Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 15.10.2019, svátek má Tereza 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 504
Publikovaných článků: 12734
Komentářů: 11040


Měření



COSTANZA E FORTEZZA / 9 TÝDNŮ BAROKA

28.07.2015   redakce   Divadlo   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Soubor Musica Florea uvede poprvé po 292 letech barokní operu J. J. Fuxe Costanza e Fortezza ve věrné replice tehdejšího divadla Florea Theatrum!

Festival 9 týdnů baroka, který pořádá Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015, připravil pro návštěvníky výjimečný hudební a divadelní zážitek. Soubor Musica Florea pod vedením dirigenta Marka Štryncla uvede 31. července a 1. srpna v unikátní Windischgrätzově jízdárně ve Světcích u Tachova obnovenou světovou premiéru barokní korunovační opery J. J. Fuxe Costanza e Fortezza (Stálost a síla) v historicky věrné replice barokního divadla Florea Theatrum. Diváci tak uvidí výjimečné představení barokní doby v Čechách, o jehož inscenování se od počátku 20. století snažilo neúspěšně několik hudebníků, poprvé od jeho prvního provedení v roce 1723.


“Při inscenování se snažíme o co nejkvalitnější stylové hudební provedení spolu s citlivou adaptací tohoto díla do prostorově omezenějšího, ale krásného prostředí mobilní scény Florea Theatrum. Zároveň zdůrazňujeme nadčasové kvality a zároveň respektujeme zásadní stylotvorné principy v rámci harmonie dramatické akce, výtvarna, tance a hudby,” říká dirigent, sbormistr a violoncellista Marek Štryncl, který se dlouhodobě zabývá historicky poučenou interpretací hudby a který psal o Fuxově díle již diplomovou práci na AMU v Praze.




 
Kolem souboru Musica Florea se pro inscenování opery Constanza e Fortezza vytvořil tým uměleckých spolupracovníků, kvalifikovaných v historicky poučené interpretaci. Vedle Heleny Kazárové, která se podílela na choreografii a režii a dramaturgii již řady společných inscenací (např. Terpsichora G. F. Händela, La Danza Ch. W. Glucka, Dioklecián H. Purcella, Armida G. Scarlattiho), nyní přistupují další – slovenský operní režisér Tomáš Surý s Klaudií Račić-Derner (slovenská sopranistka, oceněná v roce 2001 Thálií, spolupracuje jako pomocná režisérka, koučka), kostýmní výtvarník Roman Šolc (člen francouzské Académie Desprez, specializující se na dobové inscenace).


Diváci se budou moci obdivovat umění devíti pěvců, mezi nimiž najdeme jména předních umělců, kteří se buď na umění barokního zpěvu specializují, nebo jsou všestrannými interprety operních divadel. Jelikož je Fuxova opera koncipována jen pro dvě sopránové ženské role (Valérie, Clélie) a další zpívali v roce 1723 muži, mezi nimiž byli slavní kastráti (Orsini, Carestini, Domenico ad.) bylo nutné obsadit tři role rovněž zpěvačkami. V opeře je také velmi mnoho sborů (tehdy účinkovalo 100 zpěváků), což přispívá k emocionální síle díla (většina sboristů byla v orchestřišti a postranních lóžích, ve Světcích tomu bude rovněž tak). Dílo obsahuje také řadu tanečních výstupů, které měly v baroku zejména alegorický význam. Realizuje je šestice tanečníků ze souboru Hartig Ensemble, který se dlouhodobě zabývá barokním tanečním repertoárem.


Historie opery

Korunovace habsburského císaře Karla VI. na českého krále v Praze 5. září 1723 byla bezesporu největší světskou barokní slavností v českých zemích. Krátce před tímto státnickým aktem nejvyššího významu bylo na Pražském hradě 28. srpna provedeno velkolepé hudebnědramatické dílo skladatele Johanna Josepha Fuxe a libretisty Pietra Pariatiho nazvané Costanza e Fortezza. Je většinou obecně známo, že název díla vychází z osobní devízy císaře Karla VI. Constantia et Fortitudine – Stálostí a silou. Především však je Costanza e Fortezza v obecném povědomí, a to jak u nás, tak v zahraničí,
spjata s ustáleným označením „korunovační opera“. Souvislost díla s korunovací ukazuje i na mimořádně vysoký počet 1200 účinkujících a přihlížejících 4000 lidí v publiku.




 
Kyvadlová doprava z Tachova:

Barokní autobus pojede v časech: 18:00, 18:20 a 18:40 z Tachova k Deltě se zastávkou v parku u bývalého letního kina.

Kyvadlová doprava z Plzně:

17:10 na náměstí Republiky, lísky zakoupíte na stránkách plzenskavstupenka.cz nebo v Meeting Pointu, více informací zde Vstupenky: lze zakoupit na www.plzenskavstupenka.cz nebo www.eventim.cz


Barokní noci s dobovými ohňostroji, ochutnávky barokních jídel i vůní, koncerty našich předních souborů a interpretů dobové hudby v kostelech, současné i dobové poutě, komunitní akce v krajině, oživené prohlídky barokních zámků, komentované prohlídky měst... To vše nabízí festival 9 týdnů baroka od 29. června do 30. srpna 2015 po 63 dnů na 63 unikátních lokalitách Plzeňského kraje. Nejrozsáhlejší festival barokní kultury v České republice s více než 120 soubory, umělci a účinkujícími pořádá Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 ve spolupráci s pěti desítkami regionálních partnerů pod záštitou ministra kultury ČR Daniela Hermana. Více informací o programu festivalu 9 týdnů baroka na www.baroko2015.cz.


Libreto: Pietro Pariati

Hudba: Johann Josef Fux

Hudba k baletům: Niccolo Matteis


Marek Štryncl – dirigent

Tomáš Surý – režie

Helena Kazárová – dramaturgie, choreografie

Roman Šolc – výtvarník kostýmů

Jiří Bláha – výtvarník scény

Václav Krajc – architekt scény

Klaudia Račić-Derner – pomocná režie, pěvecký kouč

Peter Dombrovský – 2. asistent režie

Blanka Ferjentsik Wernerová – asistentka choreografie

Mojmír Ledvinka – světla

Žofie Demková – umělecký maskér


Osoby a obsazení:

Titus Tarquinius: Michaela Šrůmová

Lars Porsenna: Martin Ptáček

Clelia: Stanislava Jirků

Valeria: Markéta Cukrová

Herminius Alice Martini

Mucius: Sylva Čmugrová

Horatius: Roman Hoza

Publius Valerius: David Nykl

Bůh Tiber: Matúš Mazár


Taneční role:

Blanka Ferjentsik Wernerová – Nymfa, Římská Stálost a Statečnost, Alegorie Habsburské Monarchie

Michaela Bartlová – Nymfa, Etruská Smělost, Alegorie Československé republiky

Barbora Dastychová – Nymfa, Římská Orlice, Alegorie Habsburské Monarchie

Miroslav Stehlík a Radek Šula – Sálijové (kněží boha Marse), Haruspikové, Republikáni

Václav Krajc – Velekněz boha Marse, Haruspik


Orchestr – Musica Florea

Hartig Ensemble – Tance a balety tří století











Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2551 s