Lubomír Lipský strávil největší část své profesionální herecké kariéry na jevištích Městských divadel pražských, kde za 63 let svého působení nastudoval 116 rolí. Významná je i jeho umělecká činnost v jiných divadlech, která čítá dalších osm desítek titulů: „Na divadle to bylo určitě přes dvě stě rolí, ve filmu 102 rolí a v televizi, to si vůbec neodvážím spočítat,“ bilancuje Lubomír Lipský. Za hereckou legendu se přesto nepovažuje: „To je přehnané, já takové věci neberu vážně. Nikdo vám to nemůže zaručit, jestli vydržíte do padesáti nebo do stovky.“

„Samozřejmě, že si myslím, že nejlepší škola pro herce (a nejen proto, že pozná nejrůznější podoby publika), je divadlo. Tady má největší šanci střídat typy, charaktery, žánry. Měl jsem v tom smyslu štěstí, protože Městská divadla pražská měla a mají ve znaku repertoár bohatý a různorodý. Snad to mohu tvrdit, vždyť jsem sem přišel v roce 1950 z tehdejšího Realistického divadla a zakotvil tu nadlouho, předlouho...,“ vzpomíná na své začátky komik, který stále přináší divákům radost. Tu na oplátku čerpá od své rodiny, vnuků a pravnoučat.

Zaručený recept, jak se udržet v kondici do tak vysokého věku však nemá: „To vám nikdo nevysvětlí, to je individuální. Já jsem si taky v pětatřiceti nedokázal představit, že se dožiju devadesátky. To jsou dané přírodní a lidské zákony a takové povídání by bylo na filozofický traktát.“

Své devadesátiny oslaví Lubomír Lipský v Divadle ABC s představením Pan Kaplan má třídu rád. 17. a 18. dubna se odehrají benefiční představení pro veřejnost, hlavní benefiční představení je plánováno na 19. dubna převážně pro zvané hosty. Od 20. března je v horním foyer Divadla ABC k vidění také retrospektivní výstava dokumentující role Lubomíra Lipského v Městských divadlech pražských od roku 1950 až do současnosti. Výstavu doplňují citáty z knížky Lubomír Lipský o sobě a bratru Oldřichovi. Návštěvníci zde také najdou pamětní knihu, do které budou moci napsat vlastnoručně Lubomíru Lipskému blahopřání k narozeninám.

Lubomír Lipský

Narozen 19. dubna 1923 v Pelhřimově

Na počátku herecké dráhy Lubomíra Lipského stál studentský ochotnický kroužek – Dramatické studio mladých při JDO Rieger (přejmenovaný na Malou komedii), který s bratrem Oldřichem a dalšími kamarády založil v roce 1943 v Pelhřimově. V roce 1945 už jako amatérské Divadlo satiry přešli do Prahy (hráli pod patronátem Realistického divadla v Umělecké besedě), ale už v roce 1949 byl soubor z politických důvodů rozprášen.

V roce 1950 vstoupil Lubomír Lipský do angažmá v Městských divadlech pražských. Prezenční vojenskou službu vykonával v Divadle Na Vinohradech (1953 – v té době Divadlo Čs. Armády). Poté se vrátil do ABC, kde setrval v angažmá až do penze v roce 1987. V Městských divadlech pražských však hraje dodnes jako stálý host.

Svou divadelní kariéru obohatil o hostování v dalších divadlech (1967 Divadlo Za branou a Laterna Magika, s níž působil půl roku na EXPO 67 v Montrealu – Revue z bedny, postava hasiče. Několik výrazných rolí sehrál např. na scéně Hudebního divadla v Karlíně a v Divadle Na Jezerce. Výrazných úspěchů dosáhl též jako estrádní komik (např. postava Hlustvisiháka).

Od 40. let ztvárnil více než stovku rolí ve filmech, televizních inscenacích a seriálech (věhlas mu přinesla především role dědy Potůčka v kultovním seriálu Tři chlapi v chalupě, a tuto postavu si zahrál i ve scénické verzi v Divadle S. K. Neumanna).

Svou první Thálii získal v roce 1997 za operetní roli Billa Kippa v muzikálu Sny z Nového Yorku v Hudebním divadle v Karlíně, v roce 2006 následovala Thálie za celoživotní dílo. V roce 2009 převzal pamětní medaili Senátu ČR a ocenění Ministerstva kultury. Jeho mistrovství v oboru komedie dokládají i další ocenění: Festival evropských filmových úsměvů (2006), Řád cirkusového umění I. stupně (1999), Novoměstský hrnec smíchu (2002) ad.

Od roku 1948 byl ženatý s tanečnicí Věrou Kittlerovou a měli spolu dvě děti. Tatjana Jandourková (1949) je překladatelka, syn Lubomír (1951–1991) byl filmový režisér.