Pak jste sáhli po správné knize. Přestaňte utíkat a pojďte si radši číst. Příběh ambiciozní houslistky a zároveň svobodné matky Martiny vám v mnohém bude připomínat ten váš. Když se Martina poprvé zamiluje, věří, že je to napořád. Ale stačí jen jedna noc a je zaděláno na malér. Poté, co sama vychovává svou dceru Dominiku a zároveň se věnuje své práci a vášni - hraní na housle, snaží se na lásku zapomenout. Utéci před ní. Tak, jako utíká před bouřkou...

Jednoho dne, při jednom ze svých mnoha útěků, však narazí na Martina. Zachrání ji před bouřkou, poskytne jí místo, kde se cítí bezpečně a zdá se, že by jí rád poskytl víc. Jenže... Zklamání bolí a Martina má strach. Než mít znovu zlomené srdce, je lepší vzít nohy na ramena a někam se ukrýt. Martin se ale nevzdává a nakonec Martinu přesvědčí, že se není čeho bát. I on má dceru a obě dívky se brzy stanou přítelkyněmi. Nic nebrání tomu, aby společně utvořili jednu velkou, šťastnou rodinu. Nebo ano?

Martina sice souhlasí, že spolu budou žít, ale brzy poznává, že tím přišla o jistou část svobody a hlavně o čas. To, co zatím ve svém životě považovala za nejdůležitější, je víc a víc odsouváno do pozadí - a to je hudba.

A pak jednoho dne přijde nečekaná pracovní nabídka z říše snů. Martina se ocitá před otázkou: Co je důležitější? Kariéra nebo muž, který ji miluje a kterého miluje ona? A miluje ho natolik, aby se kvůli němu vzdala vysněného snu? Chce žít svou hudbou nebo chce žít obklopena láskou a svými nejbližšími?

Zůstat nebo odejít? Panna nebo orel? Kdy poznáme, která strana mince je ta správná? A dozvíme se někdy, jestli jsme volili správně? Když zvolíme lásku, nebudeme jednou vyčítat své rodině, že jsme svůj sen zahodili jen kvůli nim? A pokud zvolíme kariéru, nebude nám smutno, když se budeme vracet do prázdného bytu? Martina stojí před osudovým rozhodnutím. Jak se rozhodne?

Asi každý z nás na tom někdy byl podobně. Přidával na misky vah to a ono a čekal, která strana se převáží a naznačí mu, co volit. Nikdo to za nás nikdy nerozhodne. Jsme to my, kdo házíme mincí. My, kdo volíme.

Hrdinka románu "Vztahová níže" to nemá o nic složitější než většina z nás. A možná proto z toho máme husí kůži. A při čtení posledních stran románu našeptáváme, jaké by mělo být její rozhodnutí. Co myslíte? Panna nebo orel?


_{Eva Urbaníková, Vztahová níže
Motto 2011
Obrázek: motto.cz}