Stručně řečeno: Miroslava Krobot ve filmu vytváří roli zarputilého otce, který pro své dvě dcery buduje to, co považuje za nejdůležitější - rodinné domy. Obě dívky však touží po zcela jiném životě... Příběh ze současné slovenské vesnice, v němž udřený táta by rád udržel velkou rodinu pohromadě a dcery se snaží za každou cenu „trhnout“ a začít žít jinak a hlavně jinde – to skutečně pro řadu diváků hledajících v kině rozptýlení a zábavu nebylo zpočátku tím, co by je do kina lákalo.
 
O to větší je pak zážitek, který film dokáže zprostředkovat. Tady je třeba začít od jména autorky Zuzany Liové (foto v perexu), která si příběh pro svůj film sama napsala a vložila do něj mnoho svého poznání dnešního Slovenska včetně jeho - pro nás trochu odlišné – mentality. Ale zároveň dala svému filmu rámec vpravdě univerzální – Všude ve světě chce otec dát svým dětem to nejlepší, o čem je přesvědčen, že potřebují, všude jinde najdete chápající matku a všude existuje teenegerská vzpoura proti rodinným rituálům a rodinné tradici. A když tohle obecné téma zpracuje citlivá autorka jako skutečné, málem antické drama, byť bez mrtvých a se smířlivým koncem, pak lze mluvit o skutečném uměleckém zážitku. To také jak diváci tak předtím porotci na festivalech náležitě ocenili.
 
Film staví na dokonalém hereckém projevu Miroslava Krobota, který do role otce vložil zarputilost a odhodlání. Režisérka říká: V podstatě jsem chtěla natočit film o komplikovaných vztazích mezi otcem a jeho dvěma dcerami. On – jmenuje se Imrich – jim staví domy a myslí si, že je to to nejlepší, co pro ně může udělat. Svým zarytým postojem ale rodinu postupně rozkládá a místo šťastného domova vytváří dusno, ze kterého jeho dcery chtějí logicky utéct.“ Sám Miroslav Krobot říká: „Dlouho mi trvalo, než jsem našel věrohodnou motivaci otcova jednání. Tedy skutečnost, že svou rodinu  miluje, ale dává to najevo naprosto přežitým a blbým způsobem.“
 
V dramatu s širokým lidským i sociálním záběrem vedle Miroslava Krobota vystupují studentka divadelní fakulty bratislavské V&SMU Judit Bárdosová jako jeho nezdárná, Lucie Jašková jako zavržená dcera a Taťjana Medvecká jako matka.
 
Na závěr dejme ještě jednou slovo režisérce Zuzaně Liové. Když ji novináři požádali, aby film charakterizovala jednou větou řekla: „Je to příběh o tom, že v životě často chceme dávat dary z lásky a nejsme si přitom schopni uvědomit nebo připustit možné následky svých činů. To pak může vést k rodinným tragediím a generačním střetům.“
Fota: csfd.cz, odaha.com, stanica.sk