Debutující režisér Graeme Clifford se scénáristou Ericem Bergenem natočili v produkční společnosti známého komika Mella Brookse strhující životopisný film. Představují v něm tragický a bouřlivý osud Frances již od jejích dívčích let, kdy vyniká nad své okolí výjimečnou inteligencí, talentem i nekonvenčním přístupem k životu. Její snaha o nezávislost na měšťanském prostředí, z něhož vzešla (především pak na despotické matce), prosazování vlastních názorů (včetně levicových politických), otevřený ateismus  i bouřlivý osobní život z ní po prvních úspěších udělali lehký cíl pro senzacechtivé novináře.

Přitom její vstup na hollywoodské kolbiště dával tušit talent a možnou slávu. Dokonce se psalo o „nové gretě Garbo.“ Ona sama však více než po úspěchu na plátnech kin toužila po divadelní kariéře, což se jí podařilo jen částečně. Její filmografie zahrnuje 15 filmů, z nichž – podle údajů Filmového přehledu – odolal zubu času jediný – DĚVČE Z BARU (1936) režisérů Howarda Hawkse a Williama Wylera. Po úspěchu svých prvních filmů však stále více dávala najevo, že podřídit se požadavkům tehdejší komerční tvorby nemíní. Od filmové společnosti Paramount Pictures dostala v roce 1942 padáka, protože , jak píše David Lorenc – „odmítala hodně z toho, co hollywoodská továrna po svých svěřenkyních požadovala. Nechtěla se nechat fotit, odmítala předhazovat veřejnosti své soukromí, nechtěla si změnit jméno a o povrchnosti Hollywoodu i lidí kolem se vyjadřovala se stále větším pohrdáním. „Je to blázinec“, říkala troufale ještě začínající filmová hvězda…“

Kariérní propadák, její postoje i názory - to vše proti ní brzy poštvalo málem celou Ameriku. &Stvanice v tisku, rozpory s kolegy i vedením studia, rozchody s několika manžely i milenci, vězení za řízení v opilosti a následně za urážku soudu, stále více alkoholu a „prášků proti tloustnutí“ – to je rub slávy, který rozporuplná osobnost France Farmerové neunesla.

Všechny uvedené situace jsou v dramatické zkratce zachyceny ve filmu, který vrcholí dramatickými scénami z ústavu pro duševně choré. Tady po elektrošocích a medikamentózní léčbě lékaři posléze přistoupili k „vykoupení“ v podobě operace, která zcela změní její osobnost - tzv. lobotómii (jak nevzpomenout Jacka Nicholsona v pozdějším Formanově filmu PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM). Farmerová přežije jako loutka bez vlastní osobnosti, živí se podřadnou manuální prací a umírá ve věku pouhých 56 let. Filmařům se podařilo zachytit nejen osudy jedné z obětí hollywoodského „star-systému“, ale snaží se najít odpovědi i na obecnější otázky o vztahu mezi společenskými normami a svobodou jedince, mezi přizpůsobivostí a nonkonformizmem. Ukazují Frances jako tragédii osobnosti, která neuměla žít ve společnosti, ale nedokázala být ani sama sebou.
(Více o pravé Frances Farmerové si můžete přečíst na:  http://xman.idnes.cz/frances-farmerova-herecka-ktera-byla-casteji-v-blazinci-nez-pred-kamerou-1of-/xman-styl.aspx?c=A110916_120822_xman-styl_fro) Na tom, že se film zařadil mezi nadprůměrně ukázky svého žánru, má nespornou zásluhu představitelka titulní role Jessica Langeová. Ta si již předtím zasloužila Oscara za vedlejší roli ve filmu TOOTSIE (na Oscara za hlavní dosáhla až v roce 1995 ve filmu OPERACE BLUE SKY“). Za roli Frances byla na Oscara nominována (stejně jako později za filmy DRSNÁ ZEMĚ, SLADKÉ SNY a HRACÍ SKŘÍŇKA). Postavu Frances „hraje s naprostou přirozeností, skoro jako by si sama prožila stejné peklo, jako žena, kterou ve filmu představuje,“ píše jeden divák na ČSFD. Rovněž si za ni odnesla hereckou cenu z mezinárodního filmového festivalu v Moskvě. Jejího filmového partnera si zahrál Sam Shepard.