Bartholomeus Spranger, Alegorie vítězství Pravdy nad Časem
Nejslavnější z malířů pražského dvora císaře Rudolfa II. byl Bartholomeus Spranger (Antverpy 1546 – Praha 1611). Do Prahy Spranger trvale přesídlil v roce 1580 a byl zahrnován nejen zakázkami ze strany císaře, ale i od jiných objednavatelů. Vedle rozměrných pláten určených k výzdobě interiérů vznikala i díla  kabinetního formátu s náměty náboženskými a alegorickými. Zvláště ceněny byly jeho složité mytologickoerotické kompozice, často s aktuálním podtextem. 
            Drobný obrázek Alegorie vítězství Pravdy nad Časem je malován na měděné podložce, což svědčí o exkluzivitě zakázky. Zachycuje nahou ženu s otevřenou knihou v ruce – Pravdu v okamžiku symbolického vítězství nad Časem, který je ztělesněn okřídleným starcem Chronem (Saturnem) s přesýpacími hodinami a kosou. Téma bylo známé již v antice, renesanční umělci je pak doplnili křesťanským podtextem, který nalézáme také na Sprangerově malbě. 
 
Hans von Aachen, Shromáždění bohů na Olympu
Hans von Aachen (1552 Kolín nad Rýnem – 1615 Praha) byl jmenován dvorním malířem Rudolfa II. roku 1592, ale v Praze se usadil až o čtyři roky později. Uplatnil se zde jako vnímavý portrétista, ale maloval i žánrové scény, obrazy s mytologickými a alegorickými náměty nebo díla s náboženskými motivy.
K námětu shromáždění Olympanů se Aachen vracel opakovaně. Pokaždé zvýraznil poněkud netradičně jako ústřední mileneckou dvojici vládce bohů Jupitera v objetí s jeho dcerou Minervou. Ostatní božstva, snadno identifikovatelná podle svých obvyklých atributů, překvapeně přihlížejí. Klíčem k výkladu díla je přípis na jedné z malířových kreseb, který vysvětluje, že „...Jupiter opouští Venuši a miluje Minervu“. Ve své volbě se tak odklání od radostí lásky a dává přednost patronce moudrosti a vědění.  Mytologické postavy zde tedy reprezentují životní principy a obraz  představuje zvláštní druh alegorie ctností a neřestí.
 
Matthäus Gundelach, Antická bitva
Matthäus Gundelach (Hesensko 1566? – Augsburg 1654) na rozdíl od předchozích dvou umělců neprošel italským školením. V Praze se poprvé objevil roku 1593 a dotáhl to zde na dvorního malíře. Bitevní výjev (1615) vznikl až po smrti Rudolfa II., krátce před mistrovým odchodem do Augsburgu, kde se trvale usadil roku 1617. Představuje blíže neurčenou bitvu, považovanou snad za střetnutí Alexandra Velikého s Peršany.
 
Tři rudolfínské obrazy se podařilo kurátorům získat jako zápůjčky pro výstavní komplex tzv. TRIANGLu, sdružujícího hradčanské paláce Salmovský, Schwarzenberský a &Sternberský. Další díla rudolfínských mistrů může návštěvník shlédnout v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, kde Národní galerie v Praze představuje až do 26. května jedinečný soubor grafických listů vzniklých v okruhu pražského dvora Rudolfa II. Obě komorní výstavy současně připomínají nedávné 400. výročí úmrtí tohoto uměnímilovného panovníka, osudovým poutem spojeného s Prahou.
 
 
Lektorské oddělení Sbírky starého umění Národní galerie v Praze včlení zapůjčené obrazy
do vybraných komentovaných prohlídek, přednášek a programů pro školy i širokou veřejnost. Rudolfínské umění je častým tématem pro výtvarná odpoledne ve Schwarzenberském paláci, oblíbené výtvarné dílny pro děti a rodiče a také letní dílny pro děti a mládež.
 
Kontakt: Lektorské oddělení Národní galerie v Praze
Sbírka starého umění - expozice Baroko v Čechách
Schwarzenberský palác - Hradčanské nám. 2, 118 00 Praha 1
tel. 233 081 720, 233 081 721
e-mail: ssueduc@ngprague.cz
www.ngprague.cz


Schwarzenberský palác
Hradčanské nám. 2
118 00 Praha 1
 
 
Vstupné:
Základní           150 Kč
Snížené             80 Kč
Rodinné           200 Kč
šk. skupina      20,-

Zdroj: www.ngprague.cz