Podstata nelidskostiTvůrčí psaní 37 - SlangKŘÍŽE HORSKÝCH OSADÓ, rána mého dětství TAJEMSTVÍZázračně splněné přání
PIANISTA - TV TIP - Hudebník, který přežil holocaustVRÁNA – TV tip – Městem se šíří zloFOTOPOSTŘEHY: Co dělá psa psemVolvo, traktor a kočárekPražské ptactvo 1800-2020: Vzlet hrdiny ve jménu ptáků a svobodySmršť: Mrazivý mysteriózní thriller, který otřese vašimi smyslyFestival světla BLIK BLIK oslaví prameny a českou hudbuChomutovský kalamář 2024Helena Třeštíková oceněna Řádem umění a literaturyMekyho hity v symfonickém hávu okouzlí O2 Švandovo divadlo uvede hru Štyrský/Toyen/HeislerKouzlo Svěrákova vyprávění ožívá v audioknize
Nabídka mediálního partnerství
www.ngprague.cz
www.muzeummontanelli.com
www.fenixradio.net
www.egmont.cz
www.divadlotramtarie.cz
www.divadloviola.cz
www.paseka.cz
www.dokoran.cz
www.metafora.cz
www.atlantis-brno.cz
www.fragment.cz
www.argo.cz
www.audioteka.cz
www.druhemesto.cz
www.pozitivni-noviny.cz
www.ivysehrad.cz
www.libri.cz
www.bezruci.cz
www.divadlodisk.cz
www.divadloaha.cz
www.zizkovskedivadlo-jc.cz
www.patart.cz
divadlo.zlin.cz
www.albatros.cz
www.academia.cz
www.comicscentrum.cz
www.nakladatelstvicas.cz
www.zooplzen.cz
www.vosp.cz
www.balet-praha.cz
www.jota.cz
www.advaita.cz
Nazýván otcem humanismu, přítel Karla IV. Sběratel rukopisů antických latinských děl. Jeho snem byla literatura, která by dosáhla velikosti literatury starověkého Říma. Řeč není o nikom jiném než o Francescu Petrarcovi – italském básníkovi, který se vepsal do dějin evropské literatury opravdu hluboko.
Francesco Petrarca (1304 – 1374) byl již ve své době slavným a uctívaným autorem a společně s Giovannim Boccacciem považován za otce humanismu. Obrovský význam měl nejenom pro domácí literaturu, ale v průběhu času působil stále silnějším vlivem i na celé evropské písemnictví.
Gró Petrarcova básnického odkazu tvoří sbírka, obsahující téměř na 400 drobných básní s názvem „Zpěvník“, ve kterém najdeme především sonety, ale i kanzóny, sestiny, ballaty či madrigaly. I tematika těchto literárních poetických útvarů je společná – milostný cit a rozjímání o něm. Sbírčinou neodmyslitelnou součástí jsou především básně opěvující Lauru, kterou poznal v Avignonu. Dnes si tyto půvabné milostné básně konce středověku můžeme vychutnat pod názvem Sto sonetů Lauře.
Harmonická a okouzlující forma, zpěvná, stručná a přesná – to je mýtus k Lauře. Zlaté vlasy, modré oči… typický ideál krásy ještě gotického původu. Petrarca ve své sbírce opěvuje Lauru živou i mrvou. Ač ve svých milostných verších použil tento velký básník poměrně omezený rejstřík slov, více jich opravdu nepotřeboval – jeho láska k Lauře je vlastně tématem, jakousi berličkou, jak mluvit sám o sobě a nahlédnout do svého nitra.
Pod svá nakladatelská křídla si již podruhé Petrarcu v překladu Václava Renče vzalo nakladatelství Vyšehrad. Sbírka se nedočkala pouze nové obálky, ale i stylizačních zásahů: na rozdíl od jiných vydavatelů básníkovy poezie stopuje vnitřní historii Petrarcovy lásky se "zdvihy, poklesy, přílivy a odlivy, s tím dynamickým rozporem mezi citem a reflexí, mezi vzplanutím a jeho rozumovou kontrolou nebo transpozicí". To vše doplnili i o nové pořadí a číslování sonetů a nová motta v záhlaví. V závěru sbírky nechybí ani vysvětlivky k jednotlivým veršům a doslov překladatele.
Není na škodu si čas od času odpočinout od svých oblíbených knižních žánrů. A básničky se podle mého názoru k onomu odpočinku hodí náramně. Budete-li mít někdy chuť na pár milostných veršíků, Francesco Petrarca a jeho Laura budou pro vás jistě těmi nejlepšími společníky.
Kde zlato vzal bůh lásky, z které žíly,
na ty dva copy kadeřavých vlasů?
Kde v trní růže? Z kterých zeměpásů
ten křehký sníh, v nějž dech a tep se vlily?
Odkud ty perly, z kterých letmo střílí
ta cudná slova tlumeného hlasu?
Odkud má tolik nebeského jasu
a božských krás pro mramor čela bílý?
Od kterých kůrů, z kterých kruhů ráje
ten zpěvný hlas, jenž trápí mě a tráví,
že snad mě stráví za nedlouhý čas?
Kterého slunce záře vrozena je
těm očím, v nichž můj bol i mír můj pravý
a z nichž mě žehnou plameny a mráz?
Sto sonetů Lauře
Francesco Petrarca
Vyšehrad/2015
96 stran
Z doby, kdy básníci uměli psát básně
Paráda!Ještě z doby, kdy básníci uměli psát básně - nejen řadit nějaká slova částečně vedle sebe a částečně pod sebe. I Publius Ovidius Naso psal krásné básně, a ještě mnohem později Sládek, Erben, Vrchlický, Neruda,.....
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.