Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 13.8.2020, svátek má Alena 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 502
Registrovaní čtenáři: 509
Publikovaných článků: 12927
Komentářů: 11145


Měření



PIANISTA - TV TIP - Hudebník, který přežil holocaust

23.01.2015   Stanislav Polauf   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Jsou zážitky, které se nesmazatelně vryjí do paměti a ovlivní celý další život. Mnohdy jsou tak silné, že si je člověk odmítá připustit nebo se snaží na ně nemyslet. A v případě umělce trvá mnohdy řadu desetiletí, než se k nim, byť zprostředkovaně na příběhu jiného člověka, vrátí. Tak tomu bylo v případě světoznámého režiséra Romana Polanského, který zažil v životě mnoho ústrků i jizev, ale tou nejhlubší byl zjevně holocaust, který poznamenal jeho dětství kdy přišel o matku a utíkal před jistou smrtí jak a kam mohl. Přežil jen zázrakem, ale rány z dětství se úplně nezacelily nikdy. Přesto stále váhal, zda se některým svým filmem této tragické doby dotkne. Až po čtyřiceti letech od svého debutu v celovečerním filmu k tomu našel vnitřní sílu.

 
Připomeňme si nejprve základní údaje o režisérovi:
  Roman Polanski
Narodil se v Paříži 18.8.1933. V roce 1936 se jeho rodiče vrátili do Polska. Žili v Krakově, ale hned po záboru Polska začala vznikat ghetta. Rodiče skončili v koncentračním táboře, matka trýznění nepřežila. Romanovi se podařilo z židovského ghetta uprchnout a skrýval se v katolických rodinách až do konce války. Po osvobození chtěl studovat techniku, ale přednost dostalo vystupování v divadle, rozhlase a ve filmu. Přihlásil se na vysokou filmovou školu v Lodži (1954-1959), kde zaujal již svými školními filmy DVA MUŽI A SKŘÍŇ, KDYŽ PADAJÍ ANDĚLÉ a groteskou ŠIBALOVÉ.

 
Roman Polanski (vpravo) s Adrienem |Brodym při natáčení filmu PIANISTA
 
Slibný debut NŮŽ VE VODĚ (1962), drama manželského páru a mladíka na palubě jachty, silně zaujal a byl s ohlasem uveden v Benátkách. Pak následovaly dva filmy natočené v Anglii – HNUS – příběh paranoičky, která zabíjí muže ve svém bytě (s Catherin Deneuveovou) a SLEPÁ ULIČKA s tématem gangstera na útěku a jeho setkání s manželskou dvojicí na opuštěném zámku.  Filmy, o nichž se brzy začalo hovořit, že jsou plné temných polotónů a zvráceností v lidské povaze. Následovalo pozvání do Hollywoodu – uvedl se komediálním hororem PLES UPÍRÚ a především přepisem Levinovy knihy ROSEMARY MÁ DĚŤÁTKO, v němž Mia Farrowová porodí satanského syna (nebo jde jen o psychickou nevyrovnanost v těhotenství?).
 
Polanského chmurná vize světa jakoby se projevila i v jeho životě. Jeho druhou manželku Sharon Tateovou zavraždila satanistická banda Jamese Mansona. Polanski utíká z hnusné Ameriky do Anglie, tvoří dokument o automobilovém závodníkovi Jackie Stewartovi a svérázný přepis Shakespearova Macbetha. Trochu odlehčení mu přináší v Itálii točená sexuální komedie CO? s Marcelem Mastroiannim.
 
V roce 1974 se vrací do Hollywoodu – vzniká zde jeden z jeho nejvýznamnějších filmů ČÍNSKÁ ČTVRŤ, příběh soukromého detektiva, který odhaluje machinace stavebních podnikatelů natočený ve stylu retra 30.let. Po sexuálním skandálu s 13letou modelkou trvale utekl do Francie, kde žije dodnes. Do Ameriky se nemůže vrátit – trest mu tam stále hrozí.
 
V jeho novém domově, ve Francii natáčí surrealistický horor NÁJEMNÍK – studie schizofrenie a nepřizpůsobivosti muže, kde sám hraje. Pak dva méně významné filmy – kostýmový TESS podle Thomase Hardyho a dobrodružná komedie PIRÁTI (1986).
 
Následuje příběh amerického intelektuála Harrisona Forda, který v Paříži pátrá po své unesené ženě FRANTIC a erotické drama HOŘKÝ MĚSÍC. V něm britský manželský pár a výstřední američtí manželé se setkají na lodi, aby vše vyústilo v pesimistickou studii o přitažlivosti pohlaví ale tak o nemožnosti udržet dlouhodobý závazný vztah.
 
Další film s trýznivým tématem natáčí v roce 1994. Je to psychologický film, odehrávající se v jedné nejmenované jihoamerické zemi po pádu diktatury, o ženě, která v návštěvníkovi svého manžele po hlase poznává svého mučitele z vězení SMRT A DÍVKA. Pak si trochu odlehčí (byť film má mnohoznačné výklady viz http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=10397)  satanským hororem DEVATÁ BRÁNA s Johnny Deppem v roli muže, který sbírá staré knihy pro sběratele a hledá tři exempláře knihy Devět bran říše stínů, jejíž rytiny měl údajně  vytvořit sám Lucifer.
 
