Abychom pochopili jeho tvorbu, musíme nejdříve pochopit Exupéryho samotného. Antoine se již v mládí zamiloval do létání a vbrzku se rozhodl, že jakmile bude moci, stane se pilotem. Člověk by si myslel, že skutečně byl spisovatelem a pilotem jen pro zábavu – avšak přesný opak je pravdou. Jak o něm totiž řekl plukovník Gelée, dovolím si užít parafráze, Exupéry nebyl ani básníkem ani moralistou; jeho nejbližší vědí, že ve skrytu a svou nejniternější částí byl letcem, mužem vzduchu; což se projevuje i v jeho pisatelské tvorbě.

Kariéra spisovatele pro něj započala ještě o mnoha let dříve, než světlo světa spatřil dokončený Malý princ. V roce 1926 započal svou psanou tvorbu debutem z leteckého prostředí, a ještě dlouho poté v témže směru pokračoval. A se třemi příběhy o pilotství se v Exupéryho Povídkách setkáme.

První nese název Dopis rukojmímu, která je se svými 20 stránkami z celého kompletu nejkratší. Už zde se setkáváme s plně jiným Exupérym, než jakého můžeme znát právě z jeho Malého prince – jedná se o mnohem složitější, svým způsobem však plošší vyprávění, které bylo Exupérym směřováno jeho židovskému příteli, jenž se musel v období 2. světové války skrývat před nacisty. Vyjma filozofického podtextu ukrytého za běžnými odstavci se v povídce dohledáme spousty odkazů na Exupéryho víru v lidský charakter a jeho hodnotu; který nemá nic společného s barvou pleti či národností.
 

Povídku Noční letec, v souboru druhou, napsal Exupéry na základě vzpomínání na hledání svého přítele-pilota, který se ztratil při přeletu přes Andy, a stal se bestsellerem, jímž si Exupéry ve světe vydobyl jméno. Jedná se o příběh odehrávající se jedné noci, kdy se ztratí poštovní pilot Fabien – sledujeme dále, jak si s tím poradí jemu bližší. Komplet zakončuje 120 stránková povídka Válečný pilot, ve které se Exupéry snaží poukázat na válku jakožto přítěž, která je lidem vnucována přes nevoli, a jsou povinni se jí účastnit.

Co mají povídky společné, je to, že jejich smysl čtenář pochopí nejspíše až po dočtení - jinak se na ně tedy bude dívat, když je začíná číst, či třeba po druhotném přečtení, kdy již ví, co ho čeká, a může si tak vychutnávat každý odstavec, aniž by nad jeho smyslem musel přespříliš přemýšlet.

Rozhodně se jedná o výtečný soubor, ve kterém Exupéryho nepoznáme. Jeho povídky jsou krásně lidským počtením, které nám jeho osobnost ukazují blíže a ve skutečnějším světle, než jsme ho mohli shledat kdy jindy. Zajisté doporučuji, obzvláště, máte-li tolika blízko k samotnému Malému princi, jenž musel uchvátit všechna z našich srdcí. Jeho povídky jsou s citem a autenticky napsané příběhy, které nás, rovněž jako Malý princ, donutí zamýšlet se nad celým světem. Navíc si sami konečně uvědomíme, co Exupéry miloval ze všeho nejvíce; tedy plachtění vzduchem.
 
Povídky
Autor: Antoine de Saint–Exupéry
Překladatel: Jiří Konůpek
Nakladatelství: Omega, 2015
Počet stran: 224
Vazba: vázaná s přebalem
 

O knize na stránkách nakladatelství Omega