody odborářských "bossů" a těch kritických tónů potom přibývalo - TVÁŘ V DAVU - satirický pohled na zákulisí televize, TICHÁ DOHODA z prostředí reklamních manažerů či jeho předposlední film HOSTÉ, kritizující vietnamskou válku. Nejsilněji však vyjádřil svůj kritický pohled na Ameriku ve filmu (a nejprve románu) AMERIKO, AMERIKO z roku 1962, kdy vychází z vlastních vzpomínek a vylíčil osud turecké rodiny, která emigruje do Spojených států a seznamuje se s americkou skutečností.

Filmy NA VÝCHOD OD RÁJE a AMERIKO, AMERIKO spojuje přesné vyjádření Kazanova hlavního tématu - vyproštění z minulosti, osvobození a vykoupení. V dnešním filmu je to osobní vykoupení za viny jak v postavě Cala tak i jeho otce, ve filmu AMERIKA, AMERIKA pak jde již o vizi vykoupení celého národa.

Elia Kazan získal v roce 1999 Oscara za celoživotní dílo. Stínem v jeho životě, který mu řada amerických tvůrců nikdy neodpustila, bylo "udání" některých kolegů - dne 10. dubna 1952 v době McCarthysmu (v tak zvaném Honu na čarodějnice) se dobrovolně dostavil před proslulý Výbor pro vyšetřování neamerické činnosti "přiznal se“ ke svému členství v komunistické straně v letech 1934 až 1936 a současně udal osm svých filmových kolegů, kteří se na dlouhá léta ocitli na tzv. černé listině.

Tou příjemnější stránkou Kazanova života byly jeho milostné vztahy s ženami, mimo jiné s Marylin Monroe. Ve své obsáhlé biografii z roku 1988 Kazan píše: "Mé milostné románky byly pro mě zdrojem znalostí, byly mým vzděláním". Dále se dočtete: "Po mnoho let jsem v této oblasti a nejen v této oblasti lhal a nejsem na to pyšný. Ale musím dodat toto: Mé poměry se ženami mi zachránily život,. Zůstala mi šťáva a nevyschl jsem, neproměnil jsem se v prach a neodvanul mě vítr." Dodejme jen to, že Elia Kazan se dožil požehnaných 94 let.


Foto: chomikuj.pl, midnightcast.com, ceskatelevize.cz

********************************
NA VÝCHOD OD RÁJE (East of Eden)
USA 1955, režie Elia Kazan,
uvidíte v pondělí 25. února od 21,50 hodin na ČT2.