Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 10.12.2019, svátek má Julie 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 505
Publikovaných článků: 12780
Komentářů: 11044


Měření



Textaři Vladimíru „Poštůlkovi“ z Krkonoš s úctou

25.07.2015   Ivo Fencl   Próza   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Dopis

Bylo léto. Rádio hrálo. Zněl song, autorem jehož textu byl Vladimír Poštulka. Ale nenaslouchal jsem songu. Psal jsem:
Ahoj, Joriko.
Připravuju se na let do Krkonoš. Pasy, sedm trik, dvoje boty a pár knížek, abych mohl každý večer chvíli předčítat synovi, zápisník, mapu... Těším se jako malý kluk; v létě jsem tam dosud byl snad jenom dvakrát. Je to málo, i když ne tak neobvyklé. Jeden můj známý už je starý jako Metuzalém a nepobýval v Krkonoších během léta nikdy.
„Ani jednou.“ Řekl mi to s klidem. Já však jedu. Ano, časová pásma budou problém, aklimatizace a cizí řeč a zvyky jakbysmet, zrovna tak klikatá stoupání, silné čaje, ale hodněkrát jsem viděl film Krakonoš a lyžníci s Havelkou a Heřmánkem.
Vyrážím tedy do našich nejvyšších hor a nepíši Ti o tom, Joriko, jen tak. Možná tam zůstanu.
Zdál se mi sen o dívce z horské chaty, která sice vyhořela (ne ta dívka), ale postavili ji znova a dotyčná žije, dýchá, píše, cvičí i vaří. Ona měla i babičku, která také dobře vařila, a ta sloužila ještě u Trautenberka, k ruce prý míval i hajnýho a podomka, ale nynčko vnučka zůstává sama.
Ne, nebudu si ji asi brát (na to jsem moc starý), ale zůstanu tam! V Krkonoších. Budu se živit odhrabováním sněhu (i v létě) a ji asi nebudu mít až tak rád, nicméně hory lásku vynahradí, hory generují víc. A já to vím.
Také budu pašovat borůvky do Polska, beru i dalekohled a na Sněžku vyjedu vlastním vozem. Nedávno to někdo zkoušel právě tak a nedojel, ale já mám celičký jeho iterinář, prodal mi jej za babku. Zpracovaný je „až na horu“, i vzhůru k výškám. A mám rád vlaky, co někam jedou, mám rád vlaky, co nikde nestaví, jak v jednom ze svých textů prohlašuje i Vladimír „Poštůlka“, ale nemusím jezdit jen vlakem, že.
A ty, Joriko? Zatím nechoď do kláštera. Ale ani nečekej. Ni sladké mámení. Radši jdi dál a zpívej - a vzpomínej na chvíle, kdy jsem byl s ní. Tedy s tebou. A s tím bláznem si nic nezačínej (tedy také se mnou), vždyť léta letí a jsi krásnější než růže, ale já nemohu jinak. Na shledanou, zavři oči a „krajem já šel“, ale... Zůstanu tam. Adios. I*v*o*š.


 




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.234 s