Hledání lásky, samota a vykořenění člověka v nelidské společnosti – to jsou témata, která oscilují v Polanského filmech. Převážně se odehrávají v uzavřené společnosti (na lodi, v zámku, v  bytě).  V podstatě lze říci, že režisér preferuje téma ohrožení člověka, rozpad osobnosti vlivem vnějšího prostředí či zvrácených lidí. Filmy nejsou optimistické - stejně jako nebyl optimistický Polanského život.
 
Když mu nabídli režírovat Schindlerův seznam odmítl s tím, že je do problému příliš zainteresován. Přesto svoji minulost krutě pronásledovaného Žida nosil v sobě. Když si přečetl knihu vzpomínek polského klavíristy Wladyslawa Szpilmana rozhodl se jeho příběh natočit. Odmítl však točit v Krakově, na nějž má nepříjemné vzpomínky a postavil ghetto v atelieru.  Záměrně se vzdal vypjatých a efektních scén a chtěl vyprávět pravdivě, ale nestranně. To je možná důvod proč, kromě velkých slov uznání a mnoha cen, film vzbudil u některých kritiků pocit chladu (film „bez duše“), viděný (Jan Jaroš) jako černobílé schema ušlechtilých obětí a katanů, utápějících svou bestialitu v alkoholu a selhávají v náčrtu skutečně životných lidí.


Na rozdíl od Polanského, který utíkal z ghetta v Krakově, život Szpilmana se odehrával ve Varšavě, kde v troskách musel přežít až do konce války. A přežil téměř zázrakem. Nebylo by to možné, kdyby mu pár přátel z rozhlasu nepodalo pomocnou ruku a v úplném konci mu nepomohl německý důstojník. Ten mu těsně před příchodem sovětských vojsk dal zásobu jídla a přenechal mu svůj důstojnický kabát když se přesvědčil, že ubohá lidská troska před ním je skutečným pianistou. A Szpilman dlouho neznal identitu tohoto důstojníka a až po letech se dopátral, že se jmenoval Wilm Hosenfeld a jeho život skončil v roce 1952 v ruském zajateckém lágru. Snímek PIANISTA vznikl podle Szpilmanových memoárů a toto jméno již uvádí.

 

Sám Polanski považuje PIANISTU za svůj nejdůležitější film. Přiznává, že by nedokázal natočit vlastní vzpomínky, protože je má v paměti velmi živé, a tím, že by je oděl do příběhu a oživil s jinými herci, v jiném prostředí, by z nich udělal podívanou a tedy fikci. Proto sáhl po cizích vzpomínkách, ale dodal k nim atmosféru doby, kterou sám zažil.
 
Důležitý byl výběr titulního představitele. Ani konkurz, jehož se zúčastnilo 1400 adeptů nepřinesl výsledek. Konkurz pokračoval v USA, tam se ho Polanski nezúčastnil a zde byl vybrán začínající herec Adrien Brody, který pro roli musel při výšce 183 cm zhubnout na 65 kilo. Řada festivalových cen ocenila jeho výkon a hlavně jeho ohromující proměnu z elegantního společenského mladíka ve vyhublou, ustrašenou, potácející se vousatou trosku, jak píše Barbara Šťastná v Premiere.

Mimochodem –  nikdo nevzpomenul, že setkání Polanského se skutečným Szpilmanem se jednou již uskutečnilo – Polanski hrál v nezdařeném česko-polském filmu Co řekne žena? režiséra Jaroslava Macha z roku 1958, k němuž Szpilman složil hudbu…

 

Takže zapomeňte na Schindlerův seznam – ve filmu Pianista vám budou o holocaustu vyprávět ti nejpovolanější – dva z jeho nedobrovolných účastníků…

Foto: cs.wikipedia.org, kino.de, rebuy.de, stopklatka.pl
************************************** 
PIANISTA
(The Pianist)
Francie, Polsko, SRN, Velká Británie 2002,
režie Roman Polanski,
uvádí ČT2 v pondělí 26. ledna od 21,55 hodin
 
 










Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Renata Šindelářová - 27.1.2015 - 8:22

Velmi emotivní film
Včera jsem se dívala a musím říct, že mě tento film hodně oslovil. Emotivní, hrůzostrašné, věrohodné, ale přitom duchaplné. Celkově by se dalo říct: citlivě pojatá hrůza. Adrien Brody ztvárnil pianistu úžasně, ta reálná proměna postavy mě vážně dostala.

Od: macourek - 23.2.2016 - 23:32

repríza
prosím kdy bude repríza v televizi, jsem z filmu úplně unešený. Můj děda zažil něco podobného a taky přežil holocaust. Hodně mi o všem vyprávěl. I když už nežije velice rád bych tento film od režizéra pana Polanského rád viděl. Děkuji za zdělení termínu reprízy ,pokud ovšem bude.

Od: Stanislav Polauf - 25.3.2016 - 21:02

Film Pianista byl vysílán v květnu 2012, v lednu 2015 a v lednu 2016. Tím skončila vysílací licence.

S přátelským pozdravem







Ladislav Richtrmoc
ČESKÁ TELEVIZE
Divácké centrum
Kavčí hory
140 70 Praha 4

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2536 s