Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je sobota 6.3.2021, svátek má Miroslav 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 505
Registrovaní čtenáři: 514
Publikovaných článků: 13027
Komentářů: 11221


Měření



Proč nedělat kariéru aneb den je na práci

16.08.2004   Martina Bittnerová   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Slovo kariéra zní asi většině normálních lidí dosti odpudivě. Bohužel se ale v posledních letech na nás neúnosně často hrne ze sdělovacích prostředků. Kdo nedělá kariéru, jako by snad ani nebyl a nežil. Kariéra se stala novodobým měřítkem úspěšnosti člověka. Na druhou stranu máme stále v Čechách údajně nízkou produktivitu práce a tak tu zřejmě funguje elita jedinců ochotná obětovat své profesi vše a pak zbytek národa, který se chce asi jen „flinkat“ a brát za to slušné peníze. Někteří tzv. odborníci tento jev označují za pozůstatek totalitního režimu.

Nechci hanět ty, pro něž se stalo zaměstnání hlavní životní náplní, nicméně na vlastní oči jsem viděla a sledovala osudy mnoha takto „stižených jedinců“, jimž jejich úžasné pracovní úspěchy značně změnily řebříčky hodnot a především zamotaly partnerské a rodinné vztahy. V šedesáti se ohlédnout a říct si - byl jsem ředitelem, je možná hezké, ale pro běžného člověka silně nedostačující.

Současní personalisté chtějí přijímat do firem pouze snaživé a zdravě sebevědomé jedince. Zrovna nedávno se mi přihodilo, že se mě jedna personalistka ptala, jakou práci jsem vykonávala při středoškolském studiu. Pravděpodobně očekávala, že jí budu vyprávět pohádky o tom, jak jsem už v patnácti tušila, že chci pracovat v marketingu a také jsem v něm záhy působila. Netuším, zda paní personalistka přehlédla můj věk, ale na střední školu jsem odcházela z osmé třídy a navíc v těsně porevolučních letech se leda dala vytvářet kariéra typu- ometání hadrem, nebo-li pokud jsem si chtěla přivydělat nějakou tu kačku, byl zázrak, když jsem v roce 1992 sehnala odpolední úklid. A na brigádu mě skutečně nehnala touha po profesním růstu, ale čistě sobecké zájmy, kdy jsem potřebovala peníze na parádu a na zábavu. Je mi jasné, že s takovým myšlením v současném světě asi moc neobstojím. Právě proto mě potěšila zpráva o jisté Francouzce středního věku, která napsala a vydala příručku o tom, jak se v práci nepředřít s názvem : „Dobrý den, lenosti“. Autorka kupříkladu správně argumentuje tím, že se stejně zákoník práce nedodržuje a proto by se našinec neměl své profesi obětovat, neboť riziko vyhazovu hrozí v každém případě. A vůbec dala svou knihou na frak všem článkům a publikacím pojednávajícím o „efektivním prodeji pracovních schopností“. Nějak se mi zdá, že právě těchto tištěných „Biblí“ kariéry se rojí kolem nás čím dál tím víc.

V románu „Řek Zorbas“ stejnojmenný hrdina, jinak velmi lidový a živočišný jedinec, říká, že den je na práci a noc na to, aby miloval ženy. Toto poměrně jednoduché vyjádření celkem výstižně naznačuje jakousi nezdravost na tom, když mladí muži tráví noci a víkendy ve své kanceláři a bez služebního mobilu neudělají krok. Ano, den je stvořen na práci, ale večer a noc k odpočinku. Bohužel se s námi často nakládá jako se stroji a existují firmy, jejichž personální strategie se rovná dvouletému plánování, kdy během zmíněných dvou let „vycucnou“ z daného zaměstnance maximum a pak ho nahradí „odpočatým“ náhradníkem z venku. A tím idea milého Zorby zůstává nedostižným snem první půlky dvacátého století.

K tomu, aby vznikl malý poprask, stačí jedna knížečka, která se díky bystrosti a inteligenci autorky velmi trefně vysmívá a komentuje „etiku“ dnešních firem a proto její desatero – „Jak se stát líným zaměstnancem“ by mělo okupovat všechny firemní nástěnky, kde jinak visí grafy výkonů jednotlivých zaměstnanců. Pokud se totiž všichni ti vytížení manažeři, jejichž pracovní den začíná okolo jedenácté a končí o půlnoci, přičemž půlku této doby prožvaní na „důležitých obchodních schůzkách“, nedokáží podívat na sebe s odstupem, tak nemají na svých výsostných postech, co pohledávat. Ovšem jiná věc je, zda-li se cítí býti nějakými nadlidmi… Aby se ale necítili, když dělají KARIÉRU…





Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0687 s