Detektivka či beletrizovaný životopis? Téměř šedesát let byla smrt její matky zahalena tajemstvím… Bedlivě sleduji každé knížky s tímto námětem. Mé pozornosti proto neunikl ani Hlas pro vraha – knížka, na kterou jsem měla zřejmě příliš vysoké nároky…

Z tohoto příběhu, který je z velké části pravdivý, mám ovšem rozporuplné pocity, resp. takové pocity ve mně spíše vyvolávala hlavní hrdinka sama. Román se rozehrál velice slibně. V úvodních kapitolách se podíváme právě do oné pokřivené doby, ve které se započal psát životní příběh hlavní hrdinky Anny. Poohlédneme se po jejím nešťastném dětství, u kterého jsem několikrát měla slzy na krajíčku a zavítáme do doby o její neúspěšné snaze o dobré vzdělání.  V těchto etapách Annnina života jsem jí držela palce a přála jí jen to dobré. Můj pohled na ní se ovšem postupem času trochu změnil. Žena, která stojí nohama pevně na zemi, se jakoby vytratila a mé sympatie k ní se postupně vytrácely.
 

Bohužel ani autorčin styl psaní mě příliš neoslovil.  Pero autorky se nerozepsalo lehkým a nekomplikovaným jazykem, který osloví každého čtenáře a především, který se ke knize s tímto námětem přímo nabízí – navnadil by tak autenticitu popisovaných událostí, které se skutečně odehrály. Nemohu říci, že by se knížka vysloveně četla špatně, ale několikrát jsem měla problém s kostrbatými a mnohdy i neohrabanými pasážemi, kterým nepomohlo ani hanácké nářečí.

Ani závěrečnými kapitolami si u mě autorka nespravila reputaci. Opravdu jsem si nemyslela, že vše utne tak rychle. Odpověď na otázku: „Jak to tehdy doopravdy bylo s její matkou?“ přišla jako blesk z čistého nebe. Podle mě až příliš uspěchaně a jakoby strojeně – zkrátka tak, jak bych to u knížky s takovým námětem neočekávala.
 

Na druhou stranu si ale Hlas pro vraha přeci jenom zaslouží mé uznání. I přes mé výtky před samotnou autorkou smekám. Pustit se do takového díla, jehož děj je neodmyslitelně a nesmazatelně spjat s jejím osobním životem, přeci jenom potřebuje určitou námahu a přemáhání sebe sama. Velice si cením toho, že je příběh z velké části pravdivý, vznikl z mnoha vyprávění a vzpomínek a hrdinové – ač s pozměněnou totožností – skutečně žily nebo ještě žijí. A právě díky takovým knihám si můžeme přiblížit dobu, která byla plná křivd, negace a násilí vůči nevinným lidem.

Patříte mezi ty čtenáře, kteří mají rádi příběhy táhnoucí se napříč desetiletími? Ty, které vykreslují portréty lidí ocitnuvších se náhle v době, která pohrdala lidskými životy a křivila jejich charaktery? Hlas pro vraha by mohl být pro vás dobrou volbou. I přes mé dojmy a pocity si ji dovolím doporučit právě vám – těm čtenářům, kteří mají v oblibě knížky s tímto námětem. Nenechte se tedy příliš ovlivnit mojí recenzí a udělejte si na Hlas pro vraha vlastní názor. I přes mnohé si to rozhodně zaslouží!