ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
pátek 19.4.2024, svátek má
Rostislav
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Tvůrčí psaní - SlovotvorbaSetkáníSlunce na beseděKdyž ne do března...Lípa v násPodstata nelidskosti
Nejčtenější za 14 dní
HELIMADOE – TV tip – Co skrývá podivný název?Z PEKLA - TV tip – Jack Rozparovač zdraví z PrahyZimní hrob – nedaleká budoucnost není příznivá pro nikohoPoslední naděje pro legendárního tvoraZačala se natáčet Zlatovláska, i tentokrát s Petrem ŠtěpánkemTady Havel, slyšíte mě?Nezlomní: Příběh o přátelství, které překoná i džungliJen jeden svět: Kdo je vrah?Festival Mezinárodní týdny tance a mladé talentyČerti nejsouBirgusovy kontrastySurfování, rafting nebo kayak cross v centru Prahy
Dokořán v barvách podzimu
02.10.2013 Veronika Švarcová Literatura
Když jsem byl mladší a všechno se mě hloub dotýkalo, dal mi otec jednu radu, která se mi od té doby pořád honí hlavou. „Vždycky, když dostaneš chuť někoho kritizovat,“řekl mi, „vzpomeň si, že všichni lidé na tomhle světě neměli takové výhody jako ty.“ Víc neřekl, ale byli jsme k sobě vždycky jistým zdrženlivým způsobem neobyčejně sdílní a já pochopil, že měl na mysli daleko víc.
Když Francis Scott Fitzgerald napsal svůj jazzový román Velký Gatsby, sklidil za něj pramálo úspěchu. A jelikož byl román vydán ještě před hospodářskou krizí a druhou světovou válkou, zapomnělo se na něj
Svět zbohatlíků, nekonvenční zábavy, kdy slovo sex a alkohol bylo na denním pořádku, nepřitahoval ve 30. letech takřka nikoho. Co čert nechtěl, v následujích letech příběh znovu obživl, a to natolik, že se stal povinnou četbou na středních školách.
A o čem je celý příběh?
Těžko popsat několika větami. Snad jen to, že vypravěčem a hlavní postavou zároveň je nějaký Nick Carraway, který ve snaze rozšířit nemalé rodinné majetky přijíždí do velkého města, kde se osudově, ale bohužel velmi nešťastně zamiluje. Propletenec vztahů, jak sám čtenář tuší, nemůže dopadnout dobře, přesto bych nechala na každém, ať jej najde na konci této knihy sám.
Nakladatelství Dokořán znovu vydalo tento oblíbený román, který byl již dříve zfilmován (hlavní roli tehdy hrál Robert Redford) v souvislosti s novým filmovým zpracováním. Zde si hlavní roli pro změnu vystřihl Leonardo di Caprio. Stará dobrá klasika holt nikdy neomrzí...
......Proto také bývám zdrženlivý v úsudcích; ten zvyk mi otevřel mnoho podivuhodných povah a učinil mě rovněž obětí hezké řádky notorických otravů. Vyskytne-li se totiž podobná vlastnost u někoho normálního, abnormální mysl ji rychle objeví a přimkne se k ní, a tak se stalo, že jsem byl na univerzitě neprávem obžalován z politikaření, protože jsem byl zasvěcen do tajných bolů neznámých výstředních lidí. Většinu těch důvěrností jsem nevyhledával – často jsem předstíral spánek, zaměstnání nebo nepřátelskou lhostejnost, když jsem podle nějakého neklamného znaku zjistil, že důvěrné sdělení je na obzoru, neboť důvěrná sdělení mladých mužů, nebo alespoň způsob, jakým je vyjadřují, mají obvykle sklon k plagiátorství a brzdí je zřejmá vnitřní cenzura. Být zdrženlivý v úsudcích vyžaduje nekonečné naděje. Pořád se ještě trochu bojím, že o něco přijdu, zapomenu-li – jak otec snobsky poznamenal a já snobsky opakuji – že smysl pro základní pravidla slušnosti je novorozeňatům rozdělován nerovnoměrně.
(ukázka z knihy Velký Gatsby, Dokořán 2013)Svět zbohatlíků, nekonvenční zábavy, kdy slovo sex a alkohol bylo na denním pořádku, nepřitahoval ve 30. letech takřka nikoho. Co čert nechtěl, v následujích letech příběh znovu obživl, a to natolik, že se stal povinnou četbou na středních školách.
A o čem je celý příběh?
Těžko popsat několika větami. Snad jen to, že vypravěčem a hlavní postavou zároveň je nějaký Nick Carraway, který ve snaze rozšířit nemalé rodinné majetky přijíždí do velkého města, kde se osudově, ale bohužel velmi nešťastně zamiluje. Propletenec vztahů, jak sám čtenář tuší, nemůže dopadnout dobře, přesto bych nechala na každém, ať jej najde na konci této knihy sám.
Nakladatelství Dokořán znovu vydalo tento oblíbený román, který byl již dříve zfilmován (hlavní roli tehdy hrál Robert Redford) v souvislosti s novým filmovým zpracováním. Zde si hlavní roli pro změnu vystřihl Leonardo di Caprio. Stará dobrá klasika holt nikdy neomrzí...
