Tím se spustí lavina dramatických (a velmi krvavých) událostí. Po jeho stopě se vydává profesionální chladnokrevný zabiják Anton Chigurh (Javier Bardem), kterého zase pronásleduje šerif  Ed Tom Bell (Tommy Lee Jones). Tenhle trojlístek si v „zemi nikoho“ nedaleko texasko-mexických hranici užije přemíru cestování, úniků a hledání, ale také ještě větší přemíru střelby, krve a násilí. Jejich cesty se na zaprášených silnicích a v laciných hotelech vzájemně kříží a prolínají… „Morální thriller“ bratrů Joela a Ethana Coenových (psali jsme o nich podrobněji u filmu ZÁSKOK ( http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=14322 ) byl natočen podle knihy amerického spisovatele Cormace McCarthyho (česky vyšla pod stejným názvem v nakladatelství Argo v roce 2007), nesmlouvavého kritika násilí, jaké vládne na americkém západě i stavu Ameriky, která se stále více propadá do hrozivého morálního rozkladu. Strohost a brutalitu knihy Coenové převzali, jejich filmové vyprávění je téměř doslovnou ilustrací. Není zde sice tolik černého humoru jako v jejich předchozích filmech, ale třeba ironické glosy „filozofujícího“ šerifa stojí za pozornost. Název knihy i filmu je parafrází slov z básně irského básníka W.B.Yatse Plavba do Byzancie („Tahle země není pro starý/protože si tam mladí leží v náručí) a vyznívá tak, že tahle země není pro starý, protože „ty mladí v ní nemaj šanci zestárnout.“ Bratrům Coenovým se podařilo získat pro film skutečná hollywoodská esa. Tommy Lee Jones hraje spíše kladného zachraňujícího šerifa v letech těsně před penzí, Josh Brolin, obyčejný člověk, který se stane nálezcem peněz a pronásledovaným, Woody Harelson, jemuž balík peněz patří. Nejvýrazněji se do povědomí zaryje Oscarem oceněná kreace Javiera Bardema, lidského „řezníka“ střílejícího z jateční pistole se vzduchovou bombou. Bardem je doslova muž bez gest a mimiky a přestože nevykazuje sebemenší smysl pro humor, právě jej Coenové škodolibě učinili „zdrojem občasné komiky černé jako uhelné doly“ /Tomáš Seidl/. Žánrově se film pohybuje někde mezi tradičním kriminálním thrillerem a westernem. Podařilo se mu zabodovat v oscarovém klání – získal čtyři Oscary – za režii, jako nejlepší film,  jako nejlepší adaptovaný scénář a za již zmíněný herecký výkon Javiera Bardema. Přijetí u kritiky bylo však velice rozdílné. Zatím co podle jedněch je film „atmosféricky mrazivý, plíživě tichý, chladně drsný anebo coenovsky osobitý“ druhá strana prohlašuje, že jde o film „silný v detailech, ale v celku nevýrazný, vyčpělý.“ Dokonce se najdou recenze se slovy, že jde o „banální naháněčku.“ Nedá se však upřít, že film má působivou až hypnotickou atmosféru (podle Tomáše Seidla „zlověstnou, úzkostlivou, bolestnou i melancholickou zároveň.“ Navíc má i existenciální přesah o pomíjivosti lidského života a něco říká o zemi, která „není jen pro starý“, ale pro stále rostoucí násilí a bezpráví není vůbec pro život.