V slunci už se směje krásný měsíc máj, a nádherou květů září celý kraj, což máj umí, i když dokáže být ještě i studený a lezavý. U nás je tradičně spojován s láskou, snad díky k lásce zvoucímu hrdliččinu hlasu v slavné básni Máj, o čemž  hrdličky nemají ani tušení, a sám nešťastný básník byl zrovna v lásce dost rozporuplný. Jeho milá měla možná štěstí,když v tehdejší době nebylo v módě řešit partnerské spory kyselinou,ale krásně se povedla pasáž, kde mladý Vilém prostřednictvím mraků pozdravuje....zemi krásnou, zemi milovanou... i když si tuto lásku uvědomuje nejspíš proto, že má na dohled popravčí kůl, a jeho kroky po milované zemi jsou už poslední.
      
      Láska k vlasti kdysi patřila k velmi silným lidským citům, a psalo o ní mnoho básníků i prozaiků,pro lásku k vlasti se i umíralo,ale současná generace podobným heroickým postojům zrovna moc nedá.Hrdinské činy jednotlivců má sice v povědomí díky školním osnovám,ale to je asi tak všechno.Na místě, kde před necelými čtyřmi sty léty sklonilo hlavy na špalek sedmadvacet českých pánů, stojí teď stánek s občerstvením a vesele se tam hoduje, přičemž dlažebního kamene s vytesaným křížem si sotva někdo všimne. Stejně tak místo,kde při dlouhé cestě na smrt si naposledy odpočinul jiný nadšenec pro lásku k rodnému kraji, Jan Sladký - Kozina, se dnes nachází uvnitř plzeňského pivovaru, a asi deset metrů od pamětní desky stojí oblíbená knajpa, kde se juchá a tancuje. S příkladnou láskou je opečovávána vyhlášená plzeňská nová synagoga, ale ani trochu té lásky nezbylo k prokázání úcty jejímu smutnému staviteli Rudolfu &Stechovi,který se v ní oběsil ve věku padesáti let - na rozkvetlý máj tehdy už nedohlédl, a jeho hrob je zpustlý, ačkoliv je nedaleko.

       Skoro všichni lidé milují přírodu, většinou to každý říká. Láskyplně si prohlížíme snímky od moře a z všelijakých cizích krajin, ale doma naši lásku demonstrují spíše tuny odpadků, které dobrovolníci seberou v milované přírodě každý rok.Kdyby se světská láska alespoň trochu ztotožňovala s tou v románech a básních,byl by náš duchovní i mravní svět samý květ, asi jako máj, bohužel to tak nefunguje. Současná - i partnerská - láska získala podobu spíše pragmatickou,což známá a oblíbená píseň vysvětluje takto: ..."jen zahlídli svět, maj na duši vrásky,jak málo je -málo je lásky"... Takže jakmile člověk zahlédne svět, láskyplné aktivity ho přejdou? První odvážné krůčky dnešního batolete vedou k počítači, a mediální a virtuální svět ho postupně odnaučí jak schopnosti mít rád, tak i samostatně myslet.

        U nás dospěláků to není tak dramatické díky zdravému základu z minulosti, a například lásku k jídlu umíme vyjádřit celkem jednoznačně. Třeba - mám k smrti rád svíčkovou - přičemž intimní světlo v ledničce má pro každého romantické kouzlo i o půlnoci. A když už jsme u jídla, nejchutnější prý je to pečlivě připravované s láskou, která kdysi dýchala z prostřených nedělních stolů, a hospodyňky ve sněhobílých zástěrkách byly vzrušující. Dnes se kuchyňského verpánku zmocnili z velké části muži, i když známý televizní kuchařský model také nemá chybu. Kdyby měl na hlavě rohy, vypadal by jako uhrančivý mefisto, který s prostopášným úsměvem nabízí v reklamě účinný prostředek na kvalitní erekci, jenom lze těžko říci, jestli své televizní pokrmy připravuje z lásky k divákům, nebo jeho ďábelský úsměv patří spíše nastávajícímu honoráři.

          Tak - jako tak -  vrtkavý měsíc duben je pryč, konečně je tu sladký máj s kvetoucími stromy a s hrdličkami, a i když milostné inspirace by se měly - s trochou štěstí - dát najít průběžně, bez ohledu na roční období, v máji by to měla být tutovka. I já jsem právě teď inspirována v hospůdce známé na návsi za můstkem, kde na mně z kuchyně už poněkolikáté rajcovně mrkl fešácký kuchař. Ten šťavnatý, majoránkou a česnekem vonící bramborák na mém talíři je nejspíš lásky manifest - a jestli ne, tak jsem se musela splést.