......Proto také bývám zdrženlivý v úsudcích; ten zvyk mi otevřel mnoho podivuhodných povah a učinil mě rovněž obětí hezké řádky notorických otravů. Vyskytne-li se totiž podobná vlastnost u někoho normálního, abnormální mysl ji rychle objeví a přimkne se k ní, a tak se stalo, že jsem byl na univerzitě neprávem obžalován z politikaření, protože jsem byl zasvěcen do tajných bolů neznámých výstředních lidí. Většinu těch důvěrností jsem nevyhledával – často jsem předstíral spánek, zaměstnání nebo nepřátelskou lhostejnost, když jsem podle nějakého neklamného znaku zjistil, že důvěrné sdělení je na obzoru, neboť důvěrná sdělení mladých mužů, nebo alespoň způsob, jakým je vyjadřují, mají obvykle sklon k plagiátorství a brzdí je zřejmá vnitřní cenzura. Být zdrženlivý v úsudcích vyžaduje nekonečné naděje. Pořád se ještě trochu bojím, že o něco přijdu, zapomenu-li – jak otec snobsky poznamenal a já snobsky opakuji – že smysl pro základní pravidla slušnosti je novorozeňatům rozdělován nerovnoměrně.
"Strom jako symbol provází člověka od nepaměti – vlastně od rajské zahrady. Objevuje se v mnoha pověstech a mýtech, často se stává
ochráncem domu. Symbolizuje spojení země a nebe, dle Platóna spojením říše nebeské, pozemské a podsvětní.
Slovanům byl strom „osobou, která má duši jako člověk a s níž sluší zacházeti jako s člověkem“. Pod stromem odpočíval Isaac Newton, stromy byly inspirací pro renesančního básníka Francesca Petrarku, strom se stal symbolem rodokmenu – našeho sepjetí s historií. A je taktéž dávnou a stále živou inspirací pro architekturu"
Impulzem k sepsání této obdivuhodné knihy byl dokumentární film "Aleje jako součást naší krajiny", který vznikl režisérským vedením Ljuby Václavové v roce 2007, na němž se oba autoři spolupodíleli.
A o kterou knihu vlastně jde? Dovolte mi předem jednu malou otázku. Už se někdo z vás procházel starou alejí? Takovou, kde se vám až tají dech.
V naší zemi jich bývalo plno, dalo by se říct "na každém kroku" . Bohužel každý krok je součástí chůze, a každá chůze může být procházkou. a že se dnes tak málo lidí prochází. A že tak málo z nás vůbec umí odpovědět na moji otázku? Kterou? No, tu o tom procházení alejí. Pokud si přece jenom vzpomenete na nějaké to své oblíbené "stromořadí", zkuste zalistovat novou publikací Aleje české a moravské krajiny. Třeba ji tam objevíte. Možná najdete mnoho dalších.
Autoři si dali obrovskou práci, aby zdokumentovali taková místa, která byla a nebo jsou obklopena stromy velikány. Tento knižní tip se nakladatelství Dokořán opravdu zdařil. Milá a tak trochu cílkovská kniha je příjemná do každé ruky na podzimní čtení.
Aleje české a moravské krajiny
Markéta a Petr Veličkovi a kol.
Dokořán,2013
Impulzem k sepsání této obdivuhodné knihy byl dokumentární film "Aleje jako součást naší krajiny", který vznikl režisérským vedením Ljuby Václavové v roce 2007, na němž se oba autoři spolupodíleli.
A o kterou knihu vlastně jde? Dovolte mi předem jednu malou otázku. Už se někdo z vás procházel starou alejí? Takovou, kde se vám až tají dech.
V naší zemi jich bývalo plno, dalo by se říct "na každém kroku" . Bohužel každý krok je součástí chůze, a každá chůze může být procházkou. a že se dnes tak málo lidí prochází. A že tak málo z nás vůbec umí odpovědět na moji otázku? Kterou? No, tu o tom procházení alejí. Pokud si přece jenom vzpomenete na nějaké to své oblíbené "stromořadí", zkuste zalistovat novou publikací Aleje české a moravské krajiny. Třeba ji tam objevíte. Možná najdete mnoho dalších.
Autoři si dali obrovskou práci, aby zdokumentovali taková místa, která byla a nebo jsou obklopena stromy velikány. Tento knižní tip se nakladatelství Dokořán opravdu zdařil. Milá a tak trochu cílkovská kniha je příjemná do každé ruky na podzimní čtení.
Aleje české a moravské krajiny
Markéta a Petr Veličkovi a kol.
Dokořán,2013
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Literatura
Ve střevech začíná naše zdraví a končí náš rozum
Hranice mezi ctižádostí a zhýralostí
Kopíruje naše zahrada naši duši?
Nejtlapkóznější příběh Kočka vs. pes
Zkroťte divokou šelmičku s láskou a trpělivostí
Zahradní projekty pro kutily
Záhada a tajemství v nitru lidské duše
Zimní hrob – nedaleká budoucnost není příznivá pro nikoho
Sestry a stíny minulosti
Kunderovy myšlenky o Evropě rezonují i dnes
Jen jeden svět: Kdo je vrah?
Čerti nejsou
Cestujte s kartami do světa emocí
Fuck the TV
Lži a přetvářka
Podivná holka
Krása a bolest
Život je příliš krátký – svěží romantika i pro náročné čtenáře
Stoletý Capote, historie a tančící fakta
Odvážný příběh Ester o naději v temných časech
Další články v rubrice Literatura
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.